Účastníci ankety drtivou většinou podporují rovnou daň
Podporovali byste zavedení rovné patnáctiprocentní daně, kterou prosazuje ODS?
- ano 90,8 %
- ne 6,1 %
- nevím, nemám názor 3,1 %
Mirek Topolánek je toho názoru, že jubilejním desátým státem, který zavede rovnou daň, by měla být Česká republika. Pokud by záleželo na účastnících pravidelné ankety týdeníku EURO, mohl by si tím být naprosto jist. Návrh ODS na zavedení rovné patnáctiprocentní daně totiž podpořila drtivá většina z nich, více než 90 procent. Proti bylo pouhých 6,1 procenta.
První respondent se na problematiku podíval zeširoka, avšak poměrně skepticky: „Jednoznačně podporuji jakékoliv znormálnění neúnosné daňové zátěže. Otázkou ovšem je, jak lze při takové míře přerozdělování, na jaké si založily živnost všechny politické strany, zavést patnáctiprocentní nebo jakoukoliv jinou rozumnou daň, aniž by někdo zastavil rozbujelou korupci a plýtvání ve všech klíčových sférách, za které je stát zodpovědný. Mám na mysli zdravotnictví, rozvoj infrastruktury, veřejné služby včetně policie či soudnictví. Jak lze snížit daně, když takzvaná privatizace stála a bude stát daňové poplatníky zhruba jeden bilion korun? Snížení daňové zátěže spolu se zjednodušením celého systému by samozřejmě Česko výrazně posunuly směrem k ekonomicky mnohem dynamičtěji se rozvíjejícím státům. O to více bychom však museli pracovat, což není v těchto končinách příliš populární.“
Na zkušenosti zemí, které už rovnou daň zavedly, poukazuje další z oslovených manažerů: „Jako ekonom jsem svým založením zpravidla zásadně proti neprověřeným experimentům na modelu 1:1. Avšak vzhledem k tomu, že model rovné daně již funguje v několika zemích světa, funguje úspěšně bez ohledu na výši této rovné daňové sazby, stimuluje růst ekonomiky, stát tak dokonce vybere větší objem peněz než při progresivních sazbách daní, jsem tedy logicky pro zavedení tohoto modelu i v České republice. Vyzkoušejme vyzkoušené…“
O tom, že přijetím rovné daně by Česká republika nic nezkazila, je přesvědčen i autor následujícího příspěvku: „Výhody mnohonásobně převyšují nevýhody a riziko nepředvídaného vývoje je, poté co Slovensko už touto zkušeností prošlo, velmi malé. Za hlavní výhodu považuji zjednodušení daňové soustavy a výrazný posun od daní přímých k nepřímým. Zatímco přímé daně trestají ty, kteří vyrábějí efektivněji než jiní, nepřímé daně trestají ty, kteří spotřebovávají více než jiní. Ve světě omezených zdrojů a zhoršujícího se životního prostředí je vyšší danění spotřeby rozhodně krokem správným směrem. Pokud jde o sazbu daně, zdá se, že všechny státy, které tuto daň dosud zavedly, postupovaly až příliš opatrně a rozhodly se pro sazbu vyšší, než bylo nutné. Výpočet zřejmě nemůže být pouze mechanický, neboť doprovodné efekty, jako je rozvoj podnikání hlavně středních a malých podniků, snížení šedé ekonomiky a příliv zahraničních investic, se odhadují velmi těžko a jsou tím větší, čím je daňová sazba nižší. Optimum nepochybně existuje a bude pravděpodobně níže, než je slovenských devatenáct procent.“
Jiný účastník Manažerského barometru ve svém exkurzu do historie míní, že návrh ODS by mimo jiné přispěl k omezení byrokracie: „Už to tady bylo - desátky ve středověku. Trochu inflace a jsou tu „patnáctky“. Fungovalo to tehdy, tak by to šlo i teď. Je to ale jen jedna část systému, který by bylo třeba dobudovat, systému razantně zjednodušujícího veškeré daně a odvody i výdajové dávky. Ta největší úspora a národohospodářský efekt by vyplynul z omezení moci plevelné administrativy a byrokracie. Rovná daň je počátek systému, který by měl dát ekonomickou moc tvůrčím subjektům a odsunout žábu na prameni, přebujelé úřednictvo, z pramene hojnosti pryč. Bylo by to tak krásné, že se to nemůže povést.“
Opatrný pohled na problematiku nabízí jeden z nerozhodnutých respondentů: „Vzhledem k tomu, že zatím jsou známy spíše politické proklamace než konkrétní výpočty, je obtížné zavedení rovné daně bez dalšího vysvětlení podporovat. V zásadě bych s touto daní neměl problém, pokud by bylo k dispozici srozumitelné představení výhod a nevýhod této daně v porovnání s jinými koncepcemi. Z tohoto důvodu hlasuji ad 3) - tedy nevím.“
Na závěr stanovisko reprezentující menšinu odpůrců: „Jsem rozhodně proti. Poškodilo by to více než 80 procent obyvatelstva, výhodné je to jen pro malou skupinu vysokopříjmových občanů. Především není možné akceptovat DPH, kdy by se většině obyvatel zvýšily ceny základních potravin a služeb, které by si ti dobře vydělávající lehce kompenzovali nákupem snížené sazby dražších výrobků. Je to účelové a stálo by to na sociálních dávkách více peněz, než by to přineslo. Toto však ODS nechce slyšet a nemíní to nijak specifikovat podrobnými výpočty.“
Odpovídalo 131 manažerů
