České vysoké školy se probudily a začaly vychovávat manažery pro Asii
Stanislav Pěč stál kdysi před zásadním rozhodnutím, jakou cestou se v životě vydat. Zvolil východ, konkrétně jihovýchodní Asii. Dnes je jedním z prvních úspěšných absolventů v rámci nového vysokoškolského trendu: jak roste ekonomický význam Asie, začínají univerzity otevírat nové obory orientované na asijský byznys a vychovávat manažery, kteří mají prorazit v tamním specifickém prostředí.
Jak to u vás chodí?
Pěč vystudoval pražskou Metropolitní univerzitu, obor asijská studia a mezinárodní vztahy. Ve výčtu tuzemských vysokých škol, které se na asijský ekonomický trh začaly orientovat, jde spíše o „soft verzi“. Těžištěm studia jsou vedle ekonomiky vztahy jednotlivých zemí, náboženské aspekty či politické systémy. Jenže na druhé straně – bez těchto znalostí se v Asii buduje kariéra velmi ztuha.
Při studiích odjel Pěč na stáž do Yogyakarty na indonéském ostrově Jáva. Tam se začal seznamovat, jak Indonésie v praxi funguje.
„Indonésané jsou pověstní tím, že chodí všude a za všech okolností pozdě. Nejde o několik málo minut, často se jedná i o několik hodin. Je tedy třeba chodit na smluvené místo se značným zpožděním a akce domlouvat pro více lidí. Zvyšuje se tím pravděpodobnost, že když dorazíte jen o půl hodiny později, bude na místě přece jen někdo čekat a vy si budete mít s kým povídat, než dorazí ostatní,“ přibližuje jeden ze základních postřehů.
Pro nejlidnatější muslimskou zemi světa je příznačná také vysoká míra byrokracie. „Cokoli, co vyžadovalo oficiální cestu, muselo obsahovat spoustu kolků, potvrzení a doporučení. Vše v několika kopiích pro každého zúčastněného úředníka. Je to živý organismus, který se beztak neustále mění. Mimochodem – teď už vím, že v Česku vlastně žádná byrokracie neexistuje,“ říká Pěč.
Během studií na Universitas Pembangunan Nasional jej Indonésie nadchla. Mimo jiné proto, že přes všechny „podivnosti“ je to země, které se ekonomicky daří. Analytická společnost IHS Global Insight předpovídá, že by do roku 2023 Indonésie měla zdvojnásobit své HDP na dva biliony dolarů. Aktuálně ve velkém investuje do energetické rozvodné sítě, dopravní infrastruktury nebo zpracování odpadů. Do byznysu se tam Stanislav Pěč zatím nepustil; našel místo na indonéské ambasádě v Praze.
Obor, který vystudoval, bude Metropolitní univerzita od letošního roku vyučovat kvůli poptávce i v angličtině. Škola tak počítá, že se navýší počet studentů, už teď jich do prvního ročníku přichází každý rok kolem šedesáti. Kromě Indonésie mohou studenti odjet i do Číny, Indie, Thajska či Jižní Koreje. Škola má v Asii 23 partnerských univerzit.
„Dynamicky se rozvíjející státy, jako jsou Čína nebo Indie, představují nezanedbatelnou část světové populace a jejich role a vliv neustále rostou. Nutnost porozumět odlišnostem v jednání a komunikaci s asijskými zeměmi se stává stále více relevantní v byznysu, diplomacii nebo cestovním ruchu,“ říká Petr Vyhnálek, prorektor pro rozvoj a vnější vztahy školy.
Příklady táhnou To, jak je Asie důležitá, ukazuje mimo jiné Home Credit investiční skupiny PPF. Kromě Číny, kde se společnost usadila už ve stovkách měst, zkoumá terén v Indonésii a dalších asijských destinacích. Námluvy s Asií zahájil ve velkém i Sobotkův kabinet. Vedle čínského tažení premiér domlouvá obchody v Jižní Koreji. Čínu si jako součást svého poradenského byznysu vybral i bývalý premiér Petr Nečas. A samozřejmě nelze zapomenout na Jaroslava Tvrdíka, bez jehož přinejmenším tiché asistence se dnes obejde málokterý český obchod s Čínou. Kroky všech zmíněných je důležité sledovat. Přední byznysmeni s podnikajícími expolitiky v zádech se obvykle nemýlí, což neplatí jen v Česku. V roce 2025 se podle britského hospodářského institutu CEBR má Čína definitivně stát největší ekonomikou světa a předstihnout USA. Mít zaučenou obchodní spojku na východ bude pro firmy nezbytností. V Olomouci na Univerzitě Palackého na trend najeli nyní. Právě otevíraný nový obor korejština pro hospodářskou praxi spojuje ekonomiku a jazyk. Na byznys cílí daleko více než asijský obor Metropolitní univerzity. „Jižní Korea je dnes v České republice významným investorem a poptávka po korejsky mluvících zaměstnancích roste. Právě v řadě korejských firem najdou naši studenti v budoucnu velmi zajímavé uplatnění,“ říká Ivona Barešová, vedoucí katedry asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Ekonomický modul poskytuje studentům základní a středně pokročilé znalosti v marketingu a managementu, finančním právu nebo řízení lidských zdrojů. Budoucí absolventi tak podle vedoucí katedry získají unikátní spojení znalosti jazyka a vědomostí z ekonomických disciplín. V rámci nového oboru jim fakulta také zajistí praxi v některé z korejských firem na území České republiky. Továrna na Asii Na pražské VŠE už nyní vychovávají manažery pro asijský byznys. Vedlejší specializace čínská studia byla otevřena poprvé v zimním semestru 2011/2012 a za dobu fungování vyšlo z oboru už kolem dvou stovek absolventů. „Podnět k založení přišel od vedení fakulty s ohledem na rostoucí potenciál a perspektivu Čínské lidové republiky, s níž fakulta dlouhodobě rozvíjí spolupráci,“ popisuje garantka specializace čínská studia Zuzana Stuchlíková.
