Laureát Nobelovy ceny za ekonomii navrhuje v chudé jihoamerické zemi zásadní reformy
Nový paraguayský prezident Fernando Lugo svým voličům slíbil novou, lepší Paraguay. Na takový cíl obyvatelé v jedné z nejchudších a nejzkorumpovanějších zemí Jižní Ameriky reagovali s nadšením. Samozřejmě. „Přeměnit Paraguay nebude jednoduché, ale není to nemožné,“ řekl Lugo nadšenému davu 15. srpna v inauguračním projevu. Jak toho chce dosáhnout? Zatím to vypadá, že se bývalý katolický kněz bude snažit vyjít pokud možno se všemi a diplomaticky řečeno „slučovat neslučitelné“. Jak jinak si vysvětlit, že do svého ekonomického poradního týmu zařadil dvě natolik názorově rozdílné osobnosti, jako jsou Joseph Stiglitz a Leonardo Boff. Co radí renomovaný ekonom a laureát Nobelovy ceny z roku 2001 Stiglitz? Zjednodušeně řečeno – zvýšit export zemědělských komodit s důrazem na cukr, sójové boby či tropické ovoce a výrazněji ho zdanit. Získané prostředky pak použít na sociální investice (vzdělání či zdravotní péči). Naopak Boff, bývalý kněz a nejznámější představitel teologie osvobození, zdůrazňuje soustředit se na malé rodinné a komunitní zemědělské jednotky, které zajistí lokalitě obživu. Doporučuje ustoupit od exportního modelu zemědělství. Dobře míněné rady si zjevně protiřečí, ale Lugo se zřejmě bude řídit oběma modely. Obyvatelům garantuje dostatek potravin a zároveň zdaní export, aby měl čím zaplatit plánované sociální programy. Je však možné, že hlas přítele z církve zůstane nevyslyšen…
LUGOVA DILEMATA
Pořád se ale pohybujeme pouze v teoretické rovině. Jaká bude praxe? Složitá, protože Lugo má jen omezené možnosti k práci. „Ekonomická situace dává novému týmu jen malý prostor k manévrování, zato velký pro neúspěchy,“ napsala agentura AP po dubnových volbách. Charismatický Lugo tehdy sice celkem jasně vyhrál prezidentský mandát, když o deset procent porazil kandidátku opozice Blanku Overalovou. Jeho uskupení, Vlastenecká aliance, pro změnu však už tak úspěšné nebylo. Koalice asi 30 subjektů, která navíc není zrovna jednotná, nezískala v dvoukomorovém Národním kongresu většinu, a tudíž se nová hlava státu bude muset na všem nejprve dohodnout s paraguayskou pravicí reprezentovanou stranou Colorado. Ta byla u moci 61 let a za většinu nitek stále tahá.
Lugo jako první krok své vlády slibuje rozbourat zavedené byrokratické pořádky. Nyní opoziční Colorado však pořád kontroluje většinu z 220 tisíc pracovních míst nějak souvisejících s vládou, která je proto největším zaměstnavatelem v zemi. Prezident má i jiné dilema: Jak vyjít s nepočetnou skupinou bohatých vlastníků půdy, kteří třímají v rukách skutečnou moc, a přitom vyhovět statisícům bezzemků čekajících na svůj vysněný kousek hroudy?
„Jsem uprostřed, nad politickými stranami, asi jako je otvor v ponču,“ vysvětlil Lugo v časopisu Newsweek. Odkazoval mimo jiné na nutnost balancování mezi chudými a bohatými. Jím jmenovaný kabinet se též vyznačuje rovnováhou – jsou v něm jak zástupci levice, tak pravice. Například pravicový, v USA vystudovaný a v Paraguayi uznávaný makroekonom Dionisio Borda je ministrem financí. Za poradce mu Lugo vybral opravdu „těžkou váhu“ – pětašedesátiletého Josepha Stiglitze, akademika, teoretika, nejcitovanějšího ekonoma na světě.
JAK PRAVIL STIGLITZ
Takzvaný washingtonský konsenzus v devadesátých letech minulého století institucím, jako jsou Světová banka nebo Mezinárodní měnový fond, doporučoval, aby kladly i u nejchudších zemí, kterým půjčovaly nemalé částky peněz, důraz na volný trh, privatizaci a vyrovnané rozpočty. Přehlížely se institucionální a politické problémy, jako jsou nesvoboda, nemožnost dovolat se práva nebo korupce. V konečném důsledku tento systém potřebným zemím moc nepomohl ani ekonomicky. A právě v Jižní Americe vyvolal vlnu volebních triumfů levicových vůdců. „Fundamentalismus volného trhu“ již dříve kritizoval například i Stiglitz, mimo jiné šéf ekonomických poradců amerického prezidenta Billa Clintona a bývalý hlavní ekonom Světové banky. Stiglitz je jedním ze skupiny významných ekonomů, jejichž myšlenky vytvořily základ pro takzvaný „postwashingtonský konsenzus“. Uznávaný intelektuál by jej chtěl aplikovat a zjistit jeho funkčnost právě na příkladu Paraguaye.
Z Kolumbijské univerzity v New Yorku si zajel Stiglitz před Lugovou inaugurací do Asunciónu a 13. srpna širokému auditoriu předestřel představu reformy země. Začal „jemně“. Doporučil, že by se Paraguay měla stát součástí globální ekonomiky. Jak? Pokud bude investovat do znalostní ekonomiky, postupně sníží technologickou zaostalost – začne zakládat vědecké programy na svých univerzitách.
Další Stiglitzovy návrhy reforem už nezněly natolik vzdáleně a poněkud nekonkrétně. Nejdříve je podle něho nutné zvýšit daně. Paraguay je trochu anomálie – neexistuje zde daň z příjmu a výběr jiných daní tvoří pouhých jedenáct procent tamějšího HDP. Ale i když se tyto příjmy podaří navýšit, stále to dle Stiglitze ani zdaleka nebude stačit na potřebné investice do infrastruktury a vzdělání. Proto je nutná zemědělská a pozemková reforma (jeden z hlavních volebních slibů prezidenta Luga). Tady americký ekonom poukázal na zkušenosti z východní Asie, kde pozemková reforma pomohla nastartovat ekonomické oživení.
Stiglitzova diagnóza ekonomických a sociálních problémů Paraguaye a jejich řešení neříkají pro zasvěcené Paraguayce v podstatě nic nového. V řadě bodů se shoduje i s reformami Dionisia Bordy, který se o ně jako ministr financí snažil již v letech 2003 až 2005.
Podstatná je jiná věc. Je rozdíl, když totéž tvrdí laureát Nobelovy ceny na straně jedné a „padlý“ kněz Lugo, levicové strany nebo statisíce chudých rolníků na straně druhé. Místní média (a jejich bohatí vlastníci) nemohou jen tak odsoudit Stiglitzovy návrhy jako radikální, populistické a pro zemi nebezpečné, což v případě nespokojenců činila. Mocné elity se určitě snadno nepodřídí slovům nějakého, byť známého ekonoma, ale… Stiglitz vysvětlil, že progresivní daň a pozemková reforma jsou zásadní pro ekonomický růst, nikoli jemu na překážku. A především – snahám nové vlády dal tolik potřebnou legitimitu. Pokud americký ekonom zůstane v Lugově poradním týmu, bude mocným spojencem v tomto nesnadném procesu.
BOX
Stiglitzův balíček
- Zvýšení daní
- Agrární a pozemková reforma
- Investice do znalostní ekonomiky
- Snížení technologické zaostalosti
- Zakládání vědeckých programů na univerzitách
- Investice do vzdělání a infrastruktury
