STUDENÁ VÁLKA

P r e z i de n t     Č R

Vztahy dvou nejvýraznějších osobností polistopadové éry Václava Havla a Václava Klause jsou na bodu mrazu. Na Hradě vzniká podezření, že Klaus chce v blízké době tuto pevnost dobýt.

Lidé blízcí současnému předsedovi Poslanecké sněmovny jednohlasně tvrdí, že Klaus o prezidentský post zatím zájem nemá. Lidé z okolí hlavy státu prohlašují, že Havel nehodlá nejvyšší státnickou funkci opustit předčasně. Přesto se fáma o tom, že na Hradě brzy dojde k výměně stráží, pomalu zabydlela v parlamentních kuloárech i na stranických sekretariátech.

Václav Havel se po mnoha letech téměř zbožného uctívání stal hlavně v posledních měsících několikrát hlavním hrdinou mediálních skandálů - ať již šlo o údajnou nevěru jeho manželky Dagmar, o vydání skandální knihy o jeho manželství, či o odmítnutí udělit státní vyznamenání bývalému vídeňskému starostovi Helmutu Zilkovi. Proč prezident v očích novinářů i veřejnosti v poslední době ztrácí glanc? Na Hradě pro to mají jednoduché vysvětlení: je to pokus ODS znechutit prezidenta natolik, aby uvolnil křeslo pro Václava Klause. Václav Havel je již unaven a jeho zdraví je podlomené, stačí ještě pár kapek do jeho poháru trpělivosti a z funkce odejde. O to se postará s ODS spřízněná televize Nova, jejíž generální ředitel Vladimír Železný podle lidí blízkých prezidentovi aspiruje na významný politický post. Má se prý dokonce po Klausově nástupu na Hrad stát novým předsedou Občanské demokratické strany.

Vizím hradních úředníků se Klausovi lidé jenom smějí. „To je desateronásobná blbost. Věci jsou vždy jednodušší, spontánnější než krkolomné představy a ďábelské konstrukce, říká poradce Klause Ladislav Jakl. Havel je podle něj přes všechny skandály posledních dnů stále mediálně nejchráněnější osobou a Klaus nemá kolem sebe nikoho, kdo by podobnou akci uměl připravit.

Kde se tedy vzaly spekulace o předčasném odchodu prvního muže země z funkce? Zdá se, že první s nimi přišli lidé z Unie svobody. Václav Havel totiž na jednom ze svých soukromých setkáních s představiteli této strany prohlásil, že jedním z možných termínů jeho odchodu do důchodu je 1. duben příštího roku. To je termín vstupu České republiky do Severoatlantické aliance, a tedy jeden z vrcholů Havlových politických snah. Jenže prezident tím ale podle svých poradců myslel, že kdyby mu zdraví nedovolilo nadále plnohodnotně vykonávat funkci, považoval by toto datum za jeden z možných způsobů završení své politické kariéry. V případě, že mu zdraví vydrží, je odhodlán setrvat na Hradě až do konce svého volebního období, tedy do roku 2002. „V podstatě si celou věc zavinil sám. Není dobré mluvit o únavě a možných termínech odchodu. Řada lidí se toho zbytečně moc chytla, tvrdí Havlův blízký spolupracovník. Dodává, že prezident i jeho manželka často zbytečně nahrávají tomu, aby se proti nim rozpoutaly mediální kampaně, a když už začnou, oponují takovým způsobem, že je vlastně prodlužují. Prezident má právo z titulu své funkce vyjadřovat se pouze ke zcela zásadním otázkám země, a kdyby občas, jednoduše řečeno, držel jazyk za zuby, byl by zřejmě většiny problémů ušetřen.

