Stojíme nad módou

Legendární klenotnická značka dál píše dějiny luxusu

Náš příběh začíná v předminulém století. Pařížská klenotnická dílna začala zhotovovat překrásné šperky pro cary, mahárádži, královny i císaře. Snad byli hnáni jakýmsi přirozeným nadáním, snad nějakou šťastnou hvězdou nebo jen touhou najít v pečlivě střeženém světě proklatě drahých kamenů a ušlechtilých kovů to nejlepší a nejoriginálnější. Anebo, jak sami říkají: „Cartiera lidé nemilují jen pro jeho jméno a krásu. Cítí za ním něco víc – jedinečnost, výjimečnost. Skutečný, rozmarný luxus, který je výsadou jen několika málo šťastlivců a pro ostatní, obyčejné smrtelníky, je nedosažitelný. To ostatní je už jen demokratizace.“
Takhle to tedy je. Svůj názor deklarují stejně otevřeně, jako se hlásí ke starému dobrému a dnes už i nepopulárnímu „tvrdému luxusu“ se vším, co k němu patří. Zároveň si ovšem přiznejme: Existuje vůbec žena, která by alespoň jednou v životě nezatoužila po Cartierově prstenu Trinity nebo po jeho náhrdelníku?
V Cartierových úzkostlivě střežených obchodních denících jsou zaznamenány nejbouřlivější, nejdramatičtější, nejromantičtější a nejokázalejší zásnuby, skandální dobrodružství, lásky a manželství posledních sto padesáti let. Pocházejí totiž z dob, kdy ještě neexistovalo kouzlo hollywoodského cinemascopu, kdy údiv patřil pouze princeznám, mondénním kráskám a chotím králů přijíždějícím s davy sloužících a kufry ve velikosti skříní. Byli skutečnými, živými reprezentanty kouzla a šarmu ve stejně nedosažitelné pohádkové vzdálenosti jako později na plátnech kin.

Z uličky Montorgueil na bulváry luxusu V roce 1846 si jeden pohledný mladý pařížský klenotník Louis-François Cartier nechal vystavit licenci na jeden specifický kousek. Následující jaro už hledal ve městě místo pro svou vlastní dílnu a nakonec převzal obchod svého někdejšího mistra v ulici Montorgueil číslo 26. Nejčastěji zhotovoval náušnice, drobné šperky a hodinky na objednávku nejrůznějších překupníků. Před okny obchodu s klapotem brázdily ulici elegantní kočáry a těžké vozy, a jak léta plynula, měly šperky s monogramem C čím dál větší úspěch v kruzích pánské společnosti. Po patnácti letech se Cartier přestěhoval do nových, větších prostor na rue Neuve des Petit Champs, kde otevřel svoje brány pro veřejnost. Podle záznamů překročil sotva rok nato práh obchodu první americký zákazník. Jeho příkladu následovala později spousta jeho pohádkově bohatých krajanů, za všechny bychom mohli uvést alespoň klan Fordových, kteří patří dodnes mezi nejvěrnější zákazníky firmy.
To však byla tenkrát hudba budoucnosti. První významné úspěchy pařížského klenotníka jsou spojeny s milostivou přízní princezny Mathildy, jež se kromě dobrého vkusu a majetku mohla pyšnit také úzkým příbuzenským vztahem s Napoleonem III. a všemi významnými osobnostmi dvora. A co je v tomto případě ještě důležitější, taktéž s císařovnou. François si jako oblíbený klenotník císařského dvora pomohl k hezkému jmění a brzy se přestěhoval na Boulevard des Italiens, do módního a mondénního srdce města.
