Největšími východoevropskými trhy jsou Rusko, Polsko a Česko, říká viceprezident HP
Jan Zadák (42) Absolvent pražské ČVUT a doktorandského studia na Universität Erlangen v německém Norimberku odstartoval svou kariéru ve společnosti Olivetti, kde zastával několik různých obchodních a marketingových pozic v rámci české a středoevropské pobočky firmy. V roce 1997 nastoupil do počítačové společnosti Compaq Computer jako regionální obchodní ředitel pro síťové a komunikační prvky. V roce 2001 byl jmenován generálním ředitelem této společnosti pro ČR. Po spojení Compaqu s koncernem Hewlett-Packard se stal ředitelem divize Enterprise Systems Group pro region ISE (International Sales Europe), jež zahrnuje střední a východní Evropu včetně Ruska, Střední a Blízký východ, a Afriku včetně Řecka, Turecka a Malty. V říjnu 2004 byl jmenován výkonným ředitelem divize TSG (Technology Solutions Group) zahrnující servery, software a IT řešení pro velké firmy v regionu ISE. S platností od letošního 1. června byl povýšen na viceprezidenta HP a obchodního ředitele divize TSG pro oblast EMEA, tedy Evropy, Blízkého východu a Afriky. Zadák je ženatý, má dvě dcery. Hovoří anglicky, dorozumí se německy, italsky a rusky. Věnuje se sportu, především fotbalu, tenisu a golfu.
EURO: Počátkem června jste byl jmenován do vysoké manažerské pozice v rámci evropského vedení Hewlett-Packardu (HP). Co vše obnáší takový post? ZADÁK: HP je celosvětově děleno do tří obchodních divizí dle oblastí, ve kterých podnikáme. Skupina PSG (Personal Systems Group) se zaměřuje na osobní počítače, notebooky a monitory, divize IPG (Imaging and Printing Group) prodává tiskárny a fotoaparáty a divize TSG (Technology Solutions Group) má na starost všechna řešení pro velké firmy - od hardwaru a softwaru přes servery až po zálohovací zařízení či outsourcing služeb. V TSG jsem byl jmenován viceprezidentem a člověkem zodpovědným za prodej v oblasti EMEA, což zahrnuje Evropu, Blízký východ a Afriku. Do mého pracovního záběru se nyní dostane celá Evropa včetně západu, který budu chtít lépe poznat. Přece jen, východní Evropu znám za posledních pět let hodně podrobně (Zadák působil jako výkonný ředitel divize TSG v regionu středovýchodní Evropy – pozn. red.). Co mne nyní hlavně čeká, je převzít agendu ze západní Evropy, nastudovat obchodní strategii pro celý region EMEA a nějakým způsobem ji zkonsolidovat.
EURO: Mezi vámi a prezidentem HP - Markem Hurdem - jsou nyní jen dvě manažerské linie. Kdo je vaším přímým nadřízeným a kteří manažeři jsou zodpovědní vám? ZADÁK: Mým nadřízeným je Francesco Serafini, výkonný ředitel a viceprezident divize TSG v regionu EMEA; jsem de facto jeho obchodním ředitelem. Proto mi reportují jednak šéfové TSG týmů, kteří se starají o velké globální zákazníky, jednak šéfové skupin, které vytvářejí nabídky pro jednotlivé vertikály, tedy segmenty trhu, jako jsou telekomunikace, bankovnictví, výroba, státní správa a podobně, ale zároveň i obchodní týmy TSG divizí v jednotlivých zemích EMEA.
EURO: Jaké velikosti dosahuje celkový trh IT v rámci střední a východní Evropy? ZADÁK: Bavíme se zhruba o čtyřiceti miliardách dolarů a trhu, který čítá přibližně 400 milionu lidí. Dynamika hrubého národního produktu činí v průměru více než šest procent, IT trh roste ještě rychleji, kolem dvanácti až třinácti procent, což je zhruba dvojnásobek celosvětového růstu. Střední a východní Evropa je dynamický, rychle rostoucí trh, s vysokým potenciálem především pro firmy, jež přidávají k počítačům přidanou hodnotu.
EURO: Jak si v rámci 28 zemí regionu stojí ČR? ZADÁK: Největší zemí a trhem je v oblasti Rusko, jež je zajímavé nejen velikostí, ale i dynamikou růstu, proto mne těší, že se nám daří rozvíjet byznys HP ve všech obchodních skupinách a segmentech. Dvojkou subregionu je Polsko, ČR reprezentuje z pohledu velikosti třetí místo. Zájem budí obrovský rozvoj v některých zemích bývalého Sovětského svazu. Trhy v Kazachstánu, Ukrajině či Ázerbájdžánu rostou o šedesát i více procent ročně.
EURO: Kdy mohou postsovětské země, které jsou z pohledu IT považovány za „rozvojové“, díky růstu dohnat vyspělejší země, například Česko? ZADÁK: Speciálně ruské hospodářství má obrovský potenciál. Ať z pohledu fiskální stability nebo z hlediska zdrojů národního bohatství je vysoce pravděpodobné, že tamní trh bude pokračovat v růstu a střední Evropu může dohnat během několika let. Samozřejmě ale bude záležet na politické stabilitě v Ruské federaci.
