Mezinárodní soud pro lidská práva přijal žalobu armádního zpravodajského důstojníka
Roman Liener patřil léta mezi úspěšné a výkonné důstojníky vojenské rozvědky. V rámci své práce získal podle informací týdeníku EURO řadu poznatků k citlivým armádním zakázkám a některým dnes znovu otvíraným případům: například gripenům, pandurům, tatrovkám nebo obnově protivzdušné obrany státu. Po provalení jeho utajovaného působení v běloruském Minsku ale Liener dodnes marně žádá Vojenské zpravodajství o takzvanou odlegalizaci, tedy příslušnou ochranu (přejmenování, přestěhování, ochranu), která by zabránila jeho ohrožení na životě.
Ekolog v Minsku
Roman Liener byl před lety vysazen do totalitního Běloruska pod krytím jako majitel firmy zabývající se ekologickou likvidací odpadu. Poté, co na něj v roce 2004 bývalý nadřízený Vladimír Klaban podal trestní oznámení, ve kterém ho vinil z několika trestných činů, ho na sklonku téhož roku zatkla policie. Armádní zpravodajci Lienera zpočátku podezřívali, že zneužil peníze služby nebo že zpronevěřil služební vůz. Především však z toho, že chtěl předávat tajné informace službám ze zemí bývalého Sovětského svazu.
Oč v případě Lienerova podezření ze spolupráce s postsovětskou tajnou službou šlo? Do trezoru v sídle Lienerovy krycí firmy Dekont-Solid v Rudné u Prahy měli přístup i jiní důstojníci vojenské tajné služby. A do trezoru ukládali i dokumenty v nejvyšším stupni utajení, se kterými neměl Roman Liener v rámci svého úkolu vůbec přijít do styku. Policie našla při domovní prohlídce v trezoru celkem čtrnáct utajovaných písemností, některé v kopiích a na digitálních nosičích.
Na to, že někteří jeho kolegové dávají do trezoru krycí firmy tajné dokumenty, a porušují tak zákon na ochranu utajovaných skutečností, Roman Liener podle informací týdeníku EURO upozorňoval hned dva šéfy Vojenského zpravodajství – Josefa Prokše a Miroslava Krejčíka – už v roce 2003. Stíhání pro podezření z této trestné činnosti zrušilo vrchní státní zastupitelství až v prosinci 2007.
Liener strávil ve vazbě téměř deset měsíců. Případ vyšetřoval speciální policejní tým Mlýn, založený exministrem vnitra Stanislavem Grossem. Postupem času se začala všechna původní zveličená obvinění hroutit.
Podmínka a Štrasburk
Roman Liener, kterému hrozil vysoký trest, byl nakonec odsouzen k patnáctiměsíční podmínce za zpronevěru, podvod a takzvané svémocné odloučení (nerespektoval příkaz nadřízeného zdržovat se na určeném místě) a ministerstvu obrany musel zaplatit 189 tisíc korun. Liener se soudu snažil dokládat důkazy o své nevině, ale jak říká jeho obhájce Petr Vališ, ani prvoinstanční, ani odvolací soud je při odůvodnění rozsudků nezohlednily. Liener posléze neuspěl ani s dovoláním k Nejvyššímu a stížností k Ústavnímu soudu. Obrátil se proto na štrasburský soud pro lidská práva a ten jeho stížnost přijal. „Soud stížnost projedná, jakmile to bude možné, a to na základě poskytnutých dokumentů a informací,“ napsal soud ve svém vyrozumění o přijetí stížnosti. Soud sice nemůže zvrátit rozhodnutí české justice, ale může konstatovat, že české soudy nepostupovaly v souladu s platnými právními předpisy a může Lienera finančně odškodnit. „Tím, že výše uvedené důkazy nebyly soudy prvního a druhého stupně zohledněny v jejich rozhodnutí, byl klient zkrácen na svých právech zaručených Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Vzhledem k výše namítaným vadám mohly soudy ve svých rozhodnutích dojít k nesprávnému zjištění skutkového stavu věci,“ píše ve stížnosti do Štrasburku Lienerův právní zástupce.
Chybující rozvědka
Lienera už přitom několikrát kontaktovali lidé, na kterých v Bělorusku pracoval a získával od nich strategické informace. Své ochrany se domáhal soudní cestou, ale zatím neuspěl. „O odlegalizaci se stále snažíme, uvidíme, jak to dopadne,“ řekl týdeníku EURO právník Petr Vališ.
Vojenské zpravodajství při šetření údajné trestné činnosti Romana Lienera učinilo v minulosti prokazatelně řadu chyb. K případu se ale delší dobu nevyjadřuje. „Vzhledem k tomu, že se jedná o citlivý případ, ve kterém je i řada utajovaných skutečností, nebude se resort k tomuto případu dále vyjadřovat,“ vzkázalo už před časem ministerstvo obrany.