Lásku ke svému povolání se mu podařilo předat i svému synovi Luisi Françoisi Alfredovi a v posledních desetiletích devatenáctého století pracovali otec a syn v oblíbeném klenotnickém saloně společně. Letopočet ještě začínal osmnáctkou, když se přestěhovali na adresu, kde sídlí ústředí firmy Cartier dodnes, do elegantní rue de la Paix, ulice luxusních obchodů. Alfred předal rodinné tradice nejstaršímu ze svých synů, jenž měl v oblibě obzvláště egyptské, perské a dálnovýchodní zlatnické tradice. Jeho příkladu následovali později i jeho bratři, a tak Alfred zanedlouho přenechal vedení podniku třem synům.

Spanilé jízdy
Do té doby už se jméno Cartier stalo světoznámým pojmem. Waleský princ a pozdější král Edward VII. o nich mluvil jenom jako o klenotnících králů a králích klenotníků. Během několika desetiletí si také skutečně podmanili španělský, ruský, belgický, italský a monacký dvůr. Před elegantním obchodem v rue de la Paix často stávaly starodávné limuzíny s královskými gardami, když k nim právě zavítal některý z panovníků se svým doprovodem. A venku na ulici se zatím shromáždil zvědavý dav klobouků a objevili se i filmoví zpravodajové s průkopnickými kamerami na ruční pohon.
Bratři se tehdy vydávali na dobrodružné cesty do celého světa, prostřednictvím kterých se snažili zvýšit svou profesní autoritu i obchodní úspěchy. Jacques pátral po nejkrásnějších perlách v Perském zálivu a v Indii se mu podařilo přesvědčit mahárádži, aby své nejkrásnější drahokamy svěřili do rukou Cartierových dílen v Paříži a Londýně. Peirre zatím budoval úspěšné vztahy pařížského domu v Novém světě s klany Vanderbiltových, Rockefellerových či Fordových. Právě on se díky prodeji diamantu Blue Hope se 44,5 karátu dostal i na titulní strany novin. A nebylo to naposledy. Na stránky světového tisku zavítaly i jedinečné pohádkové šperky zhotovené pro mahárádžu Patiala nebo slavný náhrdelník Tisíc a jedna noc. Po druhé světové válce si pozornost tisku vydobyl diamanty vykládaný panter vytvořený pro vévodkyni z Windsoru, který své tvůrce proslavil po celé zeměkouli. Cartier Panter, stejně jako náramek v podobě hada dnes už patří mezi jedinečnou klasiku.

Festival nádhery a hvězd
Neměli bychom zapomenout na Jeanne Toussaintovou, ženu obdařenou vynikajícím vkusem a talentem, jež se k firmě dostala na pozvání Louise Cartiera a na téměř půl století se stala její uměleckou vedoucí. K jejímu jménu se pojí návrhy rostlinných a zvířecích figur, povýšené na mistrovskou úroveň, jakožto dodnes oblíbená linie Animalier. V prvních desetiletích belle époque s úspěchem zavedla na scénu nové kameny zářivých barev, onyx a korály, čímž položila základy pro rozvoj pozdějšího art deca. Cartierovi se brzy pustili i do hodinářství. Slavná je například série dekorativních stojacích hodin Mystery clock vyrobená ze zlata, platiny a křišťálu.
Po egyptském a perském vlivu následovalo období inspirované Ďagilevovým baletem a geometrickými liniemi. Ve dvacátých letech byla založena sekce stříbrných šperků s monogramem S a jako spousta jiných kroků i tento se vzápětí ukázal být skvělou intuicí. Započal novou kapitolu v chápání a výkladu pojmu luxusního zboží. Jednalo se o krásné a stylové šperky Cartier, které však byly cenově dostupné i širším vrstvám a později se staly základem linie Le Must di Cartier.
