Mašiny nevyrábí firma, ale lidé. Každý nový přístroj je náš společný úspěch, shrnuje filosofii podniku Jana Slováková z firmy Komfi, která se stala vítězem soutěže Rodinná firma roku.
Podnětů k založení výrobního závodu bylo hned několik. V první řadě to byla příležitost, která vyplynula z tehdejší několikaleté spolupráce s německými strojírenskými firmami. České strojírenské firmy měly a stále mají v N ěmecku velmi dobré renomé. Když přišel od německých partnerů požadavek na dodávky kompletních strojních celků, nebylo vzhledem k předchozí spolupráci až tak složité zakázky dostat. Zároveň se naskytla možnost získat vhodné výrobní prostory v regionu, kde byla dostupná i kvalifikovaná pracovní síla. Vlastní zahájení výroby námi navrhovaných strojů pak už bylo přirozeným využitím příležitosti. Jistou roli hrála také intuice a podnikatelský duch majitele.
Společnost Komfi byla založena v roce 1992. Velký mezník ale datujete k roku 1994, kdy se zakladatel a majitel Karel Matějček rozhodl navrhované stroje i vyrábět. Co předcházelo této změně na výrobní firmu?
Většina z původních pěti zaměstnanců u vás ve firmě zůstala. Vzhledem k porevoluční době je to ojedinělý jev. Jak se o své pracovníky staráte, že jsou firmě takto věrní?
To je otázka spíše na tyto konkrétní zaměstnance. Faktem ale je, že jde především o konstruktéry, kteří byli u zrodu firmy, u prvních konstrukčních návrhů a poté také u prvních skutečně vyrobených strojů. Stroje nevyrábí firma, jsou to lidé, kteří za každým kusem stojí. To je filozofie, kterou jsme vždy ctili a kterou se řídíme dodnes. Každý nový stroj, který vyvineme, je považován za náš společný úspěch. A když vidíte, že se vašemu „dílu“ na trhu daří a zákazníci jsou s ním spokojeni, je to velké ocenění vaší práce. Některé stroje dokonce vyrábíme s méně či více rozsáhlými inovacemi už 18 let. V takovém případě nejde jenom o stroj, který jste kdysi vymysleli. Je to jako vaše dítě, a to máte také na celý život.
Máte problémy s nedostatkem techniků na trhu práce? Jak to případně řešíte?
To je asi obecný trend, se kterým se potýká spousta firem. Sehnat kvalitní techniky, obzvláště pak jazykově vybavené, je stálý problém. V současné době jsme zapojeni do několika projektů, kde spolupracují strojírenské firmy s odbornými školami, a snažíme se podílet na výchově nových techniků. Za důležité považujeme také rozšíření praxe studentů, na čemž se školami úzce spolupracujeme.
Zaujalo mě, že firma operuje v Lanškrouně, v Zábřehu, v Novém Městě na Moravě i v Litomyšli. Z jakého důvodu jste se rozhodli hledat výrobní kapacity v dalších městech?
Opět to byl přirozený vývoj a využití příležitostí, které se postupem času objevily. Ve všech případech nešlo ani tak o hledání výrobních kapacit jako takových, ale o založení výrobního závodu tam, kde byla kvalitní pracovní síla v našem oboru.
V čem byl tak specifický a konkurenceschopný laminovací stroj, díky kterému se firma začala orientovat na polygrafii?
Původně šlo o krátkodobý projekt, kdy jsme na podnět amerického partnera vyvinuli laminátor, který splňoval jejich požadavky na konstrukční provedení a zároveň vyhovoval jejich představám o ceně. Protože poptávka po takovém produktu byla na americkém trhu vysoká, začal se stroj vyrábět sériově. Brzy jsme zaznamenali zájem o naše laminátory také v Evropě, přizpůsobili jsme formát stroje evropské poptávce a začali spolupracovat s prvními dealery. Stejným způsobem prakticky působíme dodnes, jenom těch strojů vyrábíme ročně více a autorizovaných dealerů máme po celém světě asi padesát.
