Pražský magistrát prý měl štěstí, že kupoval podíl v Pražské plynárenské (PP) od firmy E. ON v době, kdy Němci potřebovali získat dostatek hotovosti. „Dnes by byl podíl mnohem dražší,“ tvrdí předseda představenstva Pražské plynárenské Pavel Janeček.
* Když hlavní město ovládlo společnost Pražská plynárenská, chtělo vedení metropole firmu rozdělit na dvě části a jednu z nich prodat. Teď už ale nechce, proč?
Neříkal bych celá Praha. Část zastupitelů prohlašuje, třeba i pod vlivem zájmu investorských skupin, že by bylo třeba uvažovat o rozdělení firmy na dvě části a jednu z nich prodat. Nemá to nic společného s nějakou byznysovou strategií, ale zájmem několika investičních skupin, které mají přebytek financí a potřebují je někde umístit.
Jsem velmi konzervativní a liberální člověk. Ani jeden z těchhle termínů pro mne není prázdný pojem. Být konzervativní ale pro mne neznamená, že vlastnictví firem musí být v privátních rukou a že jen soukromý kapitál umí dobře řídit společnost.
Tak to není, nikde ve světě.
Před časem jsem mluvil s jihokorejským velvyslancem. Když jsem velvyslanci řekl, že páteřní plynárenská soustava ČR je v soukromých rukou, zvedl obočí do půlky temene. Když jsem dodal, že je páteřní síť dokonce ještě v zahraničních rukou, bylo vidět jen bělmo očí. O tom všem to totiž je. Každý stát musí mít pod kontrolou zásadní průmyslové obory.
* Z jakého důvodu?
Protože republiku a město musíte mít možnost řídit. A řídit je, aniž byste mohli kontrolovat klíčové podniky, je velmi obtížné. Rozpočet neudaníte. Stát by si měl hlídat svoje utility, měl by mít podíl i v bankovním sektoru. Vůbec netvrdím, že by měl vyrábět automobily, ale kontrolovat utility jako vodárenství, plynárenství a elektroenergetiku zcela jistě.
* Stát i města se ale před lety většinou zbavily podílů v utilitách. Získat v nich zase vliv se jim asi už nepodaří…
Proč ne? Stát a i město tuhle možnost stále mají, jen zpětné nabytí bude dražší.
Praze se to povedlo u Pražské plynárenské, když odkoupila podíl od německé firmy E. ON. A bylo to dobré rozhodnutí, na kterém může dále stavět. Od té doby se podařilo splatit větší část úvěru PP a od letošního roku bude dividenda násobně vyšší, než kolik inkasovala radnice jako spolumajitel.
* Ta část pražského magistrátu, která stále prosazuje prodej části firmy, je zlobbovaná?
Chci se vyhnout slovu zlobbovaná. Část radnice jen víc naslouchá investičním skupinám. Pražská plynárenská je zlaté vejce, dividendová politika bude úplně jiná.
Nechci spekulovat o tom, jestli má někdo menší zájem na profitu města.
* Které investiční společnosti se nejvíc snaží nalomit do PP?
V každém případě EPH, který je velmi aktivní, zájem opakovaně projevoval ČEZ, PRE, MND a privátní investoři, které nechci jmenovat.
* Souvisela se zájmem investorů o PP i dubnová kampaň v Blesku, který psal, že předražujete odběratelům ceny zemního plynu a okrádáte je? Blesk má stejného spolumajitele jako EPH, tedy Daniela Křetínského…
Nepochybně. Různým způsobem jsme reagovali na nesmyslné a lživé fikce, které opakovaně tiskl. Naše argumenty nebyly mnohdy brány v potaz. Jestliže by byl Blesk nebo kdokoli, kdo za ním stojí, připraven s námi diskutovat, tak bychom byli samozřejmě schopni všechny ty fikce vyvrátit. Je to stejné, jako když jste na poli a střílíte na armádu, která tam není.
* Takže předražujete zemní plyn, jste nejdražší v Praze?
v žádném případě! Neříkám, že jsme nejlevnější, takovou ambici ani nemáme. Naši zákazníci využívají různé ceníky napříč naší nabídkou. Některé z nich jsou výhodné více, jiné méně nebo jsou průměrné, některé jsou třeba již vlivem času překonané a zákazníky, co na nich ještě jsou, se snažíme přesmluvnit na jiný, aktuálně výhodnější produkt. Stejně to mají i další dodavatelé. Zákazníkům navíc poskytujeme řadu nadstandardních služeb, třeba k vybraným produktům asistenční služby zdarma, bonus až 2500 korun apod. Nejsme krátkodobý spekulant na trhu s energiemi. Zúčastnil jsem se mnoha energetických konferencí, kde od několika řečníků zaznělo, že plyn tady umějí prodávat RWE, E. ON, PP a to je vše. Ostatní se jen přiživují na liberalizaci trhu.