S měnícími se časy se mezi jejich zákazníky objevily také filmové hvězdy. Ty se jako ikony moderního světa takřka přirozeně přidružily ke královským výsostem, princeznám a mahárádžům. Dodnes trvající náklonnost mezi Hollywoodem a francouzským klenotnickým domem začala hodinkami Tank, které Cartiera proslavily. Veleúspěšný produkt vytvořil dům ve spolupráci s Edmondem Jaeggerem v roce 1917 na počest tankových divizí Trojdohody. Jejich moderní a harmonická forma je brzy proslavila po celém světě. Z hollywoodských hvězd je jako první nosil ve dvacátých letech Rudolf Valentino, ikona němého filmu, a později jeho příkladu následovali také Clark Gable a Fred Astaire. Gloria Swansonová zase proslavila šperky, například „dva diamantové a křišťálové náramky“ zakoupené koncem třicátých let, které na sobě měla ve snímku Sunset Boulevard.
V Evropě, přesněji ve Francii, vzbudil pozornost zdobený akademický meč Jeana Cocteaua. Jeho jilec byl moderním uměleckým dílem, jenž překonával art deco a přibližoval se spíše ke kubismu. Zobrazoval profil Orfea, jednoho z největších inspirátorů Cocteauova díla. Smaragd na konci jílce spisovateli darovala Coco Channel, čepel z toledské oceli zase jeho španělští přátelé.
Do řady nejrůznějších význačných zákazníků francouzského klenotníka přibyla též herečka mexického původu Maria Felixová, jež byla vášnivou sběratelkou Cartierových šperků a nejeden z nich také sama vytvořila. Podle legendy přišla tato mimořádně krásná žena jednoho krásného dne do elegantního obchodu Cartier na rue de la Paix číslo třináct se dvěma malými krokodýly. „Chtěla bych takovýhle náhrdelník,“ prohlásila rozhodně poté, co oba krokodýlky s láskou postavila na pult před udivený personál. „Ale rychle,“ upozornila, „jinak vyrostou.“ Požadavku exotické dámy dal konkrétní formu návrhář Gabriel Raton, výsledkem byl jedinečný šperk vážící 524 gramů, po kterém následovaly další skvělé klenotnické lahůdky. Půvabná a tajuplná žena se pak stala jedním ze symbolů značky Cartier, dnes bychom řekli jejím testimonialem. Na její počest byla vytvořena kolekce La Doňa de Cartier a její mimořádný zjev a zdobné šperky připomínají dodnes četné fotografie.

Smíšení krve
Od poloviny padesátých let to vše ovšem zastínila svým zjevem jedna nová osobnost, respektive pár. Řeč je o hollywoodské filmové hvězdě Grace Kellyové a monackém knížeti Rainierovi, jejichž romantický příběh, který by se mohl stát i předlohou pro oblíbenou operetu, svedl dohromady minulost a přítomnost velkosvětské elegance. Jejich zásnubami a následným sňatkem se spojila popularita filmového plátna s modrou krví a krása mladé americké filmové hvězdy s tradicemi evropské aristokracie. Při námluvách a zásnubách, které byly důležitou dvorskou událostí, ani později po svatbě v jejich životě pochopitelně nemohl chybět „klenotník králů“. Romantický příběh této dvojice provázala spousta Cartierových mistrovských děl a celý svět tleskal, když se na hlavě Jejího Veličenstva kněžny Grace objevil rubínový a diamantový diadém pařížských mistrů. Její náklonnost zůstala po léta nezměněna a patřila již spíše „králi klenotníků“ než „klenotníkovi králů“. Důkazem toho jsou mistrovský diamantový náhrdelník Bird a brože Hen nebo prsten s diamantem s deseti a půl karátu.

