Stres zvyšuje riziko problému s návykovými látkami. Na druhou stranu, je jen jedním z rizikových faktorů a ne vždy musí vyústit v pití alkoholu nebo zneužívání drog.Spotřeba alkoholu na jednoho obyvatele se v ČR blíží deseti litrům 100% alkoholu za rok. Relativně časté je používání alkoholu právě ve stresu.
Stres zvyšuje riziko problému s návykovými látkami. Na druhou stranu, je jen jedním z rizikových faktorů a ne vždy musí vyústit v pití alkoholu nebo zneužívání drog.
Spotřeba alkoholu na jednoho obyvatele se v ČR blíží deseti litrům 100% alkoholu za rok. Relativně časté je používání alkoholu právě ve stresu. V odborné literatuře se popisuje vyšší konzum alkoholu v souvislosti s rodinnými problémy, ekonomickým a pracovním stresem. Působení stresu zvyšuje i nedostatečná podpora ze strany okolí. Zejména v případech, kdy je alkohol snadno dostupný, kdy člověk nenachází alternativní řešení a pokud je o účincích návykových látek mylně informován.
Krátkodobá úleva není řešením
Alkohol může přinést krátkodobou subjektivní úlevu, ale při „kocovině“ se míra nepohody pronikavě zvyšuje. Nakonec člověk trpí více než v době, kdy začal pít. Navíc průměrného českého pivaře příliš nezajímá, jaké důsledky má alkohol pro jeho nadledviny a další orgány. V době, kdy alkohol přináší subjektivní zmírnění obtíží, na mnoha úrovních vlastně zvyšuje míru stresu - zrychluje dechovou a tepovou frekvenci, krevní tlak, nepříznivě působí na metabolizmus a kožní galvanickou vodivost. Účinky jiných návykových látek na výše zmíněné funkce mohou být v některých směrech odlišné. I v tomto případě však dochází spíše ke zhoršení stresové reakce, kupříkladu konopí zvyšuje při intoxikaci tepovou frekvenci i krevní tlak. Stresogennně působí také budivé aminy (pervitin) a kokain. Opioidy (heroin) stresovou reakci spíše tlumí, ale k výraznému stresu a aktivaci osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny dochází během odvykacích obtíží. Zvláště v tomto tito lidé reagují na stresory nadměrně.
Z bludného kruhu se obtížně utíká
Jestliže si někdo zvykne při stresu používat alkohol nebo jiné návykové látky, je snadno možné, že se dostane do bludného kruhu. Únik před stresem k návykovým látkám znamená vyšší stres, což vede k dalšímu úniku. K závislosti pak chybí jen malý krůček. Pokud se vytvoří, přistupují k už existujícím problémům další stresory: odvykací obtíže, craving (bažení), pracovní, manželské i jiné nesnáze. K silným stresorům patří bolest. Na tu působí alkohol dvoufázově. Nejprve může některé typy bolesti zmírnit, později bolest často naopak vzroste. Například u revmatoidní artritidy se zjistilo, že dochází ke zhoršení obtíží až po osmi dnech od požití alkoholu, což se vysvětluje vlivem alkoholu na hormonální systém.
Prevencí je i relaxace
Naskýtá se přirozeně otázka jak předejít vzniku zmíněného bludného kruhu a, pokud tato situace nastane, jak bludný kruh přerušit. Jedno z řešení nabízejí tzv. „dovednosti potřebné pro život“ (life skills), jejichž význam se v posledních letech zdůrazňuje v léčbě a v prevenci problémů působených návykovými látkami. Velmi účinné jsou i relaxační techniky - autogenní trénink, progresivní relaxace podle Jacobsona, jógové relaxační techniky apod. Změny, k nimž v organizmu dochází, budou ve všech těchto případech podobné. Mimo jiného dochází ke zmírnění svalového napětí a prokrvení svalu, zmírní se krevní tlak, dechová a tepová frekvence. Používáme-li relaxační techniky jako součást léčby, nemusí být ovšem jedno, kterou techniku zvolíme. Proto je důležité poradit se s odborníkem. Je zřejmé, že prevence stresu sama o sobě nepostačuje k prevenci a léčbě návykových nemocí. Může a měla by být však jejich užitečnou součástí.
Stres jako faktor vedoucí k recidivě
Výzkumy prováděné u závislých na alkoholu referují o tom, že chronický stres zvyšuje riziko recidiv. Nejvíce jsou ohroženi ti, kdo disponují nedostatečnými dovednostmi jak ho zvládat a mají ve svém okolí malou podporu. Rizikovým faktorem je i to, že závislý hledá oporu u lidí, kteří nebezpečně pijí alkohol, a nemá ve věcech abstinence dostatečnou sebedůvěru. Léčba závislosti by proto měla jistě zahrnovat prevenci stresu, nevystačíme zde však pouze s relaxačními technikami, ale je třeba používat daleko širší spektrum postupů (posilování sebedůvěry, osvojení zdravého životního stylu, rodinná terapie a další).
Autor je vědecký sekretář Společnosti návykových nemocí České lékařské společnosti JEP a národní koordinátor Evropského akčního plánu o alkoholu Světové zdravotnické organizace.
Další informace
www.mujweb/veda/nespor
Některé dovednosti potřebné pro život
Dovednosti sebeovlivnění
* Schopnost se motivovat ke zdravému způsobu života.
* Schopnost oddálit uspokojení nebo potěšení.
* Schopnost chránit a posilovat zdravé sebevědomí.
* Schopnost plánovat čas.
* Dovednosti při zvládání rizikových duševních stavů (sem patří zejména bažení, ale i úzkost, hněv, deprese, radost nebo nuda).
* Schopnost se uvolnit, účinně relaxovat a odpočívat.
Sociální dovednosti
* Schopnost čelit sociálnímu tlaku (např. odmítnout vrstevníky, starší nebo nadřízené, když nabízejí alkohol nebo jiné návykové látky).
* Další asertivní dovednosti (dovednosti zdravého sebeprosazení).
* Dovednosti rozhodování se a schopnost předvídat následky určitého jednání.
* Schopnost vytvářet vztahy a budovat si přiměřenou síť sociálních vztahů.
* Mediální gramotnost a schopnost čelit reklamě na návykové látky.
* Schopnost racionálně hospodařit s penězi.
* Dovednosti týkající se volby a hledání vhodného zaměstnání a dobrého fungování v něm.
* Rodičovské dovednosti.