Představu o jednom z nejzamořenějších míst v republice tato vesnice rozhodně nesplňuje. Safari ve Dvoře Králové je odsud jen několik minut jízdy autem, na první krkonošské sjezdovky se zase člověk dostane za něco málo přes čtvrt hodiny. Přesto se na Kocbeře dlouhodobě zaměřují jak odborníci hlídající kvalitu ovzduší, tak ekologické organizace. I když se to nemusí zdát, obec s pětistovkou obyvatel se dlouhodobě ocitá mezi nejvíce zamořenými lokalitami v České republice. Kvůli nevelké laminátovně Peter-GFK na kopci pod lesem.
„Když přijde inverze, tak se to tady zazdí' a vůbec se to nehýbe,“ popisuje Eva Rezková situaci, kdy je ovzduší ve vesnici ležící na hlavním tahu do východních Krkonoš nejhorší. Na dveřích do kanceláře starostky visí její jméno už více než dvanáct roků, takže může srovnávat. „Situace se zlepšila, když instalovali nové odsávání z provozů. Dřív byly občas vidět výduchy kouře do všech stran, občas je to cítit ještě dnes,“ pokračuje Rezková.
Statistiky jí dávají zapravdu. Zatímco třeba v roce 2014 vypustila továrna do ovzduší téměř 14 tun pravděpodobně karcinogenního styrenu, předloni to bylo 8,7 tuny a v roce 2017 zase něco málo přes devět tun.
Přes takový pokles kocbeřská laminátka ani loni neopustila žebříčky. Dál se drží v popředí mezi největšími znečišťovateli. Před ní se už dostal jen jihlavský Kronospan CR a provozy chemičky Spolany Neratovice.
Rezková si nicméně nedovede představit, že by se měl podnik v Kocbeřích zavřít. „Zastavit provoz je nesmysl, je to významný zaměstnavatel,“ obává se toho, že by už v tak skomírající vesnici, která dnes nemá kulturák a na pivo se tu dá zajít jen do jednoho malého výčepu u hlavní silnice, skončil život úplně.
Koupili nám dvě sady dresů
Čím víc se po úhledně střiženém pažitu přiblížíte k laminátovně, tím silněji ucítíte chemický závan a tím častěji budete nacházet různobarevné komponenty, které se zde vyrábějí. Fabrika se před zvědavci schovává za vysokou stěnou a plechovým plotem. Alespoň část jejích provozů je vidět ze sytě zeleného hřiště místního fotbalového klubu TJ Jiskra Kocbeře. Jeho funkcionáři si stejně jako starostka Eva Rezková odchod firmy Peter-GFK nepřejí. Je totiž jedním z hlavních sponzorů zdejší kopané, která v obci plní důležitou společenskou roli. A že místní jsou na svůj klub pyšní, dokazuje bohatá výstavka zlatých pohárů za okny boudy u hřiště. Je tu třeba i ocenění za první místo v okresním přeboru mužů v sezoně 2015/2016.
„Bez nich bychom se neobešli, pokrývají třetinu našeho rozpočtu,“ nedá sekretář klubu Jiří Štěpař na továrnu dopustit. „Bez nich bychom tu soutěž nemohli hrát, teď nám navíc koupili dvě sady dresů,“ chválí si spolupráci, která trvá už čtvrtým rokem.
Týdeník Euro se samozřejmě chtěl setkat i s vedením kocbeřského podniku, Karel Macháč, jednatel a spolumajitel Peter-GFK, byl ochoten naše dotazy zodpovědět pouze po e-mailu. Co si tedy myslí o tom, že lidé fabriku příliš nekritizují, protože nechtějí přijít o práci? „Všichni zaměstnanci vyplňují pravidelně dotazník o spokojenosti, ve kterém mohou anonymně vyjádřit své připomínky. Navíc vzhledem k nedostatku pracovníků se nikdo o práci bát nemusí“ reaguje jednatel.