Když zmizely princezny
Úspěchy značky Cartier na starém kontinentě i v Novém světě pokračovaly i v šedesátých letech. Když měl Steve McQueen, považovaný za enfant terrible Hollywoodu, ztvárnit ve filmu Případ Thomase Crowna elegantního bostonského magnáta, nemohly na jeho ruce chybět hodinky Tank. Díky svému na míru šitému obleku a jemnému doutníku v kombinaci se zálibou pro pólo ztělesňoval zámožný a rafinovaný životní styl. Tytéž hodinky věnoval spisovatel Truman Capote s okázalou prostotou reportérovi magazínu Esquire se slovy: „Jen si je klidně nechte, mám doma ještě sedmery.“ Mezi sběratele úspěšných náramkových hodinek patřila také další kulturní popikona Andy Warhol. Yves Saint Laurent nosil rád na zápěstí jiný Cartierův úspěch, hodinky Santos, podobně jako v současnosti Domenico Dolce a Stefano Gabbana. Harmonii a klasické formy renomovaných šperků dnes na nejrůznějších recepcích a galavečerech ještě vyzdvihuje krása Moniky Bellucciové. Bezděčně se nabízí otázka, co vlastně půldruhého století živí úspěchy pařížského domu? Za tu dobu se vystřídaly generace, změnily se životní podmínky i vkus a Cartier se mohl stát třeba jen krásnou vzpomínkou.
„My nekopírujeme ani sami sebe,“ říkávají jeho tvůrci, „natož druhé. Vždycky se snažíme o něco nového. Aby nedošlo k nedorozumění, nejde o módu, ta přichází a odchází – jako příliv a odliv. My si naopak chceme myslet, že stojíme nad módou, ovšem inovace je naší organickou součástí, stejně jako pokračování v tradicích.“
V době, kdy ještě naši pradědové nosili hodinky na úctyhodném zlatém nebo stříbrném řetízku v náprsní kapse, předložil Cartier veřejnosti s úspěchem první elegantní hodinky, které si bylo možné připnout na zápěstí – Santos. Později, když už mohly ženy kouřit i na veřejnosti, prezentoval oválný zlatý zapalovač, který se krásou rovnal šperku a samozřejmě se stal oblíbenou nezbytností dam. A tak v době, kdy mahárádžové a princezny pomalu mizeli v propadlišti dějin, rozvíjel se Cartier dál právě díky těmto drobným, ale významným symbolům postavení. Dnes už si jen málokdo objednává u pařížských klenotníků na míru zhotovený náhrdelník zdobený drahokamy za několik milionů, o to více lidí si však může dovolit pořídit předměty, z nichž se takřka samozřejmě vyvinula velmi úspěšná linie Le Must di Cartier.

Síly klasických děl
Po smrti bratrů v šedesátých letech minulého století přešlo vlastnictví a vedení firmy nejdříve do rukou jedné pařížské investiční skupiny, později je získala skupina Richemont Group, jež je obchodovaná na curyšské burze. Věci znalé vedení ovšem o pozice nepřišlo. Tradice firmy Cartier rozvíjel po několik desetiletí svou vášnivou prací Robert Hocq. V jeho práci později pokračoval Dominique Perrier. Vedle prestiže zůstaly skutečnými poklady přece jen klasická díla zakladatelské rodiny jako například Trinity, prsten zhotovený pro Jeana Cocteaua a v jeho duchu, z harmonicky se proplétající platiny, žlutého a červeného zlata, symbolizujících velké hodnoty života: přátelství, věrnost a lásku. Nebo klasické náramkové hodinky, z nichž první se pojí ke jménu pilota Alberta Santose-Dumonta, přítele Louise Cartiera. Jeho příběh si zaslouží pár slov. Alberto, legendární boháč původem z Brazílie, byl před první světovou válkou miláčkem pařížských salonů. Elegantní, přitažlivě excentrický dobrodruh, dnes bychom řekli opravdový trendsetter, osobnost, jež udává módu. Podle legendy přemluvil svého přítele klenotníka, aby pro něj zhotovil spolehlivé, praktické a přirozeně elegantní hodinky, ovšem takové, jež by mu dovolovaly, aby při letu vůbec nemusel sundat ruku z řízení. Tak se zrodil první exemplář hodinek pokřtěných Santos, nedlouho po období belle époque. V té době by si snad ještě ani sám Louis Cartier nepomyslel, že se z tohoto prototypu stane hit na celé století. Ani to, že se z jeho pánských a dámských náramkových hodinek stanou symboly jedinečné noblesní elegance.

