Íránské jednotky na syrské straně Golanských výšin vypálily v noci na dnešek zhruba 20 střel a raket na izraelské cíle v Golanských výšinách. Izrael na palbu reagoval a brzy ráno zasáhl desítky íránských cílů v sousední zemi, mimo jiné sklady zbraní, odpalovací rampy či zpravodajská centra využívaná elitními íránskými jednotkami v Sýrii. Jak poznamenala agentura Reuters, jde o dosud nejvážnější střet mezi dvěma úhlavními nepřáteli v regionu.
Informace o možných zraněných na íránské straně nebyly známy. Zvuky explozí se ozývaly v Damašku těsně před úsvitem, po celou noc byla slyšet syrská protiraketová obrana. Syrská státní agentura SANA s odvoláním na nejmenovaného armádního představitele uvedla, že izraelské střely zasáhly pozice protiraketové obrany, radarové stanice a sklady zbraní. Tvrdila nicméně, že většina raket byla zneškodněna.
Podle armádního mluvčího Jonatana Konrikuse Izrael nechce situaci v oblasti ještě více vyostřovat. Izraelští vojáci ale i nadále budou „ve vysoké pohotovosti“. „Jestliže přijde další íránský útok, budeme na něj připraveni,“ dodal.
Íránské elitní jednotky Kuds, které spadají pod revoluční gardy, vyslaly v noci na dnešek na izraelské pozice v okupovaných Golanských výšinách 20 raket. Podle Konrikuse izraelský systém protiraketové obrany čtyři střely zachytil, další nedoletěly do svých cílů a spadly ještě v Sýrii. Před útokem se oblasti ozvaly sirény a místní obyvatelé se schovali do krytů. Informace o zraněných na izraelské straně nebyly známy, armádní mluvčí informoval pouze o o tom, že došlo k „menšímu“ poškození izraelských vojenských základen, napsal list The Times of Israel.
Vrtěti Trumpem: Miliardář Thiel má data k íránskému jadernému programu
Izrael se zmocnil části Golanských výšin, které patřily Sýrii, za šestidenní války v roce 1967. Izrael a Sýrie jsou od té doby oficiálně stále ve válečném stavu. Židovský stát stále okupuje asi 1200 kilometrů čtverečních tohoto pásma, pod syrskou kontrolou je 520 kilometrů čtverečních. Linie příměří na Golanech byla považována za poměrně klidnou až do vypuknutí války v Sýrii v roce 2011.
Napětí v regionu ještě vzrostlo poté, co americký prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Spojené státy se stahují z íránské jaderné dohody. To přimělo Izrael vyhlásit vysoký stupeň pohotovosti. Izraelská vláda je velkým zastáncem a obhájcem Trumpova rozhodnutí odstoupit od dohody.
Írán patří spolu s Ruskem mezi hlavní spojence režimu Bašára Asada v Damašku. Izrael dal opakovaně najevo, že nepřipustí, aby Írán vybudoval v Sýrii novou frontu proti Izraeli a pomáhal tam ve vyzbrojování radikálního libanonského hnutí Hizballáh, které stejně jako Teherán stojí ve válce na straně prezidenta Bašára Asada.
Dále čtěte:
Evropa a USA musí společně čelit výzvám, míní Macron
Víme o trvajícím úsilí Íránu získat jadernou bombu, zní ze Západu