EURO: Jsou trhy na východ od ČR jinak strukturované? ZADÁK: Určitě je to znát. Vyspělost spotřebitelského trhu je v každé zemi přímo úměrná HDP či příjmu na obyvatele. Každý produkt, i ten z IT branže, má své výrobní náklady a nelze dlouhodobě prodávat zboží pod nákladovou cenou. To v důsledku znamená, že když nákupní síla koncových spotřebitelů není dostatečná, projeví se to na absolutní velikosti trhu. Vyspělost trhu se odráží v jeho struktuře, mnohem méně se kupříkladu využívají softwarová řešení od velkých IT firem, společnosti si řadu programů vyvíjejí samy. Náklad na pracovní sílu ve východní Evropě je dnes podstatně nižší než na západě, řada východoevropských firem tudíž více využívá vlastních sil v interních IT odděleních. Jak bude východoevropský trh vyzrávat a jak porostou náklady na pracovníky, bude docházet k přebírání softwarových řešení z komerčních aplikací.
EURO: Cítíte ve východní Evropě poptávku po IT ze strany vlád a státní správy? ZADÁK: Government je poměrně velkou hnací silou IT trhu ve střední a východní Evropě, což je dáno jednak tím, že se každá vláda snaží vytvořit infrastrukturu, jež podpoří rozvoj HDP. Řada IT projektů v regionu též byla vyvolána nutností splnit kritéria vstupu do EU, ať už se jedná o systém kontroly hranic, řešení pro rozdělování prostředků ze strukturálních fondů nebo celkové zpřehlednění agendy. A v některých zemích, klasickým příkladem je Rusko, stále panuje propojení státu s průmyslem přes přímé či nepřímé vlastnictví.
EURO: Léta působíte v evropském HP, jak z manažerského pohledu hodnotíte českou pobočku? ZADÁK: České zastoupení HP výborně zachytilo trend outsourcingu, bylo podepsáno pár významných kontraktů, v oblasti služeb se podařilo začlenit lokální pobočku koupené Mercury. Co považuji za zdařilé, je prodej notebooků a počítačů pro spotřebitele s využitím přímé i nepřímé distribuce. Samozřejmě, spokojenost je vždy úměrná tomu, jak vysoko si nasadíte laťku. Osobně se vždy dívám, kde můžeme ještě přidat, a těch oblastí je řada.
EURO: Které máte konkrétně na mysli? ZADÁK: ČR má z geografického pohledu obrovskou výhodu: blízkost západní Evropy a relativně kvalifikovanou pracovní sílu s rozumnými náklady. Obrovský a nevyčerpaný potenciál leží v oblasti různých servisních, vývojových či outsourcingových středisek. Bohužel se dostáváme na hranu možností pracovního trhu, vysoké školy nedokážou vyškolit dostatečný počet lidí pro IT obory. V segmentu vidím prostor pro růst i v rámci HP. Jsem přesvědčen, že můžeme posilovat schopnosti naší konzultační a outsourcingové divize, rozšiřovat budeme i tým softwarových specialistů. K posunu dojde v oblasti základních hardwarových technologií, od lokálních proprietárních řešení směrem k velkým otevřeným systémům. Tady bude muset HP hrát roli „katalyzátoru“, subjektu, který vysvětlí největším firmám, že je efektivnější spravovat pár datově-počítačových center než ošetřovat množství osobních počítačů ve všech kancelářích a pobočkách. Něco podobného lze dnes vidět v serverových technologiích.
EURO: Něco jako správa stolních počítačů na dálku? ZADÁK: Částečně. Současná forma správy v korporacích, kdy každý zaměstnanec má na stole pécéčko, je obrovsky neefektivní. Kromě toho, že údržba je technologicky komplikovaná a finančně náročná, stále tento počítač znamená potenciální slabinu, jejíž prostřednictvím může vzniknout bezpečnostní incident. Začneme-li uvažovat ve „vyšších souvislostech“, že samotný výkon je poskytován jedním robustním počítačem v ústředním datovém centru a na činnost, již zaměstnanec vykonává prostřednictvím PC, se díváme jako na službu, tak při současné kvalitě připojení nijak nezáleží na tom, z jakého místa je výpočetní výkon poskytován. Je třeba si uvědomit, že přístroj, který má pracovník u sebe, už není klasickým PC, ale zařízením, jež mu poskytuje službu. Korporátní zákazníci dnes na celosvětovém trhu počítačů představují 40 až 50 procent objemu, což znamená obrovský tržní segment a potenciál. V důsledku to může znamenat výrazný posun, jak budou velké firmy poskytovat základní počítačovou uživatelskou službu svým zaměstnancům.