(box)
Triumfální cesta

1847 Louis-Francois Cartier (1819–1904) převzal zlatnickou dílnu od svého mistra Adolphe Picarda v ulici Montorgueil 29 v Paříži.
1856 Princezna Mathilde, neteř Napoleona I. a sestřenice císaře Napoleona III., koupila u Cartiera první šperky. 1859 Významnou klientkou se stala císařovna Eugenie.
1888 Cartier vyrobil první dámské náramkové hodinky na světě.
1899 Butik Cartier otevřen v ulici Rue de la Paix 13, kde sídlí doposud. 1900 Aristokraté kupují diamantové šperky zasazené v platině inspirované obdobím neoklasicismu.
1904 Cartier se stal oficiálním dvorním dodavatelem šperků anglického krále Edwarda VII. a španělského krále Alfonse XIII.
Vytvořeny pánské náramkové hodinky na koženém pásku speciálně na přání zakladatelova brazilského přítele, letce Alberta Santos-Dumonta. Výroba prvních šperků předcházejících styl art deco.
1905 Cartier se stal oficiálním dvorním dodavatelem šperků portugalského krále Carlose I.
1907 Cartier se stal oficiálním dvorním dodavatelem šperků ruského cara Mikuláše II.
1908 Cartier se stal oficiálním dvorním dodavatelem šperků siamského krále Paramindra Maha Chulalongkorn.
1909 Patentuje specialní zavírací sponu pro náramkové hodinky.
1910 Prodává Američance Evelyn Walsh McLeanové modrý diamant Naděje.
1912 První tzv. záhadné hodiny Model A. Delegace města Paříže představila caru Mikuláši Cartierovo císařské vejce (nyní je umístěno v Metropolitním museu umění v New Yorku). Cartier vyrábí první podlouhlé diamanty, uvádí na trh hodinky ve tvaru želvy a první kometové hodiny.
1913 Cartier se stal oficiálním dvorním dodavatelem šperků srbského krále Petra I.
1914 Hrana dámských kulatých hodinek byla posázena diamanty a onyxem jako první tzv. panther motiv. Cartier se stal oficiálním dvorním dodavatelem šperků pro vévodu Philippa z Orleansu. 1918 Výroba knoflíků pro Field-Marshals Foch a Pétain.
1919 Vytvořeny náramkové hodinky Tank. Cartier se stal oficiálním dvorním dodavatelem šperků belgického krále Alberta I.
1921 Cartier se stal oficiálním dvorním dodavatelem šperků budoucího anglického krále Edwarda VIII. 1923 Výroba prvních tzv. záhadných hodin Portico.
1924 Vytvoření prstenu Trinity ze tří kroužků.
1926 Vytvoření náramkových hodinek Baquette. Šperky ve slavném červeném boxu se objevují na broadwayském jevišti ve hře Anity Loosové Pánové dávají přednost blondýnkám.
1928 Vytvořen model želvích chronografových náramkových hodinek. 1929 Cartier se stal oficiálním dvorním dodavatelem šperků pro egyptského krále Fouada I.
1933 Jeanne Toussaintová se dostává do čela oddělení prestižních šperků. Cartier si patentuje tzv.neviditelné montování, techniku sázení kamenů, kdy jsou vidět pouze kameny.
1938 Nejmenší hodinky na světě pro anglickou princeznu Alžbětu. 1939 Cartier se stal oficiálním dvorním dodavatelem šperků albánskému králi Zogovi I.
1942 Vytvoření brože Pták v kleci jako symbolu okupace. 1944 Broží Osvobozený pták oslavuje Cartier osvobození Paříže.
1949 Vévoda a vévodkyně z Windsoru zakupují panterovou brož z platiny se safíry o 152,35 karátu. Cartier v roce 1987 tuto brož odkoupil zpět pro svou vlastní kolekci.
1950 Hollywoodská herečka Gloria Swansonová se objevila ve filmu Sunset Boulevard se dvěma diamantovými a křištálovými náramky od Cartiera.
