Nemusíte být vegetarián, vegan, vitarián ani hipster, abyste přišli na chuť „superfoods“. Staly se potravinovým hitem a otevřely nový trh, na který vstoupila i „topmodelka v důchodu“ Nicola Mináriková
Exotická semínka, bobule, řasy, obiloviny, plody a oleje s velkým množství užitečných živin si razí cestu na stoly spotřebitelů po celém světě. Přestože český trh si na pojem „superfoods“ teprve zvyká, popularita „jídla budoucnosti“ rychle roste. Vyzkoušet si produkty nabité vitaminy, minerály, enzymy, vlákninou a proteiny neváhají i lidé, kteří trendu tzv. zdravé stravy příliš neholdují. I když ve zdravé výživě jsou jen střípkem mozaiky, která může člověka dovést k tělesné a duševní harmonii, mají zjevně pozitivní vliv na přístup k životnímu stylu.
Nicola Mináriková několik let „testovala“ superpotraviny na vlastním těle, než se rozhodla je prodávat a propagovat. Podnikat v oblasti zdravé výživy se bývalá finalistka České Miss a úspěšná modelka, která působila v Milánu, New Yorku nebo Londýně, rozhodla po návratu do Česka. „Hodně jsem cestovala a všude ve světě je to velký trend. Vytipovala jsem věci, které mi chutnaly, a řídila se svou vlastní intuicí,“ říká 27letá žena „Nemám ale nic proti zabijačce. Když je tam hezká atmosféra a lidé si to užijí, tak na tom není nic špatného. Vyrábí se to přírodně a s láskou,“ soudí. Sama si však jako přesvědčený vegetarián jelito nedá. Lukrativní focení pro prestižní magazíny pověsila na hřebík a přes svůj kreativní web The Fresh Market (thefreshmarket. cz) se snaží „změnit svět“. Z Velké Británie dováží do Česka potraviny, na jejichž „organickém“ původu si zakládá. S nadšením vypráví o tom, jak lahodnou snídani si lze připravit z kustovnice pěstované na plantážích podél Žluté řeky v Číně nebo z paraguayských chia semínek. „Člověk by se měl mít rád a s jídlem si hrát,“ říká.
Miska s plody mochyně peruánské, dóza nabobtnalých chia semínek nebo včelí pyl v jogurtu dává prý člověku mohutný náboj energie pro celý den. „Celý život cvičím a snažím se jíst zdravě. Teprve když jsem se ale zdravé výživě začala naplno věnovat, nastaly velké změny. Když tělu pomůžete zevnitř, projeví se to i navenek,“ míní. „Člověk se celý rozzáří. Je to spjaté s psychikou, jste šťastnější,“ říká o proměně, kterou sama prošla. Je přitom zarputilou odpůrkyní diet.
„Jíst se má to, na co má člověk chuť. Tělo si řekne, co potřebuje. Když máte chuť na maso, tak si ho máte dát, ale s mírou,“ tvrdí. „Nejde o to, že budete jíst superpotraviny a zhubnete 20 kilo. Musíte jíst zdravě a chovat se k organismu šetrně. Pak si můžete dopřát i superfoods,“ dodává. Podle jejích slov si zájemci vystačí i s málem: z pralesa. Hlavní je vyvážená strava, která se může vhodně doplnit.“
Přestože potravin a doplňků, které aspirují na označení „super“, je hodně, jen některé skutečně prorazí. „Všeobecná tendence je zaměřena proti chemikáliím a přípravkům, které nejsou založeny na přírodní bázi,“ vysvětluje Nicola. Nevýhodou superfoods jsou však ceny. Holdují jim spíše movití lidé, kteří mají pocit, že jedí něco výjimečného, a podle toho je nastavena i cena. Popularitu si v poslední době získal například produkt pod názvem The Super Elixir, který v luxusně baleném flakonu působí jako zázračný „grál“. Zelený prášek obsahuje směs „superpotravin“, včetně mladého ječmene, spiruliny, probiotik, enzymů či japonské houby maitake. Tři sta gramů hmoty přijde v Česku téměř na tři tisíce korun. Změny k lepšímu se prý dostaví už za pár dnů. Znalci ovšem tvrdí, že má spíš jakýsi efekt placeba.
Ani ten nejlepší mix totiž nic nezmůže bez aktivního pohybu a vyvážené konzumace potravin.