A co říká na fakt, že kocbeřský provoz je třetím největším vypouštěčem styrenu do ovzduší? „Zdravotní stav našich zaměstnanců je pravidelně kontrolován. Za 25 let činnosti neměl nikdo ze zaměstnanců nějaké trvalé zdravotní následky, které by měly jakoukoli souvislost s použitím polyesterových pryskyřic. Znovu vás upozorňuji na to, že během posledních čtyř let jsme snížili emise styrenu o více než 35 procent,“ odpovídá. To je sice pravda, nicméně od roku 2016 množství vypouštěných nečistot opět stoupá.
I vzhledem k tomu, kolik tun zplodin z továrny uniká, se na ni dlouhodobě zaměřuje ekologické sdružení Arnika. Styren zařazují odborníci mezi možné karcinogeny a látky poškozující hormonální systém.
Expert sdružení Milan Havel prý předloni starostce Evě Rezkové navrhoval, co by se dalo pro zlepšení životního prostředí v podkrkonošské obci udělat. Řeč tehdy přišla i na takzvanou dopalovací jednotku, jež umí zlikvidovat emise těkavých látek. Firma tehdy podle Havla plánovala navýšení výroby a hledalo se řešení, jak ochránit ovzduší. K instalaci této technologie ovšem nikdy nedošlo. „Slyšel jsem, že se to zaseklo kvůli ekonomice, že by to bylo drahé,“ tvrdí Havel.
Karel Macháč oponuje. V podmínkách Kocbeří jde podle něj o nerealizovatelnou věc, neboť koncentrace těkavých látek jsou nízké.
Biofiltr (zatím) nebude
Firma Peter-GFK se tedy nedávno odhodlala k novému řešení - stavbě nového bioflltru, který by měl pročistit odpadový vzduch z lakovny laminátu. Jedno takové zařízení už sice firma ve svém areálu má, ale jeho kapacita už nestačí.
Základy i část stěn potřebného filtru sice v zahradě firmy stojí, ale nikde nikdo. Během letošního horkého podzimu by se dalo se stavbou pohnout, na pozemku se ovšem nic neděje. Vysvětlení je jednoduché. Královédvorský stavební úřad sice projekt v září schválil, ale Peter-GFK rozjela práce, aniž by čekala na jeho nabytí právní moci. „Stavební úřad přezkoumal rozhodnutí a v návaznosti na provedenou kontrolní prohlídku stavební záměr ruší v celém jeho rozsahu,“ stojí v oficiálních materiálech z letošního 31. října. Tím se vznik nového a potřebného biofiltru oddálil a zkomplikoval. Firma musela podat žádost o dodatečné povolení stavby.
Jestli právě tato technologie vzduchu v Kocbeřích pomůže, se ukáže až za několik roků. A vedení firmy Peter-GFK z toho nemusí být nijak nervózní. Na vesnici, kde se průmysl začal rozvíjet už v polovině 19. století a v dnešním areálu laminátky dlouhá léta fungovala textilní továrna, panuje téměř bezbřehá trpělivost. Zdá se, že mít práci přímo u domu je pro zdejší mnohem větší benefit než čistý vzduch.
| Styren |
|---|
| Při akutním vystavení styrenu člověka dráždí oči, dýchací cesty i trávicí soustava. Styren má negativní vliv na nervový systém. Ve vyšších dávkách vyvolává bolesti hlavy, deprese, poruchy vidění, křeče. U zvířat bylo sledováno podráždění kůže, ztráta sluchu, poškození krve, jater, imunitního a nervového systému a výskyt rakoviny. Styren je považován za možný lidský karcinogen. |
Zdroj: Arnika
Skleníkových plynů je nejvíce v historii. Podle WMO bude ještě hůř
Dále čtěte:
Kdyby všichni znečišťovali ovzduší jako Rusko nebo Čína, teplota by do roku 2100 stoupla o 5 stupňů
Emise skleníkových plynů na obyvatele jsou v Česku téměř o polovinu vyšší než v EU
Vrah má zkratku PAU. Českem se šíří přehlížený rakovinotvorný benzo(a)pyren
Meteorologové varují: Domácí kotle na uhlí jsou horší než velké elektrárny
Úplně jiné pohraničí: Hlučínsko se naučilo prosperitě