EURO: Reálně to tedy bude vypadat, že na stole bude jen monitor, klávesnice, myš a optické zařízení schopné přečíst CD/DVD disky, přičemž veškerý výpočetní výkon bude uskutečňovat obrovský server prostřednictvím vysokorychlostních datových rozvodů? ZADÁK: Takové pracovní místo bude propojeno na centrum datových služeb, které zajistí rychlé vyřízení požadavku, jenž by zaměstnanec „vyťukával“ do počítače umístěného u něj. Bude nakonec jedno, zda bude datové středisko v budově, ve městě, nebo dokonce v dané zemi. A dostáváme se tudíž do zcela jiných dimenzí práce s informacemi, do oblasti, kde se výkon a software poskytuje jako celková služba.
EURO: Od jakého počtu PC v rámci firmy se vyplatí zavést tuto technologii? ZADÁK: Neexistuje univerzální model. Pro každého zákazníka se musí vytvořit individuální obchodní případ, je nutné vzít v potaz v kolika zemích firma působí, kolik má lidí, jaké programové vybavení užívá. Například HP mělo ještě před dvěma lety 85 datových center, přičemž cílový stav je mít v budoucnu šest centrál, z nichž budou obsluhovány veškeré IT potřeby všech zhruba 150 tisíc zaměstnanců.
EURO: Jak velkých úspor mohou firmy takto dosahovat? ZADÁK: Proti klasickému modelu se stolními počítači se úspory pohybují až v desítkách procent.
EURO: Vraťme se k menším systémům. Jak budou akcelerovat prodeje přenosných počítačů? ZADÁK: Mobilní technologie udělaly v posledních pár letech obrovský pokrok. Jednak na straně výkonnostní, tedy jaký komfort nabízejí, tak na straně provozní doby na baterie. Ale nejvíce se změnily ceny. Průměrná prodejní cena za minulých pět let poklesla o desítky procent a trend bude pokračovat. Nejenom v Česku, kde se podíl notebooků a stolních počítačů vyrovnává, ale na celém trhu střední a východní Evropy.
EURO: Jako nejrůstovější segment pro oblast notebooků se jeví domácnosti a drobní spotřebitelé. ZADÁK: Jsem přesvědčen, že dojde k ještě větší akceleraci bezdrátových technologií, jako je Wi-Fi, jež kdekoli umožní připojení k internetu. To nahrává notebookům, protože si nemyslím, že by se mobilní telefon či kapesní počítač PDA staly základním nástrojem pro mobilní připojení během následujících let. Technologie těchto produktů nejsou tak daleko, aby to umožňovaly. Masovější nasazení ve spotřebitelském segmentu vyžaduje podstatně uživatelsky přítulnější ovládání, neboť míříte na neprofesionály, kteří IT využijí jen tehdy, když vidí okamžitý prospěch. Po těchto lidech nemůžete chtít, aby každý den věnovali 15 minut aktualizacím či posílení bezpečnosti počítače. Na tomto trhu platí: čím více technologii zvládnete zjednodušit, tím širší segment oslovíte. Přitom privátní poptávka se stává hnacím motorem hrubého domácího produktu v Česku.
EURO: Porovnáme-li nejprodávanější typ notebooku v ČR a třeba v Kazachstánu, jak moc se liší? ZADÁK: Trhy s nižším nákupním potenciálem typicky inklinují k produktům s nižší průměrnou prodejní cenou, na druhé straně je často chybným marketingovým tahem pokusit se oslovit trh pouze levnými produkty. V každé z rozvíjejících se zemí poměrně rychle roste segment vyšší střední třídy, který má zájem o nakupování nejtrendovějších technologií. A postsovětské země nejsou výjimkou.
EURO: Existují rozdíly i v oblasti spotřebního IT, jako jsou digitální fotoaparáty či tiskárny? ZADÁK: Zatímco v západní Evropě se v oblasti tisku prodávají zejména integrovaná zařízení kombinující tiskárnu s kopírkou, faxem a skenerem, na východě je silně zastoupen segment jednofunkčních inkoustových a černobílých laserových tiskáren. I v tomto ohledu se však poměry postupně vyrovnávají.
EURO: Neplánuje HP umístit do ČR nějaké vývojové či jiné centrum? ZADÁK: Outsourcingové centrum pro oblast financí a lidských zdrojů máme v polské Wrocłavi, v plánu je rozšíření ze současné tisícovky zaměstnanců na dvojnásobek. Na Slovensku je vybudováno velké centrum pro IT podporu klientům, jež poskytuje outsourcingové služby, loni jsme otevřeli ústředí v Rumunsku pro logistiku a řízení interních i klientských objednávek. Další centrum s více než tisícem zaměstnanců jazykové podpory jsme zřídili v Bulharsku. A do Česka jsme loni přesunuli evropské centrum pro řízení dodavatelských řetězců. Tím chci dokumentovat, že za poslední čtyři roky jsme využili řadu východoevropských zemí, kde pracuje více než čtyři tisíce lidí. V nejbližší době se žádné nové centrum nepřipravuje, ale HP se stále rozhlíží po trzích globálně a hledá možnosti, jak optimálně využít přidanou hodnotu, kterou jednotlivé státy mohou nabídnout v globálním konkurenčním prostředí.