* Vypadá to ale, že liberalizace moc výhod nepřinesla, třeba měla zlevnit zemní plyn, ale naopak jej zdražila. Proč?
Firmy z našeho oboru musejí investovat také do infrastruktury, například budovat nové plynovody. Pokud nemohou plánovat návratnost, tak stavějí různé trasy, které nemusejí být splatitelné. Tohle všechno jsou utopené různé náklady na propojení severu s jihem.
Netvrdím, že je to špatně ani že je to dobře. Pro bezpečnost dodávek je takové propojení asi fajn, ale jsou to náklady navíc, všechny ty nové plynovody, terminály na LPG (celkem jich je zhruba osmnáct) jedou na nula procent. V potrubích neteče žádný plyn. Takové investice se musejí na cenách distribučních poplatků projevit. Není možné, aby banky odepsaly svoje investice v řádu miliard eur. Takže to je problém.
* Vrátím se zpět k Pražské plynárenské. Praha zdůvodnila nákup podílu i tím, že chce zabezpečit energetickou soběstačnost a bezpečnost metropole, budovat lokální zdroje energií a kontrolovat ceny plynu. Moc se to ale neděje…
Jako akcionář cenu kontrolovat můžete, ale firma má své vedení, které je zodpovědné za její správu s péčí řádného hospodáře.
V Praze je nejturbulentnější trh v republice, na kterém jsme majoritním hráčem. Pozici určitě neztrácíme, za loňský rok jsme prodali víc plynu než za rok minulý, což při ještě teplejší zimě, než byla předtím, mluví za vše.
Navíc každoročně klesne množství prodaného plynu asi o dvě až tři procenta z důvodu zateplování objektů a úspornějších typů topení. I proto jsme se loni ucházeli o koupi tepláren na levém břehu Vltavy, které prodávala Pražská teplárenská (majoritním vlastníkem tepláren je EPH – pozn. redakce). Z nějakého důvodu, který určitě nebyl finančního původu, jsme neuspěli. Přitom jsme se v naší nabídce zavázali nejen k akvizičním penězům, ale zároveň k investici ve výši zhruba 1,5 miliardy korun do lokálních plynových zdrojů na pravém břehu Vltavy, které by jednoznačně zlepšily exhalační i cenové podmínky, ale přesto jsme neuspěli.
* Teď je otázka proč.
Nevím, proč nebylo transparentní výběrové řízení.
* Jak vidno, peněz máte dost, dáte je na jiné akvizice?
Jak jsem uvedl, z větší části jsme splatili úvěr, takže zas tak moc peněz nemáme, ale určitě generujeme zajímavou hotovost ve prospěch akcionáře, což je hlavní město Praha. Hledáme akviziční příležitosti nejen v Praze, ale v celé České republice, jsme velmi aktivní, nechceme však nakupovat bezhlavě. Otevřeli jsme stálou pobočku v Pardubicích, působíme v Liberci, snažíme se jít i do dalších regionů, jako je jižní Morava a další.
* Jaký typ akvizic hledáte?
Může to být zákaznický kmen nebo i výtopny, máme dceřinou společnost, která se zabývá teplem, nemusíme ale vždy zůstat jen na teritoriu plynu, můžeme koupit i jiné zdroje. Ale jsme firma, která je spojena s plynem, a myslím, že rčení „ševče, drž se svého kopyta“ je pravdivé.
* Určitě máte velkou výhodu, že působíte v Praze, kde jsou bohatí a konzervativní klienti…
Ano, ale zase se o ně musíte o to víc starat. Lidé jsou bohatší a chtějí lepší servis.
Neprodáváme jen plyn, ale i služby s tím spojené. Nabízíme mimo jiné pojištění, správu domácích spotřebičů, jejich výměnu a opravu. Takové služby lidé oceňují až v momentě, kdy mají nějaký problém.
* Jaký je váš aktuální podíl na trhu se zemním plynem v hlavním městě?
Kolem osmdesáti procent.
* Říkal jste, že větší část úvěru, ze kterého pořídila Praha podíl v Pražské plynárenské od firmy E. ON, se podařilo splatit a že letošní dividenda bude několikanásobně vyšší. O kolik?