1953 Marilyn Monroe zpívá píseň Cartier ve filmu Pánové dávají přednost blondýnkám.
1955 Vytvoření šavle pro Jeana Cocteaua podle jeho vlastního designu.
1956 Mezi svatebními dary pro princeznu Grace (k sňatku s princem Rainierem) je řada šperků od Cartiera včetně snubního prstenu se smaragdy a diamanty s 12 karáty. 1957 Barbora Huttonová nakupuje brož tygra ve žlutém zlatě, s onyxy a žlutými diamanty.
1967 Vytvoření hodinek Crashwatch. 1968 Mexická herečka Maria Felixová objednala u Cartiera diamantový náhrdelník ve tvaru hada. Cartier udělil Robertu Hocqovi licenci na vytvoření oválného zapalovače pod jménem Cartier.
1969 Cartier koupil vyjímečný diamant ve tvaru hrušky o váze 69,42 karátu a prodal jej americkému herci Richardu Burtonovi. Ten daroval tento mimořádný šperk herečce Elisabeth Taylorové-Burtonové k narozeninám. Slavný diamant byl pojmenován Taylor-Burton diamant. 1973 Vytvoření kolekce Le Must de Cartier Robertem Hocqem a Alainem-Dominiquem Perrinem.
1974 Cartier zapůjčil významnou část své kolekce art deco šperků pro film Velký Gatsby. 1976 První oválné psací pero.
1978 Hodinky Santos de Cartier se zlatým a ocelovým náramkem. První kolekce Cartier šátků.
1981 Uvedení parfémů The Must de Cartier a Santos de Cartier. 1983 Kolekce Ancienne Cartier (později Cartier kolekce). 1984 Založení Nadace Cartier pro současné umění v Jouy-en-Josas. 1985 Náramkové hodinky Pasha de Cartier. 1987 Uvedení parfému Panthére de Cartier.Vytvoření kolekce stolování Les Maisons de Cartier (porcelán,sklo a stříbrné předměty).
1988 Kolekce šperků na téma Egypt.
1995 Vytvoření modelu náramkových hodinek Pasha C v oceli. Uvedení parfému So Pretty de Cartier. 1996 Nová kolekce na téma Tvorba. Vytvoření modelu prstýnku Tank.
1997 Cartier oslavil 150. výročí speciální edicí šperků včetně náhrdelníku ve tvaru hada posázeného diamanty a setem dvou smaragdů hruškovitého tvaru o váze 205 a 206 karátů.
1998 Privátní kolekce hodinek Cartier Paris Nobl.
1999 Kolekce šperků Paris Nouvelle Vague Catier inspirovaná Paříží. Kolekce šperků Cartier ve 21. století.
2001 Kolekce Delices de Cartier. Uvedení Roadstar hodinek. Cartier také představil skvostný náhrdelník pro mahárádžu z Patiala.
Křižovatka ulic the Fifth Avenue a 52. ulice v New Yorku je prohlášena za Místo Cartier.
2003 Kolekce šperků Le Baiser du Dragon a Les Délices de Goa.
2005 Vytvoření prestižní kolekce Caresse d’Orchidées – Pohlazení orchidejí.
Služba pro VIP klientelu – výroba parfémů na zakázku. 2006 Vytvoření modelu náramkových hodinek La Doňa de Cartier. První náramek Love Charity, který Cartier vytváří každý rok. Část výtěžku z prodeje po celém světě putuje na charitativní účely.
2007 Kolekce šperků Inde Mystérieuse. Vytvoření modelu náramkových hodinek Ballon Bleu de Cartier.
2008 Vytvoření pánské vůně Roadster.
2009 Hodinky Tank Américaine Flying Tourbillon s pouzdrem z bílého a růžového zlata. Hodinky Ballon Bleu de Cartier Flying Tourbillon s pouzdrem z 18karátového bílého a růžového zlata