Strašidlo jménem Primorsk

Mero chce koupit podíl v ropovodu TAL

Baltský ropovodný systém je podle internetových stránek leningradského regionu jedním z nejslibnějších projektů v celé Ruské federaci. Důležitým místem pro export ruské ropy bude přístav Primorsk ve Finském zálivu. V příštích osmnácti měsících má být dokončen ropovod z Kiriši do Primorsku, což umožní Rusku transportovat výrazně větší objemy ropy Baltským mořem. Vážnou otázkou pro Českou republiku je, zda tento ropovod nemá nahradit ropovod Družba.

Polský poplach.

Urychlení prací na ruském ropovodu do baltského přístavu Primorsk znervóznilo Polsko. Noviny Dziennik informovaly, že součástí ruských plánů je uzavření ropovodu Družbu, jímž proudí ropa nejen do Polska, ale i na Slovensko a do České republiky. „Transněfť a Kreml chtějí, aby byl projekt realizován co nejdříve, v průběhu roku a půl. Plán byl schválen mimořádně rychle, nebyly splněny ani povinné procedury. To znamená, že pro někoho je to velmi důležité,“ citovaly polské noviny Dziennik nejmenovaného ruského experta.
Poláci míní, že Rusové se chtějí vyhnout problematickému Bělorusku, s nímž mají spory ohledně ceny ropy a výše tranzitních poplatků. Šéf české ropovodné společnosti Mero Jaroslav Pantůček si ale nemyslí, že by tato interpretace byla správná. „Neřekl bych, že riziko vypnutí naší větve ropovodu Družba by bylo vysoké. Trochu vyšší riziko znamená pro severní polskou větev. Možná Rusové chtějí postupovat obdobně jako v případě zemního plynu. Budují pro něj podmořský plynovod, který má obejít území Polska. Nejpravděpodobnější ale je, že se chtějí vyhnout lotyšskému ropnému přístavu Ventspils, přes který posílají ropu na tankery nyní,“ říká Jaroslav Pantůček.

Česká expanze.

Zásobování Slovenska a České republiky ropou by Primorským ropným terminálem nemělo být ohroženo, domnívá se dále Pantůček. Kdyby k tomu skutečně došlo, muselo by mít Mero vyjednané vyšší přepravní kapacity v ropovodu TAL, na který navazuje ropovod IKL, jimiž je do Kralup tlačena ropa z přístavu Terst.
Roční česká spotřeba ropy je osm milionů tun, z toho ropovodem IKL proudí tři miliony a zbylých pět milionů jde Družbou. „Očekáváme přechod jedné rafinerie z ropovodu TAL na jiný ropovodní systém, čímž by se mohla uvolnit kapacita až dva miliony tun ročně. A vezmeme-li v úvahu současnou provozní rezervu, celková přepravní kapacita pro Českou republiku by se mohla navýšit o pět milionů tun, kdyby to bylo potřeba,“ říká generální ředitel Jaroslav Pantůček.
Mero nyní podle něj usiluje o koupi vlastnického podílu v ropovodu TAL. „Esso hodlá svůj šestnáctiprocentní podíl prodat. TOTAL má podíl výrazně menší, ale zase jím žádnou ropu nepřepravuje. Oslovíme všechny vlastníky a věřím, že se nám nakonec podaří nějaký podíl koupit. Tím bychom měli mnohem lepší vyjednávací podmínky pro budoucnost, kdybychom někdy chtěli přepravní kapacitu navýšit,“ dodává Jaroslav Pantůček.

Slovenské slzy.

V relativně nejhorší pozici se nachází Slovensko, které na rozdíl od Polska nemá přístup k moři, a tím k ropě z tankerů, a na rozdíl od České republiky nemá alternativní ropovod. V katastrofickém případě uzavření ropovodu Družba má náš východní soused dvě cesty. První je hypotetická varianta, že by se České republice podařilo dohodnout v ropovodu TAL natolik vysoké přepravní kapacity, že by stačily i pro Slovensko. Potom by bylo možné posílat prázdnou Družbou ropu v protisměru.
Druhou cestou je ropovod Adria vedoucí z Chorvatska do slovenských Šahů, avšak dlouhodobě není pro Slovensko používán. „Vím, že Slováci nyní tuto variantu zkoumají. Nicméně problémem ropovodu Adria jsou vysoké tranzitní poplatky, které jsou po trase vybírány od tranzitních zemí,“ říká ředitel české ropovodné společnosti Jaroslav Pantůček.