Pokud bude zisk na úrovni loňského roku, bude dividenda někde kolem půl miliardy korun.
* Co znamená splacení větší části úvěru?
Akviziční úvěr byl splacen celý s tím, že distribuční část PP vydala dluhopis v povolené výši.
* Jak byl vysoký ten akviziční úvěr?
4,1 miliardy korun.
* Proč budete vyplácet větší dividendy? Kvůli lepšímu hospodaření?
Určitě. Každý, kdo je zastupitelem města, a každý občan Prahy by si ale měli uvědomit jednu jedinou věc.
Nepodnikáme na úkor Pražanů, ale v jejich prospěch. Máme analýzy, které říkají, že zvýšené marže jsou způsobeny nejen sníženou nákupní cenou, ale zhruba z poloviny je to i mnohem lepším hospodařením. Na to jsou důkazy, najdete je ve výroční zprávě, v přesných analýzách, které předkládáme dozorčí radě a akcionářům.
Změnili jsme nákupní politiku. Dřív PP nakupovala sto procent plynu na následující období. Změnili jsme politiku, pustili se do větších spekulací, abychom dokázali reagovat na vývoj cen plynu na trhu, což se nám osvědčilo v případě, že cena klesá, ale zároveň to bylo podnikatelské riziko, protože cena mohla samozřejmě stoupnout – toto jsem řekl na jednom z prvních zasedání dozorčí rady po svém nástupu do funkce, kdy jsme vedli debaty o způsobu řízení PP: V případě, že nákupní cena plynu stoupne, pak sníženou marži nahradím úsporami v koncernu. V opačném případě pak bude efekt násobný. Bylo to i mé riziko.
* Na trhu se mluví o tom, že se blíží konsolidace trhu s plynem a elektřinou. Velcí obchodníci postupně pozřou ty menší…
To se děje. Aktuálně jsou plynárenské společnosti v relativně dobré ekonomické kondici. Ve formě nejsou jen obchodníci, kteří neměli nakoupen plyn dopředu a neplnili podmínku bezpečnostního standardu dodávek, kdy musíme třicet procent ročního objemu prodaného plynu držet v zásobnících. Takový máme zákon.
Podmínka jednoznačně vylobbovaná firmami, které zásobníky vlastní. Třeba ve Francii jsou plynové zásobníky odstaveny, protože je nikdo nechce.
Zpět k Česku. Vtipné je, že ti, co mají zásobníky, tvrdí, že plynu na trhu je přehršel, ano, je. Z toho plyne, že jsou na tom velice dobře.
A do toho tady fungují spekulanti s prodejem zemního plynu. Dneska prodávají plyn, zítra jablka, pozítří farmaceutické přípravky. Nekritizuji je, jen říkám, že využili díry na trhu. Teď je boom, jsou na tom dobře, tak proč by neprodali zákaznické portfolio?
* V porovnání s elektroenergetikou je v plynárenství mnohem lepší situace?
Na první pohled je jednodušší prodávat plyn než elektriku, kde musíte třeba držet záruku za odchylku, což každý nesplní.
Stačí nakoupit plyn a ten pak přeprodat. S tím my musíme bojovat a na nás pak útočí různí konkurenti.
* Na jaké ceny teď spekulujete, na nižší?
Neřeknu nad čím, ale určitě i spekulujeme.
* Proč jste šel do firmy, která patří městu? Nebyla jiná nabídka nebo to bylo tak zajímavé?
Obrovská náhoda. Bylo to v době, kdy na radnici vládla koalice, která se přeskupovala z ODS a TOP 09. Tehdy se zastupitelé velmi správně rozhodli využít díry na trhu a koupit podíl v Pražské plynárenské. Němci by za normální situace v životě neprodávali tak fantastickou záležitost. V Německu se ale začalo s odstavováním jaderných elektráren a budováním obnovitelných zdrojů, energetickým firmám došly peníze. Rozhodly se divestovat část aktiv. Město téhle situace skvěle využilo.
Ale abych odpověděl na otázku. Město hledalo manažera, který by nebyl zatížen politikou a který je z plynárenského byznysu, a já jsem od roku 1997 v oboru.
* Hodně se hovořilo o tom, že firma provozuje podinvestovanou plynárenskou soustavu, kde hrozí různé havárie. Už se její stav zlepšil?