O tom, že by se Václav Klaus chtěl přestěhovat na Pražský hrad, si již štěbetají vrabci na střeše, co se honí hlavou samotného předsedy ODS, však zůstává tajemstvím. Klausovi kolegové jsou však přesvědčeni, že jejich šéfovi jde o to, řídit tuto zemi, a ne být pomazanou hlavou. „Kdyby mi řekl, že chce být prezidentem, snažil bych se ze všech sil mu to rozmluvit. Měl by ještě nějaký čas být ve výkonné moci, domnívá se mís-topředseda ODS Ivan Langer.

Na Hradě tomu však nikdo nevěří. Klaus se již podle Havlových lidí dávno nabažil premiérského křesla a všech starostí s ním spojených. Nyní by mu ke štěstí stačily slavnostní fanfáry a mezinárodní pocty. Kromě toho se prezidentovi bližní domnívají, že mezi ODS a sociálními demokraty existuje jakási tajná úmluva o případné podpoře Klause při volbě hlavy státu. Proč? ČSSD by uvítala odchod Klause z čela ODS - z ní by se totiž potom podle propočtů Havlových lidí, stala sedmiprocentní strana.

Tato kalkulace ale není tak docela přesná. Nikde totiž není psáno, a to ani v Ústavě, že by prezident České republiky musel být nestraník. Většina politiků je dokonce přesvědčena, že Havel je posledním skutečně nad či nestranickým prezidentem. A o tom, že by Klaus opustil stranu, kterou založil, řada z nich pochybuje. „Tomu nevěřím. Naopak. Celým svým politickým účinkováním usiloval o obnovení standardního politického modelu a za odstranění tohoto, podle něj, exotického modelu nadstranické politiky, myslí si místopředseda sociálnědemokratické vlády Pavel Rychetský. Dodává, že by Klaus zcela určitě zůstal alespoň čestným předsedou strany.

Proti Klausově možné kandidatuře však hovoří ještě jeden fakt. Není totiž vůbec jisté, zda by Klaus v prezidentských volbách uspěl. „Václav Klaus je natolik zkušený politik, že by nepřijal kandidaturu, kdyby neměl jistotu svého zvolení. A v tuto chvíli jsem přesvědčen, že podobnou jistotu nemá, tvrdí Rychetský. V současné situaci by měl šanci na úspěch jen takový kandidát, který by nebyl spojen s žádnou politickou stranou.

Pokud Václav Havel bude prezidentem až do konce pětiletého mandátu, je více než pravděpodobné, že v dalších volbách zkusí své štěstí Václav Klaus. Do té doby se ale může mnoho věcí změnit. Doposud vždy, když se začalo diskutovat o změnách v Ústavě, otevřelo se téma přímé volby prezidenta. A vrací se i při současných jednáních ODS a ČSSD. Přestože se zatím připravují pouze detailní úpravy, je možné, že se po jejich zapracování začne opět mluvit o totálním přepsání Ústavy. Jakmile je totiž prezident volen národem, jmenuje vládu, která mu pak přímo podléhá. „Já si dovedu představit model s přímou volbou prezidenta, protože podle dnešní Ústavy není prezident odpovědný za své činy. Je to takový kvazi kancléřský model, vysvětluje například zastánce zásadní revize Ústavy Rychetský.

Jakou by měl návrh na zavedení přímé volby prezidenta šanci, není v tuto chvíli jisté. Po rozpadu federace se pro ni vyslovil tehdejší kandidát na prvního českého prezidenta Václav Havel. Uvedl, že se pro ni rozhodly všechny postkomunistické země - mimo jiné i proto, aby se na jejím základě prezident stal stabilním prvkem proměnlivého a neusazeného politického systému. ODS patřila tehdy mezi odpůrce - zlí jazykové tvrdí, že Václav Klaus nechtěl, aby z voleb vyšel Havel příliš posilněn.

Případné přepisování Ústavy by ale trvalo nejméně dva až tři roky a do té doby může změnit názor i ODS. Je totiž velmi pravděpodobné, že kdyby Václav Klaus kandidoval na prezidenta, měl by v přímé volbě daleko větší šance než za současného stavu věcí. A posílené prezidentské pravomoci by mu jistě také nevadily.