Naposledy to bylo v módě někdy v letech 2005 až 2008. Ministerstvo průmyslu a obchodu, ČEZ i další vlivné síly v energetice nás varovaly, že musíme co nejrychleji postavit nové jaderné, uhelné a bůhvíjaké bloky, nebo se propadneme do deseti let do deficitu. Tedy že budeme muset část elektrické energie dovážet, nebo vyhlašovat regulační stupně jako za socialismu.
Jenže pak přišla ekonomická krize a budovatelsky optimistické scénáře růstu spotřeby elektřiny se nenaplnily. Je to naopak - i v posledních letech Česko dál vyváží o 14 miliard kilowatthodin víc energie, než dováží. To znamená, že jedna šestina vyrobené elektřiny skončí u zákazníků v zahraničí. Přesto nás začínají znovu strašit, že nastane energetická nouze.
Novou vlnu obav vyvolala studie státem vlastněného správce elektrárenské sítě ČEPS, kterou svými komentáři dále zdramatizoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Podle studie se problémy s nedostatkem spolehlivého elektrárenského výkonu objeví již v roce 2030. Deset let poté se prý už budeme permanentně pohybovat na hraně blackoutu, protože výroba pokryje pouze dvě třetiny spotřeby, a tak velký deficit nebude možné pokrýt dovozem energie.
Studie ČEPS má několik slabých míst, v jejichž důsledku se dostává na hranu šíření poplašné zprávy. Předně počítá s odstavením dukovanských reaktorů již v letech 2035 až 2037, i když podle posledních zpráv se zdá být pravděpodobnější, že vydrží v provozu o deset let déle. Studie též podceňuje rozvoj malých, decentralizovaných zdrojů energie. Přitom plynové kogenerační jednotky a střešní solární panely s bateriemi mohou levně a plynule nahrazovat velkou část odstavovaných uhelných bloků.
Autor zprávy o jádru Schneider: Vítr a slunce jsou levnější
Stejně tak je zamlčen fakt, že problém s výkonem v základním pásmu i s regulační energií lze snadno vyřešit výstavbou nových paroplynových elektráren. Jejich schvalování i realizaci lze stihnout za pět let a investiční náklady jsou někde na úrovni 20 miliard korun za tisíc megawattů výkonu. Investice do jejich stavby by měla být návratná při tržních cenách elektřiny; pokud ne, můžeme zavést kapacitní mechanismy podobně jako řada jiných zemí Evropské unie. S tímto opatřením nemají v Bruselu problém.
Na studii ČEPS propagovanou ministerstvem průmyslu je nutno pohlížet jako na beranidlo, které má prorazit zeď odporu vůči novým jaderným reaktorům. Nejlépe dvěma v Dukovanech a dvěma v Temelíně. A když k tomu premiér Andrej Babiš dodá, že Česko musí prosadit stavbu nových jaderných bloků, i kdyby kvůli tomu mělo porušit evropské právo, tak se řítíme do pořádného průšvihu. Avšak do jiného, než před kterým ve studii varuje ČEPS.
Dále čtěte:
Smlouva s ČEZ o stavbě nového bloku je lepší než garance, tvrdí Babiš. Stát tím získá větší kontrolu
ČEZ letos v Temelíně investuje 1,5 miliardy korun. Chystá modernizaci i posílení bezpečnosti
Stavět, či nestavět jaderný reaktor. Korejci i další zájemci si možná budou muset počkat