NOVÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA Studenti začínají po zaměstnavatelích požadovat uzavření dohody o pracovní činnosti. Pro firmy je to méně výhodné než dříve, kdy mnoha studentům stačila dohoda o provedení práce.
foto: ČTK
NOVÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA Studenti začínají po zaměstnavatelích požadovat uzavření dohody o pracovní činnosti. Pro firmy je to méně výhodné než dříve, kdy mnoha studentům stačila dohoda o provedení práce. Hned několik dotazů čtenářů Profitu se v posledních týdnech týkalo zaměstnávání studentů. „Studenti začínají požadovat uzavření dohody o pracovní činnosti, což je pro nás nevýhodné vzhledem k sociálnímu zabezpečení. Nikdo z nich nedokáže vysvětlit proč. Jaké jsou výhody pro studenty, případně i pro zaměstnavatele? Do této chvíle jsme jim (na základě potvrzení o studiu při uzavření dohody o provedení práce) mzdu do částky 4120 korun nedanili, ani jsme z ní neodváděli sociální a zdravotní pojištění,“ zněl například jeden z dotazů. PŘÍMÉ ZAMĚSTNÁNÍ: BEZE ZMĚNY Důvodem pro změněné požadavky studentů je s největší pravděpodobností nový zákon o zaměstnanosti, který je účinný od 1. října 2004. Ten se však týká pouze zaměstnávání studentů prostřednictvím agentur práce (personálních agentur). Netýká se tedy přímého zaměstnávání - tj. případu, kdy student uzavírá smlouvu či dohodu přímo se zaměstnavatelem. Obecné podmínky pro zaměstnávání i nadále obsahuje zákoník práce. K žádným změnám zde v poslední době nedošlo. Informace v médiích, podle nichž už studenti nemohou být zaměstnáváni podle dohody o provedení práce, tedy nejsou pravdivé. TŘI MOŽNOSTI Pokud zaměstnáváte studenta přímo (bez zprostředkování agenturou), lze tak i nadále činit třemi formami: * pracovní smlouva: Může být uzavřena jak na plný (40 hodin týdně), tak na částečný úvazek. N esmí v ní chybět uvedení druhu práce, na který je zaměstnanec přijímán, místo výkonu práce a den nástupu do práce. Obě strany si samozřejmě mohou nad rámec těchto základních náležitostí dohodnout i další podmínky. Pozor: Pracovní poměr se uzavírá na dobu neurčitou, pokud ve smlouvě není výslovně uvedena doba jeho trvání. Pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž účastníky lze sjednat (nebo dohodou účastníků prodlužovat) celkem na dobu nejvýše dvou let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru. * dohoda o pracovní činnosti: Může být uzavřena maximálně na polovinu stanovené týdenní pracovní doby za období, na které byla sjednána. Jde tedy maximálně o 20 hodin týdně. I v rámci této dohody může student pracovat nepravidelně a nerovnoměrně, např. jeden týden 10 hodin, druhý týden 15 hodin apod. Za období, na které byla tato dohoda sjednána, nesmí však být počet odpracovaných hodin vyšší, než zmíněných 20 hodin týdně (ve většině případů). Vykonává-li student práce podle dohody o pracovní činnosti, je účasten důchodového pojištění. Tato doba se mu započítává jako doba odpracovaná pro důchodové účely ipro splnění podmínky výplaty podpory v nezaměstnanosti. * dohoda o provedení práce: Student ji může uzavřít (postačí i ústně) na práce, jejichž celková doba v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele nepřesáhne 100 hodin. I v této dohodě lze uplatnit flexibilní formy zaměstnávání, které studentům vyhovují. Na základě dohody o provedení práce však student není účasten důchodového pojištění. Tato doba se mu nezapočítává ani pro důchodové účely, ani pro splnění podmínky k výplatě podpory v nezaměstnanosti. PŘES AGENTURY NOVĚ Čeho se týká nová právní úprava, kterou od 1. října přinesl zákon o zaměstnanosti? Týká se pouze zaměstnávání studentů prostřednictvím personálních agentur. Agentury vystupují v pracovněprávních vztazích jako zaměstnavatelé, a na základě pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti je pak dočasně přidělují do zaměstnání k jinému zaměstnavateli („uživateli“). Toto přidělení není možné podle dohody o provedení práce. Důvodů je několik: a) agentura musí ve spolupráci s uživatelem zajistit studentovi u uživatele stejné (rovnocenné) mzdové podmínky, jako mají srovnatelní zaměstnanci u uživatele. Tuto povinnost není možné splnit v případě dohody o provedení práce. b) dohoda o provedení práce nezakládá účast na důchodovém pojištění. Nový zákon zde sleduje zájem studentů - pokud by totiž takovou smlouvu uzavírali, nesplnili by podmínku pro poskytování podpory v nezaměstnanosti. c) s ohledem na charakter dohody o provedení práce (flexibilnost) a malý rozsah pracovního úvazku, by nebylo možné zajistit u uživatele některé požadavky, jak jsou vyžadovány u pracovní smlouvy a dohody o pracovní činnosti. d) v původním návrhu zákona o zaměstnanosti byla možnost pro agentury dočasně přidělovat studenty jen podle pracovní smlouvy. Na základě připomínek a jednání s představiteli Asociace studentských agentur byla do zákona zařazena dohoda o pracovní činnosti. Tím se rozšířila možnost dočasného přidělování. ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI Plné znění nového zákona (č. 435/2004 Sb.) včetně prováděcích předpisů a podrobného komentáře odborníka jsme přinesli v Profitech č. 30-39/2004 a č. 42/2004. PROČ NECHTĚJÍ DOHODU O PROVEDENÍ PRÁCE
Od 1. 10. 2004 se absolventům pro účely přiznání podpory v nezaměstnanosti nezapočítává doba studia. Podmínkou pro pobírání podpory v nezaměstnanosti je odpracovat v posledních třech letech minimálně 12 měsíců. Do této doby se započítávají pouze ty formy pracovního
poměru, které zakládají účast na sociálním pojištění - a to dohoda o provedení práce není.
