Pět let trvá Vrchnímu soudu rozhodování o zrušení konkurzu
Kdysi to byl příklad, jak má být veden konkurz. Bankrot jednoho z největších českých strojírenských podniků ZPS Zlín skončil rychlým prodejem výrobní části společnosti Tajmac. Ve Zlíně zůstala zachována kvalifikovaná výroba a stovky pracovních míst. Jenže po pěti letech není konkurzní řízení ukončeno a mluví se o zrušení konkurzu i kriminálním spiknutí, v němž se hraje o osm set milionů korun.
Vzorný bankrot.
Koncern ZPS Zlín spadl do konkurzu 5. října 1999 a zamotal tak vládní revitalizační záměry. Ve stejný den, kdy soud prohlásil úpadek, měli největší věřitelé - Konsolidační banka (dnes Česká konsolidační agentura), Komerční banka a Investiční a Poštovní banka - kapitalizovat své pohledávky. Podnik tehdy disponoval kvalitními produkty a měl i zakázky. Vláda, která rozjížděla svůj projekt revitalizace velkých průmyslových podniků, zařadila ZPS k Vítkovicím, Tatře, Škodě Plzeň a Zetoru Brno, kde se počítalo s významnou státní pomocí.
I proto původní představy směřovaly k tomu, že by výrobní části koncernu odkoupila od konkurzního správce Revitalizační agentura. Protože se však v té době vedl zásadní spor o koncept revitalizace, ze záměru rychle sešlo a konkurzní správce Roman Rais vypsal veřejnou soutěž na prodej konkurzní podstaty ZPS a byl úspěšný. Soutěže se zúčastnily tři renomované společnosti. Italský Gital, americký finanční investor Winslow Partners a italský Tajmac. Ten také nabídl nejvyšší cenu a téměř za miliardu korun se stal majitelem českého strojírenského klenotu očištěného od všech nesplatitelných závazků. To vše trvalo pouze sedm měsíců a čtyři dny.
Záhadná doručenka.
Jenže ani po dalších čtyřech letech a šesti měsících není rozhodnutí o konkurzu pravomocné a věřitelé marně čekají na výnos z prodeje. Je možné, že se dokonce vůbec nedočkají. Původní představenstvo ještě v roce roce 1999 podalo proti prohlášení konkurzu odvolání k Vrchnímu soudu v Olomouci a ten už pět let rozhoduje.
Důvodem odvolání měla být skutečnost, že soudní rozhodnutí o prohlášení konkurzu nebylo úpadci doručeno. Konkurzní správce Roman Rais tvrdí, že na odvolání představenstva už skoro zapomněl, protože bylo více méně formální, patřičná doručenka byla součástí spisu a není tedy důvod konkurz rušit. Jenže je-li součástí spisu i dnes, zůstává otázkou. Generální ředitel ČKA Zdeněk Čáp připustil, že agentura má informaci, že se doručenka ztratila a skutečně hrozí zrušení konkurzu z tohoto titulu.
ČKA se případné zrušení konkurzu významně dotýká. Její původní pohledávka vůči ZPS činila zhruba šest miliard korun a podstatná část byla zajištěna nemovitostmi, které byly rozprodány, kromě jiného i společnosti Tajmac. ČKA v zájmu restrukturalizace firmy souhlasila se zvednutím zástav. Částečně také dostala zaplaceno. Poté, co zinkasovala 135 milionů ze zajištěných úvěrů, činí teď její pohledávka ještě 3,1 miliardy korun. A ani zde nemá být výtěžek vyšší, spíše naopak. Na účtu konkurzní podstaty je nyní zhruba 800 milionů. Celkový objem přihlášených pohledávek přitom může činit dvanáct miliard. Ale vzhledem k riziku zrušení konkursu se dokonce může stát, že ČKA nedostane nic a daňový poplatník spláče nad výdělkem nějakého spekulanta.
Prodat, či neprodat?
Riziko se objevilo teprve nedávno. Protože se odvolací řízení u Vrchního soudu v Olomouci táhne už dlouho, nabídla ČKA letos v únoru svou pohledávku ke koupi. Přihlásily se hned dvě společnosti. Fine Woods Ltd., zastupovaná společností Structured Finance Group, a GBI Investments. Složily devadesátimilionovou kauci a nabídly za pohledávku 128 milionů. To by nebylo tak špatné, protože odhad výnosu, který si nechala udělat ČKA, činil 110 milionů. Jenže právě v tom okamžiku se objevily spekulace o pravděpodobném zrušení konkurzu a ČKA zaváhala.
Když prodá za 128 milionů a bude zrušen konkurz, získá nový vlastník pohledávky, bude-li dost rychlý a stačí-li zařídit exekuci soudem uvolněného účtu, osm set milionů. Týdeník EURO má informace, že ČKA se proto dotazovala policie, zda nemá signály o nějaké manipulaci při odvolacím řízení na Vrchním soudu. A policie takovou doměnku vůbec nevyloučila. Dokonce údajně předala informaci, že se na trhu skupují další dluhy ZPS a někdo tak může už dnes disponovat celkovým objemem nároků ve výši dvou miliard korun.
Lidé ve vedení ČKA se nyní obávají, že když pohledávku prodají, budou obviněni z napomáhání nějaké trestné činnost v konkurzním řízení. Když naopak neprodají, budou odpovědní za škodu, která státu vznikne, protože se nepodaří zabránit exekuci ze strany neznámých držitelů pohledávek. Ti - jak nevyloučila policie - mohou jednat v dohodě se soudcem. Zrovna tak mohou být prý ve spojení s firmami soutěžícími o pohledávky vůči ZPS v agentuře. Informací týdeníku EURO říkají, že ČKA dokonce najala firmu, která v Olomouci nepřetržitě monitoruje vývěsku Vrchního soudu, aby v případě zrušení konkurzu mohla začít urychleně konat. Na dotaz, zda se ČKA ptala na Vrchním soudu, kdy konečně po pěti letech dojde k rozhodnutí, Zdeněk Čáp odpovídá: „Ptali jsme se, kde se dalo, a dozvěděli se, že věc se řeší.“
Obě firmy soutěžící o pohledávku za ZPS v konkurzu byly proto upozorněny, že soutěž se patrně protáhne a ČKA jim umožnila bez jakékoli sankce ze soutěže odstoupit a získat zpět devadesátimilionovou kauci. Ani jedna z firem tuto možnost nevyužila.
