Superúřad ve frontě

Nedostatek peněz zbrzdil reformu byrokracie

Mělo to být letos, ale bude až napřesrok. Úřednická reforma, v jejímž rámci má vzniknout systém úřednických zkoušek a zároveň má dojít k depolitizaci státní správy, nabírá zpoždění. Důvod? Nejsou peníze. V rámci zalepování rozpočtových děr se vláda rozhodla, že osm miliard korun potřebných na realizaci zákona o státní službě půjde jinam a že příprava zákona počká. K vypsání výběrového řízení na generálního ředitele již existujícího Generálního ředitelství státní správy, takzvaného superúřadu, zřejmě dojde až letos v září.

Tři oříšky pro vládu.

Porod zákona o státní službě byl dlouhý a bolestivý. Za své při něm vzala původně zamýšlená úřednická definitiva a normu po letitých debatách schválila sněmovna až loni v únoru. Platit měla od 1.ledna 2004: vláda však nyní chce, aby poslanci novelizovali účinnost k 1. lednu 2005. „Ministři si spočítali, že příští rok musejí naběhnou tři zákony, které značně zatíží státní rozpočet,“ vysvětlil týdeníku EURO ředitel odboru organizace a personalistiky správních úřadů při Úřadu vlády Kamil Srnec. Kromě služebního zákona jde o změnu dvanáctitřídní klasifikace úředníků na šestnáctitřídní a o nový systém odměňování státní byrokracie. Realizaci všech tří norem by prý nebylo možné financovat v jednom roce, proto bude letos zavedena pouze překlasifikace, rok na to zaveden služební zákon a za další rok se podle tohoto zákona začne odměňovat, říká Srnec. Vláda podle něho zvažuje, že by zároveň se zákonem o státní službě začal platit i služební zákon pro příslušníky bezpečnostních sborů.

Úředník se reformuje od hlavy.

Klíčem k rekonstrukci hierarchie státních úředníků má být osoba generálního ředitele státní služby. Ten bude totiž rozhodovat o obsazení nejdůležitějších postů na ministerstvech. V jeho pravomoci bude nejen jmenovat a odvolávat státní tajemníky, ale také personální ředitele. Ti mají být téměř zcela nezávislí na osobě ministra a v rukou budou mít i obsazení úřednických míst na podřízených úřadech. To vše půjde na úkor ministerské moci.
Jenže depolitizace se odkládá. Někteří šéfové resortů si už loni při vytváření kabinetu Vladimíra Špidly vybrali ve snaze participovat nový služební zákon jednoho až dva politické náměstky: jejich píle byla předčasná. Možná Špidlův kabinet dříve padne, než se na ministerstvech začne rozlišovat mezi politickými a odbornickými posty.
Generální ředitel měl přitom být jmenován už loni v září (EURO 33/2002), premiér Špidla však věc stále oddaloval. „Samozřejmě bylo jasné, že čeká, jak dopadne volba prezidenta,“ připomíná Kamil Srnec podmínku, podle níž má generálního ředitele na návrh vlády jmenovat hlava státu.

Adept odešel na Hrad.

Za horkého kandidáta na vítěze výběrového řízení byl dlouho považován Petr Mužák, až do zvolení Václava Klause prezidentem republiky šéf Sekce organizace personalistiky a vzdělávání při Úřadu vlády. Ten se však před čtrnácti dny stal zástupcem vedoucího prezidentské kanceláře Jiřího Weigla. Kamil Srnec, Mužákova pravá ruka, prý kandidovat nebude, protože nesplňuje podmínku šestileté nepřetržité praxe ve státní službě.
Postavení generálního ředitele bude významné: ačkoli může být prakticky kdykoli odvolán vládou bez udání důvodu, má se stát vrcholem pyramidy úřednictva ve 28 ústředních úřadech a 717 podřízených institucích, jako například na finančních či katastrálních úřadech. Má se podílet i na podobě viditelné stránky úřednické reformy, jíž jsou úřednické zkoušky. Ty se mají rozběhnout po roce 2005 v několika etapách. Vyšší úředníci vždy utvoří komise, které přezkouší nižší úředníky.

ODS: jen nárůst byrokratů.

O ročním odkladu služebního zákona bude v dubnu jednat Poslanecká sněmovna. „Toto je alibismus, to je získávání si popularity na úkor dluhů, o nichž vláda ví, že nemá na to je zaplatit,“ protestuje proti záměru Špidlova týmu řešit nedostatek peněz v rozpočtu na příští rok pomocí různých přesunů poslanec Miroslav Beneš (ODS). Úřednická reforma je podle něho příliš drahá, lepšího efektu by se prý dalo dosáhnout za miliardu korun. Stejného názoru je i šéf poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý: „Je to jen jeden z příznaků toho, že s reformou veřejné správy to není ani zdaleka tak optimistické, jak nás vláda opakovaně ujišťuje.“ Tvrdí, že v nejbližší době předloží účet pohybu pracovníků veřejné správy a dokáže tím své obavy, že pod hlavičkou reformy se ve skutečnosti skrývá nárůst administrativního aparátu.
Udělat by to měl. Letos v lednu se totiž Tlustý před televizními kamerami vsadil s ministrem vnitra Stanislavem Grossem (ČSSD), že pokud reforma státní správy přinese snížení početního stavu úředníků, jak slíbil Gross, odstoupí ze všech svých funkcí. „Umím si představit, že pan ministr se bude snažit odkládat zúčtování naší sázky daleko do budoucnosti, protože roli sehraje časový faktor. Ale já své obavy doložím brzy,“ zdůraznil předseda klubu občanských demokratů.