Nicola Mináriková si libuje, že za pouhé tři měsíce působení na českém trhu výrazně překročila svůj byznys plán. „Překvapilo mě to. Lidé se o superfoods baví na sociálních sítích. To hraje pozitivní rolí,“ míní obchodnice. Superpotraviny navíc vnímá jako graficky zajímavý produkt. „Jsou daleko fotogeničtější než chleba s máslem,“ říká se smíchem. Má za to, že by se lidé měli jídlem hýčkat a chuťový prožitek si umocňovat i jeho estetickým vzhledem. „Superpotraviny nejsou nic nenormálního nebo netradičního. Jsou pro všechny. Musíte k nim ale mít pozitivní vztah. Pokud to však někdo a priori odmítá, nemá cenu o tom ani mluvit,“ dodává Mináriková. l
Co je SUPERFOODS 1 Kokos: Chrání tělo proti virovým onemocněním, bakteriím, plísním a podporuje činnost mozkové tkáně. 2 Vanilka: Spolehlivý pomocník při léčbě deprese, pro zmírnění stresů a zklidnění nervového systému. 3 Kustovnice čínská: Obsahuje 18 druhů aminokyselin a až 21 stopových minerálů, jako jsou zinek, železo, měď, vápník, germanium, selen. 4 Chia semínka: Mají vysoký obsah omega-3 mastných kyselin. Jsou významným zdrojem proteinů, kvalitních sacharidů, tuků, vitaminů, antioxidantů a vlákniny. 5 Kakaové boby: Jsou bohaté na minerály, obsahují významné množství hořčíku, který harmonizuje chemické procesy v mozku, buduje silné kosti a pomáhá regulovat srdeční tep a krevní tlak. 6 Noni: Před více než 2000 lety pomocí tohoto ovoce léčili lidé řadu nemocí. Stromu říkali „strom zabíjející bolest“. 7 Acai: Je plod z palmy, která roste v amazonských lesích. Pomáhá zlepšení zdraví a při hubnutí. 8 Guarana: Patří mezi nejsilnější legální stimulanty. 9 Physalis (mochyně): Má vysoký obsah vitaminu C a je též uznávaným zdrojem rutinu a vitaminu A. Navíc má velice nízký glykemický index. 10 Ostružiník moruška: Roste v subarktických oblastech severní polokoule, je bohatým zdrojem vitaminu C. 11 Lucuma: Subtropické ovoce pocházející z Peru, Ekvádoru a Chile je podobné avokádu, dříve známé jako „zlato Inků“. Další superfoods: mořské řasy, včelí produkty, konopná semínka, brokolice, losos, borůvky, kefír Vědec o superfoods „Pokud nebudete mít vhodné složení stravy a nebudete dodržovat základní principy regulace tělesné hmotnosti, pak žádná superpotravina nemůže mít zásadní efekt,“ řekl týdeníku Euru Pavel Suchánek z Fóra zdravé výživy. Podle výzkumného pracovníka Institutu klinické a experimentální medicíny Praha jsou tzv. superpotraviny účinné jen v případě dodržování pravidel zdravé výživy. Upozornil, že v minulosti se podobný efekt očekával od tzv. funkčních potravin. Cílem tohoto výzkumu byl vznik potraviny, která by se blížila úrovni preventivní léčby. „Předpokládalo se, že když se bude konzumovat ve větším množství, bude mít určitý pozitivní účinek,“ uvedl s tím, že se tyto záměry nikdy nepodařilo legislativně ukotvit. Funkční potraviny ovšem existují třeba v Japonsku, zatímco v Evropské unii se tento termín neuchytil. V USA je v tomto směru legislativa poměrně volná a tlak reklamy na zdravý životní styl podněcuje i současné trendy. „Proto se tam začal používat i výraz superpotraviny,“ vysvětlil. Podle jeho slov se však žádné studie, které by měly vědecký základ a týkaly se současného vlivu superpotravin na lidský organismus, v Česku neprovádějí. „Sleduje se konzumace pouze v oblastech, kde se tyto potraviny pěstují, a předpokládá se, že jejich přesunem do jiných části zeměkoule se tento efekt zachová,“ dodal. Připustil, že produkty, které jsou laicky označované za superpotraviny, mohou mít vyšší podíl některých složek. „Chia semínka mohou být pro českou populaci zajímavá proto, že mají nízkou koncentraci omega-3 mastných kyselin. Když si je přidáme do jogurtu, může to mít určitý efekt. Na druhé straně, pokud to zajíte vlašským salátem se třemi rohlíky, pak veškerý pozitivní efekt je zlikvidován,“ říká Pavel Suchánek.
