Sultán vládnoucí ve městě Yogjakarta na Jávě má dlouhé, krkolomné jméno. Jmenuje se Hamengkubuwono. Překlad jeho jména je poetický, tak jako je v tomhle požehnaném koutě Indonésie poetické snad všechno. Sultán je „Ten, jenž drží na klíně svět“.
Foto: Profimedia.cz
Ve skutečnosti ale muslimský vladař není žádným uzurpátorem a našel si své místo i v moderní době. V půlmilionové Yogjakartě, které Indonésané říkají familiárně „džogdža“ a která je hlavním centrem starobylé javánské kultury, si vystavil tehdejší sultán rozsáhlý palác už v 18. století. Dnes jeho potomek s pořadovým číslem X pozbyl v demokratické Indonésii některých královských privilegií, nicméně mu byla zachována jedna výjimka. Dědičně vykonává funkci guvernéra oblasti, takže drží stále reálnou výkonnou moc. Je to specialita džogdži. Jinde v Indonésii fungují normální volby i do místních úřadů.
Sultáni z Yogjakarty nejsou žádní obskurní orientální despotové, nýbrž respektovaní demokraté. Například Hamengkubuwono IX., zesnulý otec dnešního sultána, byl národním hrdinou odboje proti nizozemské koloniální nadvládě. Po druhé světové válce chtěli Holanďané zabránit nezávislosti Indonésie a najali na 270 tisíc žoldáků z Turecka, Nepálu a Bhútánu. Tohle invazní vojsko pak plundrovalo Jávu a další indonéské ostrovy plné tři roky.
A právě sultán z Yogjakarty patřil mezi vůdčí osobnosti odboje. Svou autoritou také pomohl získat zastání u Američanů. Těm se nelíbila cynická a absurdní skutečnost, že Nizozemci ještě ke všemu platí genocidu z peněz, které jim USA půjčily do Evropy na poválečnou obnovu formou Marshallova plánu. Až v roce 1949 holandské vojsko odtáhlo a Indonésie získala konečně svobodu. Historii boje za nezávislost dnes shrnuje muzeum ve veřejně přístupné části sultánova paláce.
Stejný sultán o 50 let později – již coby věkovitý moudrý patriarcha – znovu potvrdil pověst osvíceného muže, když proslovem zklidnil běsnící dav při studentských protestech proti prezidentu Suhartovi. Sultán tak zachránil svou Yogjakartu před devastací.
Královně se hodil kraul
To současný sultán Hamengkubuwono X. má jinou starost. Potřebuje zplodit dědice. Jako naschvál se mu zatím poštěstilo mít jen dcery, ovšem pokračovatelem dynastie musí být muž. Současný vládce Yogjakarty svou šanci zplodit mužského potomka nepodpořil ani tím, že by si pořídil víc než jednu manželku. Ještě jeho dědeček přitom žádnými rozpaky netrpěl a potěšil svou osobní náklonností celkem 20 žen.
Dostat se do výsluní vládcovy přízně, k tomu prý sloužil neobvyklý rituál. Odehrával se ve vodních zahradách paláce zvaných Taman sari, které jsou dnes přístupny turistům. Když byl sultán v milostném rozpoložení, vhodil prý do jedné z tamějších vodních nádrží květinu. Kurtizána, která pro květ doplavala jako první, pak díky téhle trofeji mohla strávit s vládcem noc. Největší štěstí pak pro dívku bylo, pokud počala s panovníkem dítě. Tím vzrostlo rázem sociální postavení nejen jí samotné, ale i celé její rodiny. Vnucuje se potměšilá úvaha, že ve zmíněném rituálu musely logicky pravidelně vyhrávat sultánovu lásku hlavně dobré plavkyně, takže v královské dynastii se zřejmě za ty generace nashromáždil genetický potenciál nejmíň olympijského šampiona v kraulu.
V zahradách Taman sari můžete zhlédnout také ukázku vyřezávání tradičních dřevěných loutek zvaných wayang, které se používají ve stínovém divadle. Uvidíte tu i tvorbu klasické batiky. Na látku se nanáší vrstva vosku, látka se pak obarví, a voskem překrytá místa vytvoří ornament. Dělají se tak třeba nádherné, vesele barevné batikované košile, které nosí v Indonésii s oblibou všichni muži od pouličního prodavače až po prezidenta.
Jáva
Coby nejhustěji obydlený ostrov světa je Jáva domovem 130 milionům obyvatel. Zároveň tak koncentruje zhruba 60 procent všech obyvatel Indonésie. Tropický asijský ostrov má přitom jen rozlohu zhruba dvou Českých republik. Je přirozeným srdcem celého indonéského archipelagu, který čítá přes 17 tisíc ostrovů. Na mimořádně úrodné Jávě se pěstuje rýže, káva, kakao, čaj, koření a mnoho druhů ovoce. Poloha v rovníkovém pásmu podél sedmé rovnoběžky zaručuje celoročně vyrovnané klima s denními teplotami kolem 30 stupňů, pravidelný přísun deště i slunce. Z pohledu turismu není k návštěvě vhodný jen leden a únor, kdy prší příliš. Jakkoliv všichni obyvatelé ovládají indonéštinu, mají také svůj vlastní jazyk – javánštinu. Lidé v západní části ostrova zase mluví od dětství sundštinou. Převažujícím náboženstvím je islám.
Nejdražší káva na světě je z trusu cibetky
V Yogjakartě také můžete ochutnat kávu Luwak, která je nejdražší kávou světa. Slovíčko luwak označuje v indonéštině cibetku a vyjadřuje tak podstatu neobvyklé přípravy této kávy. Zrnka totiž nejprve pozře cibetka. Trávicí ústrojí této malé šelmičky ale kávu nerozloží a naopak jí údajně přidá na chuti. Zrnka pak vyjdou z cibetky neporušena, lidé je vyberou z trusu a zpracují do kávy, jejíž jediný šálek se pak prodává třeba v Londýně za 30 liber. V Yogjakartě, kde se káva získává, pořídíte šálek sice čtyřikrát levněji, přesto je to pořád hodně drahý špás. Podle někoho má prý káva Luwak unikátní chuť a aroma, podle jiných je propagace „kávy z trusu“ spíš jen šibalským marketingovým tahem. Je ale otázka, zda bohatí zákazníci často vůbec tuší, kudy prošla jejich oblíbená káva. Možná si ji někteří kupují jen ze snobského rozmaru prostě právě proto, že je nejdražší.
V Yogjakartě ale na pochybách nebudete. Kávu usrknete přímo vedle klece s cibetkou a ošatkou s uschlým trusem. Výrobní řetězec a cesta kávového zrna končícího ve vašem šálku tak bude naprosto zřejmá.
