Do správy hmotných rezerv má vláda poslat Nejvyšší kontrolní úřad. Kontrolory by měly zajímat zejména šachy s obilím
Pátý měsíc je bez řádně jmenovaného šéfa. A slibovaná hloubková kontrola? Zatím nedorazila. Nečasův kabinet má jiné starosti než řešit poměry ve Správě státních hmotných rezerv. Média přitom vytrvale přinášejí zprávy o podezřelých obchodech, které jsou výnosné pro partnery správy hospodařící se zásobami za čtyřicet miliard korun. Největší úniky by se vzhledem ke skladbě zásob daly odkrýt u pohonných hmot, pokud by byl zájem. Výživné jsou ale i strategické zásoby obilí. Nikoli však pro stát.
Na ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO), pod které správa státních rezerv kompetenčně spadá, vědí, že nákupy a prodeje ochraňovaných komodit jsou předmětem častého zájmu sdělovacích prostředků i bezpečnostních služeb. „Ministr Martin Kuba proto považuje za vhodné, aby Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) provedl u správy nezávislou kontrolu. Návrh, aby ji NKÚ zařadil do plánu na letošní rok, byl zpracován a je před předložením vládě,“ uvedl minulý týden Tomáš Paták z tiskového oddělení ministerstva.
Hospodaření se státními rezervami přitom NKÚ prověřoval v roce 2010, kdy už také média na zvláštní nakládání se strategickými zásobami upozorňovala. Výsledek kontroly se veřejnost nedozvěděla, její závěry byly vysoce důvěrné. Vláda zprávu projednala v režimu utajení a podle všeho z ní mnoho nevyvodila.
Čekání na šéfa
Obilí je hlavní položkou pro potravinovou bezpečnost státu, prozradil v televizi v předvelikonoční Škaredé středě Tomáš Perutka, pověřený řízením tajuplné organizace spravující státní hmotné rezervy. Dočasného velení se tento bývalý ekonomický náměstek ministra obrany ujal loni v listopadu poté, co odstoupil předseda správy Ladislav Zabo. Řádného šéfa měla vláda původně jmenovat do konce roku. Nestihla to ale ani do dalšího termínu, kterým byl konec března.
„Předpokládáme, že se tak stane nejpozději do června,“ říká za MPO mluvčí Tomáš Paták. Stále se prý hledá ideální odborník, jehož jméno by mohlo být známé v blízké době. Mezitím se spekuluje o různých jménech. Zřejmě jsou však neprůchodná přes politické síto, když se vláda ke jmenování nového předsedy stále nerozhoupala. Jako o vážném kandidátovi se mluvilo o všestranném úředníkovi Zdeňku Kvasničkovi, jehož kariérní dráha je spojována s ODS.
„Nabídky padly x lidem. Je to ve stadiu spekulací,“ odmítl se Kvasnička konkrétněji vyjádřit k možnému kariérnímu posunu. Měnit zaměstnavatele mu nečiní žádný problém. Kvasnička nyní šéfuje odboru privatizace na Pozemkovém fondu, kam přišel z ministerstva obrany. Dříve působil v Parkhotelu Praha, ve Vězeňské službě, na Ústavním soudu, v Masarykově onkologickém ústavu a na brněnské Vojenské akademii, kam nastoupil jako voják z povolání.
V režii dvou koordinátorů
Kontroloři z NKÚ, které má na správu nasměrovat vláda, by se kromě údajně prodělečných obměn pohonných hmot měli zaměřit na to, jak to chodí u obilí. Na strategických zásobách ho má být tolik, aby vystačilo na průměrnou třicetidenní spotřebu České republiky. O jaký jde objem, je přísně tajné. V utajení se dají snadněji dělat i přesuny státního zrní. V obilnářských kuloárech se ovšem ví, že v útrobách sil už moc státní pšenky, ječmene a kukuřice není. Než také loni tehdejší ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS) zařídil půjčky výkrmcům prasat a drůbeže, musel se dovolit vlády, zda zásoby mohou klesnout pod bezpečnostní limit.
Obilní rezervy se různě obměňují a půjčují. Vše je v režii správy a jejích dvou koordinátorů – kroměřížské firmy Navos ze skupiny Agrofert a společnosti Zeten Blovice. Oba výkupy, které obchodují s obilím a dalšími komoditami, mají dohlížet na to, že v privátních silech ochraňujících zrno pro stát je vše, jak má být. To znamená, půjčka se vrací. Týdeník Euro má ovšem z více míst informace o tom, že u obilí to tak úplně nechodí.
Jak to, že se zápůjčky někdy nevracejí? „Je možné, že obilí šlo do jiného skladu. To je věc koordinátorů,“ říká ředitel odboru hmotných rezerv Petr Holoubek s odvoláním na Babišův výkup Navos a blovický Zeten. Resortní ministerstvo stav obilných zásob nijak nesleduje, prý ani neví, kde jsou uložené. Protože objem státních rezerv je vysoce důvěrná informace, jejich tok se dá zvenčí obtížně sledovat. Zvláště když jsou zveřejňované zprávy o změnách ve výši zásob zmatečné. Na podzim roku 2008 správa oznámila, že postupně během tří let bude zásoby obilí snižovat. Měla ho prodávat prostřednictvím Českomoravské komoditní burzy Kladno. Přes burzu ale obchody neprošly. Ještě na jaře 2010 informovala média o odprodeji části obilí, cukru, masa a dalších zásob potravin. Žádné tendry ani nabídky na burze ale neproběhly.
Tichá dohoda
„V roce 2010 se zásoby zase zvedly. Limit vychází z krizových plánů ministerstva zemědělství. Nic jsme tedy neuvolňovali,“ prohlašuje nyní Holoubek. Více osob, které se přímo pohybují v obchodu s obilím, ovšem tvrdí, že existovala tichá dohoda se správou o tom, že půjčené obilí se nemusí vracet. Exkluzivní příležitost se samozřejmě netýkala kdekoho.
Týdeník Euro nyní získal od správy hmotných rezerv oficiální přehled o zápůjčkách obilí v uplynulých dvou letech. „V roce 2010 nevrátil správě půjčku pouze jeden subjekt. Naše pohledávka je v současné době přihlášena do probíhajícího insolvenčního řízení,“ uvádí mluvčí správy Irena Široká. Dlužníkem je mostecká firma Frona, která si od státu půjčila patnáct tisíc tun pšenice. „Do zelí“ tehdy vlezly tradičním obchodníkům s obilím i firmy Prakov a Koart. Jako stálí partneři správy hmotných rezerv dosud vydělávali na jiných komoditách.
Přes patnáct tisíc tun obilí si dále zapůjčilo ZZN Pomoraví (dnes Navos Kroměříž) z Babišova impéria. Vůči správě hmotných rezerv vystupuje v dvojroli – obilí pro ni skladuje a jako koordinátor také dozoruje. Celá operace proběhla tak, že pšenici a ječmen si podnik půjčil ze svých sil a od dalších dvou výkupů patřících Agrofertu. Zápůjčku si u správy vyřídil také její druhý partner, blovický Zeten. Ten si hlavní porci ječmene odebral od ZZN Havlíčkův Brod, člena skupiny Agrofert.
Vloni se k obilí ze státních rezerv mimořádně dostali i zemědělci s chovem prasat a drůbeže. Vyjednal jim to bývalý ministr Fuksa na vládě. „Všechny loňské půjčky byly vráceny,“ říká Široká. Tradiční partneři o ně oficiálně nežádali, přesun státního obilí se dal řešit jiným způsobem. Přijdou na něj kontroloři NKÚ?
