Že se absolventi vysokých škol těší dlouhodobě vyšším výdělkům než lidé se středoškolským vzděláním, je všeobecně známý fakt. A potvrzuje jej i nový průzkum české platformy Platy.cz, podle kterého pracovníci s titulem inženýra, potažmo magistra vydělávají ve srovnání s jejich kolegy s maturitou v průměru o 17 634 korun více. Lépe jsou na tom ale i lidé s bakalářským titulem – v jejich případě je mzda či plat průměrně vyšší o rovných 10 tisíc.
Nutno navíc podotknout, že tyto rozdíly se s přibývajícím počtem odpracovaných roků nadále zvětšují. To v praxi znamená, že výdělky osob s úplným vysokoškolským vzděláním mohou být po pěti až deseti letech na trhu práce vyšší dokonce až o 21,5 tisíce korun.
„Absolventi středních škol stojí před rozhodnutím, zda pokračovat ve studiu na vysoké škole, nebo se zařadit na pracovní trh a najít si první práci. Vedle výrazně lepšího finančního ohodnocení jsou zde ale i další přínosy pro budoucí úspěšnou pracovní kariéru,“ říká pracovník zmíněného portálu Miroslav Dravecký.
Schopnost učit se a navazovat vztahy
Absolvováním vysoké školy dává uchazeč o zaměstnání podle odborníků firmě najevo, že je ochoten se učit novým věcem, je cílevědomý a odhodlaný splnit vytyčené cíle. „Vysokoškolské vzdělání je pro zaměstnavatele kromě tvrdých, odborných znalostí také signálem o důležitých měkkých dovednostech. Jsou to především ambice, osobní motivace zabrat, když je potřeba, udělat něco navíc nad očekávání, snaha rozvíjet se a posouvat,“ vysvětluje redakci Euro.cz Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ManpowerGroup.
Podle šéfa pracovní platformy Welcome to the Jungle Honzy Klusoně mohou vysokoškoláci v kariéře využít i networkingu a navazování vztahů se spolužáky. Hned nato ale také zmiňuje, jak důležité je umět se učit a mít dostatek motivace.
„Kontakty, které člověk při studiu vysoké školy získá, jsou nespornou výhodou jak v začátcích, tak i v dlouhodobém horizontu. Stává se však, že se někteří absolventi nakonec vydají úplně jinou profesní cestou, než jakou původně zamýšleli,“ popisuje Klusoň s tím, že v takových případech je u nich vidět velká chuť učit se novým věcem a píle, kterou mají naučenou právě ze studií.
Cesta na zkušenou
Co se týče pracovních zkušeností, mají samozřejmě navrch středoškoláci. Na druhou stranu je potřeba dodat, že i někteří vysokoškoláci zvládají už během studia práci na částečný úvazek, nebo alespoň absolvují placenou či neplacenou stáž. Přitom se jim otevírají větší možnosti poznávat svět, a to například skrze program Erasmus+, v rámci kterého se mohou podívat do nejrůznějších zemí Evropy i celého světa.
Vydali jste se během svého vysokoškolského studia na Erasmus?
„Nejvýznamnějším benefitem studia v zahraničí je nepochybně zvýšení úrovně cizího jazyka. Dalšími jsou zbavení se strachu z neznámého, posílení odpovědnosti, navazování nových vztahů a kamarádství a první pracovní zkušenosti v podobě stáží a part-time jobů,“ doplňuje Dravecký.
Smysl pro povinnost a zkušenost z trhu práce je v mnoha případech rozhodující při výběrovém řízení a podle marketingové ředitelky Grafton Recruitment Jitky Kouby splňují uchazeči z řad vysokoškoláků i tyto požadavky. Ba co víc, mnohdy jsou na tom dokonce lépe než středoškoláci, a to hlavně díky zkušenostem ze samostatného života.
„Po absolvování vysoké školy má uchazeč často už zkušenost s tím, jak se starat sám o sebe. To uchazeči s maturitou logicky nemají, protože v převážné většině žijí stále s rodiči. Zároveň absolventi VŠ často už chodili na nějakou praxi či brigádu. Nechybí jim tedy základní pracovní návyky, potřebné dovednosti a zkušenosti,“ uzavírá Kouba.
