Naposledy to bylo v módě někdy v letech 2005 až 2008. Ministerstvo průmyslu a obchodu, ČEZ i další vlivné síly v energetice nás varovaly, že musíme co nejrychleji postavit nové jaderné, uhelné a bůhvíjaké bloky, nebo se propadneme do deseti let do deficitu. Tedy že budeme muset část elektrické energie dovážet, nebo vyhlašovat regulační stupně jako za socialismu.
Jenže pak přišla ekonomická krize a budovatelsky optimistické scénáře růstu spotřeby elektřiny se nenaplnily. Je to naopak - i v posledních letech Česko dál vyváží o 14 miliard kilowatthodin víc energie, než dováží. To znamená, že jedna šestina vyrobené elektřiny skončí u zákazníků v zahraničí. Přesto nás začínají znovu strašit, že nastane energetická nouze.
Podporujete rozšíření českých jaderných elektráren?
Novou vlnu obav vyvolala studie státem vlastněného správce elektrárenské sítě ČEPS, kterou svými komentáři dále zdramatizoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Podle studie se problémy s nedostatkem spolehlivého elektrárenského výkonu objeví již v roce 2030. Deset let poté se prý už budeme permanentně pohybovat na hraně blackoutu, protože výroba pokryje pouze dvě třetiny spotřeby, a tak velký deficit nebude možné pokrýt dovozem energie.
Studie ČEPS má několik slabých míst, v jejichž důsledku se dostává na hranu šíření poplašné zprávy. Předně počítá s odstavením dukovanských reaktorů již v letech 2035 až 2037, i když podle posledních zpráv se zdá být pravděpodobnější, že vydrží v provozu o deset let déle. Studie též podceňuje rozvoj malých, decentralizovaných zdrojů energie. Přitom plynové kogenerační jednotky a střešní solární panely s bateriemi mohou levně a plynule nahrazovat velkou část odstavovaných uhelných bloků.
Autor zprávy o jádru Schneider: Vítr a slunce jsou levnější
Stejně tak je zamlčen fakt, že problém s výkonem v základním pásmu i s regulační energií lze snadno vyřešit výstavbou nových paroplynových elektráren. Jejich schvalování i realizaci lze stihnout za pět let a investiční náklady jsou někde na úrovni 20 miliard korun za tisíc megawattů výkonu. Investice do jejich stavby by měla být návratná při tržních cenách elektřiny; pokud ne, můžeme zavést kapacitní mechanismy podobně jako řada jiných zemí Evropské unie. S tímto opatřením nemají v Bruselu problém.
Na studii ČEPS propagovanou ministerstvem průmyslu je nutno pohlížet jako na beranidlo, které má prorazit zeď odporu vůči novým jaderným reaktorům. Nejlépe dvěma v Dukovanech a dvěma v Temelíně. A když k tomu premiér Andrej Babiš dodá, že Česko musí prosadit stavbu nových jaderných bloků, i kdyby kvůli tomu mělo porušit evropské právo, tak se řítíme do pořádného průšvihu. Avšak do jiného, než před kterým ve studii varuje ČEPS.
Dále čtěte:
Smlouva s ČEZ o stavbě nového bloku je lepší než garance, tvrdí Babiš. Stát tím získá větší kontrolu
ČEZ letos v Temelíně investuje 1,5 miliardy korun. Chystá modernizaci i posílení bezpečnosti
Stavět, či nestavět jaderný reaktor. Korejci i další zájemci si možná budou muset počkat