Vedle pravidelné výměny studentů a učitelů proběhlo letos na jaře na základě dohody o spolupráci mezi Fakultou mezinárodních vztahů a Shandong University of Finance and Economics i první čínsko-české ekonomické fórum v Šan-tungu. Zájem studentů o vedlejší specializaci je podle Stuchlíkové poměrně velký. Každý semestr se do oboru registruje v průměru dvacet až pětadvacet studentů (tedy kolem 50 studentů ročně), což jej řadí mezi nejúspěšnější vedlejší specializace na fakultě.
Protože VŠE úzce spolupracuje se Škodou Auto, měli budoucí manažeři také možnost osahat si asijský způsob práce v praxi.
V minulých letech proběhly už čtyři dlouhodobé stáže, které byly exkluzivně nabídnuty studentům čínských studií VŠE. Pracovali několik měsíců pro Škodu Auto v Šanghaji v různých odděleních zdejší pobočky a měli například možnost účastnit se zavádění a propagace nových modelů aut.
Z čínských studií VŠE je také možné odnést si certifikát pro asijská studia. „Pro studenty může znamenat důležitou konkurenční výhodu na trhu práce, ať už uvažují o práci v nadnárodních společnostech v Asii, či o působení v českých společnostech, které stále více usilují o expanzi na čínský trh,“ říká Stuchlíková.
Vysoká škola ekonomická také otevřela v roce 2013 Centrum asijských studií. Jde o výzkumné centrum, na jehož půdě se dělají různé studie o asijských zemích ze socioekonomického pohledu. To znamená, že vychovává i akademické experty na ekonomiky asijských zemí.
To, že vysoké školy přestávají Asii vnímat jen jako okrajovou záležitost pro nadšené orientalisty, znamená v praxi jen dohánění trendu, který je v západních zemích zcela běžný. V Česku souvisí s expanzí lokálních firem na asijský trh. Finančníci z PPF nebo zástupci Škodovky budou manažery do Asie v budoucnu určitě potřebovat. Se změnou ekonomických vztahů a výpadkem Ruska se tento trend bude týkat mnohem většího počtu tuzemských firem.
U nadnárodních společností to ale čeští absolventi nebudou mít jednoduché, protože konkurence absolventů západoevropských škol je velká. O to větší úspěch ale mohou zaznamenat, pokud se u velkých společností, například bank, dokážou prosadit. Existuje ovšem i druhá možnost – pomáhat asijským firmám na cestě do Evropy, což je mimochodem jedním z cílů současné vlády.
O tom, jak se mění rozložení sil v globálním byznysu, velmi dobře vypovídá případ Zambie. Jako v dalších afrických zemích tam patří Čína k největším investorům. Za zhruba dvě miliardy dolarů si Číňané zajistili značný vliv na tamní politiky a ve všech směrech vytlačují dozvuky koloniální minulosti. Čínština rychle vytěsňuje angličtinu coby jazyk byznysu, v hlavním městě Lusace už stojí čínská střední škola a zambijská univerzita zřídila samostatnou Konfuciovu katedru. Že by skutečně nastával věk Číny?
Indonésané jsou pověstní tím, že chodí všude a za všech okolností pozdě. Nejde o několik málo minut, často se jedná i o několik hodin. Nutnost porozumět odlišnostem v jednání a komunikaci s asijskými zeměmi se stává stále více relevantní v byznysu, diplomacii nebo cestovním ruchu.
Rozvíjej se, Asie Odhady růstu HDP na rok 2015 (v procentech)
1 Barma
8,3
2 Indie
7,5
3 Čína
6,8
4 Japonsko
1,0
5,6 procenta bude podle odhadů MMF činit průměrný růst asijských ekonomik. Podle fondu budou tahounem světového růstu.
200 studentů absolvovalo od jejího založení vedlejší specializaci čínská studia na VŠE.
Zdroj: MMF
O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz
