Německý prezident i spolková kancléřka kritizovali vrcholné představitele firem
Na stranickém sjezdu německých křesťanských demokratů (CDU) na začátku prosince 2007 v Hannoveru spolková kancléřka Angela Merkelová v úvodním projevu před tisícem delegátů nezvykle ostře napadla odměny vrcholných manažerů: „Pozlacuje-li se selhání špičkových manažerů odměnami z říše fantazie, podrývá to důvěru v sociální rovnováhu naší země.“
Merkelová ve svém projevu také prohlásila, že „pro sociálně-tržní hospodářství je nutné, aby lidé měli pocit soudržnosti, jinak nebude fungovat“. A pokračovala: „Úspěšná výroba je možná jen na tam, kde jsou spravedlivě nastavené rámcové podmínky.“ Kancléřka však také přiznala, že je proti statním zásahům do odměn manažerů a že tuto záležitost nelze řešit zákony.
V Berlíně vládne velká koalice křesťanských a sociálních demokratů, a ačkoli se příští volby konají až za dva roky, nastal již teď volební boj, ve kterém je třeba ukázat jasný profil, anebo aspoň pohladit duši voliče.
Americký princip.
Merkelová proto zasáhla do současné debaty o astronomických odměnách manažerů a pokračovala: „Kdo pro svoji firmu dobře pracuje, má být také dobře zaplacen.“ Dozorčí rady velkých firem se však evidentně řídí principem, že vydělává-li nějaký americký šéf automobilky stonásobně více než její dělníci, musejí být i platy německých manažerů zvýšeny. Pro srovnání pak uvedla platy japonských automobilových manažerů, například v Toyotě. „Tam má šéf dvacetinásobek platu normálního dělníka,“ řekla Merkelová. A dodala: „To je zhruba dvojnásobek toho, co vydělává německý kancléř, pokud ovšem nemusí ve Švýcarsku obchodovat s ruským plynem.“ Tuto kritickou poznámku si neodpustila na současné zaměstnání jejího předchůdce ve funkci spolkového kancléře, sociálního demokrata Gerharda Schrödera, který po odchodu z aktivní politiky pracuje pro ruský plynárenský gigant Gazprom.
Výzva ke střídmosti.
Diskusi o nadprůměrných odměnách top manažerů zahájil německý prezident Horst Köhler kritickými poznámkami na toto téma. Köhler, který dříve pracoval v Mezinárodním měnovém fondu ve funkci ředitele, vyzval ke „kultuře střídmosti“ a apeloval na vedoucí představitele německých koncernů, aby si uvědomili, že slouží jako vzor. Celou diskusi vyprovokovalo zveřejnění loňského příjmu šéfa Porsche Wendelina Wiedekinga. Vydělal mezi 54 až 60 miliony eur a tuto skutečnost sebevědomě komentoval, že jeho plat je natolik vysoký, že to „společnost nestráví“.
Jako kobylky.
Téma vysokých příjmů top manažerů a jejich milionových odměn není v Německu nové. Již před časem totiž bývalý předseda sociálních demokratů a donedávna také vicekancléř Franz Müntefering označil hedgeové fondy fungující v Německu za kobylky, které vše sežerou a zanechají za sebou jen zpustošenou zem. Müntefering se touto metaforou z oblasti zvířat vyjádřil k podle něho extrémním projevům kapitalismu. V něm anonymní investoři rozkládají fungující podniky kvůli krátkodobé maximalizaci zisku. Sociální dopad a s ním spojené náklady je přitom vůbec nezajímají a přenechávají je státu.
Téma SPD.
Dlouhá a úmorná diskuse o minimální mzdě doručovatelů poštovních zásilek skončila prosazením požadavku německých sociálních demokratů (SPD). Pro ty tvoří minimální mzda stěžejní bod programu a omezení příjmu top manažerů je dalším tématem, kterým se SPD snaží zlepšit svůj sociální profil a demonstrovat, že je stranou, jež se zabývá problémy obyčejných lidí a bojuje za jejich práva. Sociální demokraté se proto velmi angažují v iniciativách, které by měly posílit státem stanovená pravidla pro odměny vrcholných manažerů.
Pocit nespravedlnosti.
Podle předsedy SPD Kurta Becka by měla z tohoto důvodu založená pracovní skupina přezkoumat, je-li možné zamezit milionovým odstupným manažerů, kteří učinili chybná rozhodnutí, protože jdou na úkor zaměstnanců. V současné době mohou německé firmy odepsat částku vyplacenou odcházejícím členům správních rad od daně ze zisku. Tuto pracovní skupinu by mělo sestavit vedení sociálních demokratů.
Generální sekretář SPD Hubertus Heil v rozhovoru pro první německou televizi ARD zdůraznil, že mimořádná výše těchto odstupných vyvolá u mnoha lidí pocit nespravedlnosti: „Nechceme žádné pevné meze pro výši příjmů - ani pro manažery. Nějaká obecná pravidla však být musejí.“
Rozladění manažeři.
Špičky německého hospodářství tato diskuse pochopitelně rozlaďuje. Prezident německé průmyslové a obchodní komory (Deutsche Industrie- und Handelskammertag, DIHK) Ludwig Georg Braun ji v novinách Berliner Zeitung označil za čím dál tím absurdnější. A současnou povinnost zveřejňovat příjmy manažerů firem obchodovaných na burze popsal jako „začátek zobecňování“. V Německu jsou totiž akciové společnosti v případě souhlasu akcionářů ze zákona povinné pravidelně zpřístupňovat údaje o výši manažerských odměn. Kritické hlasy však upozorňují na to, že existuje mnoho možností, jak se této povinnosti vyhnout.
Diskuse pro voliče.
Na diskusi o manažerských odměnách se ukazuje, že ani jedna hlavní německá politická strana nevěří tomu, že v této zemi lze zvítězit ve volbách s konceptem liberalizace ekonomiky a volného trhu jako v USA.
Sociální (SPD) i křesťanští demokraté (CDU) vědí, že omezování výše příjmů je neslučitelné s německou ústavou. Diskuse o omezování výše příjmů manažerů je však především určená německému voliči, jehož kupní síla nejen subjektivně, ale i reálně již mnoho let klesá, a proto se z ní obě strany snaží pro sebe vytěžit co nejvíce.
Astronomické částky Příjmy vrcholných německých manažerů v roce 2006 (v milionech eur)
Firma Funkce Celková suma
Josef Ackermann Deutsche Bank výkonný ředitel 13,21
Henning Kagermann SAP generální ředitel 9,03
Wolfgang Reitzle Linde generální ředitel 7,37
Dieter Zetsche Daimler výkonný ředitel 7,24
Harry Roels RWE generální ředitel 6,9
Michael Diekmann generální ředitel Allianz 5,3
Wulf H. Bernotat E.ON výkonný ředitel 4,93
Hans-Joachim Körber Metro generální ředitel 4,66
Ben Lipps Fresenius Medical Care generální ředitel 4,39
Klaus Zumwinkel Deutsche Post generální ředitel 4,24
Pramen: DSW (Deutsche Schutzvereinigung für Wertpapierbesitz)
Popisek: Jsme na tom dobře. Bývalý německý kancléř za SPD Gerhard Schröder (vlevo) má nadstandardní příjem z činnosti pro ruský plynárenský gigant Gazprom, šéf Porsche Wendelin Wiedeking si zase vydělal 54-60 milionu eur.