Společnost dlouhodobě neinvestovala dost peněz do infrastrukturních sítí, protože jí to Energetický regulační úřad neumožňoval. Vše se ale změnilo, dohodli jsme se s regulátorem na investicích, nyní můžeme vynaložit o 260 mi lionů korun ročně více, což se projeví v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Společnost je přeceněná v podstatě na dvojnásobek, to znamená, že město transakci udělalo fantastickým způsobem. Teď by si E. ON za svůj podíl určitě řekl mnohem vyšší částku.
* Tvrdíte, že město mělo skvělý nápad, když ovládlo PP. Vzhledem k vašemu postu ale asi jiné hodnocení nemůžete říkat…
Nejsem ten typ. Pokud bych viděl, že je něco špatně, tak to řeknu.
* Jak moc se vám do řízení plete největší akcionář, město?
Je to osoba od osoby. My máme poměrně kvalifikovanou dozorčí radu.
Obecně si myslím, že paní primátorka velice vnímá problémy plynárenského byznysu. Jsou tu samozřejmě i lidé, kteří řeší svoje osobnostní problémy, srovnávají nesrovnatelné. Těm se pak snažíme vysvětlit rozdíl mezi dojmy a realitou.
* Dodavatelé zemního plynu se vždycky před začátkem topné sezony předhánějí v zavádění novinek. Co přichystala vaše firma?
Zákazníci společnosti z řad domácností mají před nastávající zimní topnou sezonou k dispozici nové cenové nabídky, a to jak s platností na dobu určitou, tak i na dobu neurčitou. Ty skýtají různorodé možnosti dodávky zemního plynu dle preferencí a aktuálních potřeb zákazníků. Například ceník Simple s platností na dobu neurčitou je orientován výhradně na cenu a její kvartální odvozování podle aktuální situace na velkoobchodních trzích.
Je tedy určen pro ty zákazníky, kteří jsou vzhledem k uvedenému ochotní akceptovat i určitou míru rizika. Další novinkou je produkt Bonus, v jehož rámci si zákazník sám může zvolit dobu závazku na dobu neurčitou, dva nebo tři roky a k tomu navíc i benefit podle svých představ. Ten může mít podobu například mimořádných slev do vyúčtování, voucherů na nákup zboží či služeb apod. Nabídka se týká jak dodávky zemního plynu, tak i elektřiny. Právě možnost poskládat si samostatně podobu svého „odběru“ energie přímo zákazníky je další novinkou, kterou společnost nyní v pilotním projektu přináší. Prostřednictvím aplikace Samoobsluha dostupné na firemním webu z počítače nebo telefonu si každý zákazník může sám uvedené sestavit včetně bonusů a služeb, které dostane od Pražské plynárenské zdarma.
* Jaké trendy jsou patrné u vašich odběratelů v kategoriích domácností a podnikatelů?
Individualizace a přizpůsobování nabídky požadavkům zákazníků se stává běžnou praxí. Tak jako se zákazníci liší způsobem života, liší se i svými představami o ideálním produktu a na to se snažíme a musíme reagovat.
Nabídka jednoho univerzálního produktu všem zákazníkům bez možnosti výběru a bez ohledu na to, do jaké míry jim vlastně svým charakterem vyhovuje a splňuje jejich představy, se již stala minulostí. Trendem současnosti je, že zákazníci využívají různé ceníky a produkty napříč celkovou nabídkou společnosti.
Pavel Janeček (48)
? V roce 1991 vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT Praha, obor ekonomika a řízení elektrotechniky a energetiky.
? Pracoval ve společnosti Cheming (Tractebel) a následně pro investiční společnost Explorer Global New York jako manažer portfolia ve více státech světa.
? Řídil např. společnost FEG ZRt. (Maďarsko) a Karma Český Brod. Podílel se na strategii švédské společnosti Pergo Trelleborg.
? Je předsedou představenstva Pražské plynárenské a zasedá v orgánech několika jejích dceřiných společností.
Společnost je přeceněná v podstatě na dvojnásobek, to znamená, že město transakci udělalo fantastickým způsobem. Teď by si E. ON za svůj podíl určitě řekl mnohem vyšší částku. Část zastupitelů prohlašuje, třeba i pod vlivem zájmu investorských skupin, že by bylo třeba uvažovat o rozdělení firmy na dvě části a jednu z nich prodat. Nemá to nic společného s nějakou byznysovou strategií, ale zájmem několika investičních skupin, které mají přebytek financí a potřebují je někde umístit.
O autorovi| Vadim Fojtík fojtik@mf.cz
