Menu Zavřít

Suverénní fondy dostávají úder

9. 1. 2009
Autor: Euro.cz

Na největší investiční sdružení na světě dopadá pokles ropy a propad cen akcií

Ještě před několika měsíci působila čelným politickým představitelům na celém světě velké starosti rostoucí síla suverénních fondů, obrovských sdružení s hotovostním majetkem kontrolovaných vládami v zemích bohatých na ropu a dalšími velkými vývozci. Vládl strach, že zhltnou nejkvalitnější aktiva a začnou požadovat rozhodovací pravomoc v řízení podniků. Na fondy však tvrdě dopadl loňský chaos na trhu, a proto obavy slábnou. Fondy sice tají, co vlastní – a co ztratily – je však jisté, že přišly k újmě. Fond, který poskytuje číselné údaje, norský Vládní penzijní fond – globální (Government Pension Fund-Global) s majetkem 300 miliard dolarů, poklesl v zářijovém čtvrtletí o 7,7 procenta. V osmnáctileté historii fondu, který investuje do ropných výnosů Norska, to byl nejhorší výkon. A tento pokles nezahrnuje ještě novější potíže trhu. Suverénní fondy ztratily v roce 2008 dohromady osmnáct až 25 procent hodnoty, odhaduje Stephen Jen, ekonom banky Morgan Stanley v Londýně. To znamená ztráty až 700 miliard dolarů, čímž se celková hodnota fondů snížila přibližně na 2,4 bilionu dolarů. „Člověk nepřijde o čtvrtinu svých aktiv bez následků,“ uvádí Jen. Mezi tyto následky bude patrně patřit pečlivější dohled správních rad fondů. Spolu s dalšími potížemi, jako jsou rychlé pády domácích akciových trhů a potenciální finanční pomoc místním firmám, se přinejmenším některé fondy dostaly pod tlak, aby utrácely spíše doma než v cizině. Například kuvajtská vláda vyzvala svůj fond, aby napumpoval peníze do místní burzy, která zaznamenala prudký pokles. Z důvodu celosvětového omezení tvorby úvěrů „průměrný obyvatel Kuvajtu nebo Abú Zabí nemůže získat hypotéku nebo půjčku na auto“, říká jeden blízkovýchodní bankéř. „Diví se, proč (fondy) finančně pomáhají bankám z tohoto světa, jako je Citigroup.“

Otřesy v celém Perském zálivu

Ztráty byly obzvlášť velké v Abú Zabí. Fond investiční společnosti Abu Dhabi Investment Authority (ADIA) s majetkem v hodnotě ve výši 900 miliard dolarů je považován za největší suverénní fond na světě – žádný člověk zvenku to však neví jistě. ADIA sice nechce prozradit svou majetkovou účast, ale vedoucí pracovníci fondu prohlásili, že se snaží mít 55 až 71 procent svého portfolia v akciích a dvanáct až 28 procent v alternativách, jako jsou nemovitosti, hedgeové fondy a soukromý kapitál. Brad Setser, ekonom Rady pro zahraniční vztahy (CFR) v New Yorku, se domnívá, že fond ztratil třetinu své hodnoty. Pokles však možná zmírnilo přibližně 50 miliard dolarů nových příjmů z ropy v minulém roce.
Téměř stejně tvrdě byly postiženy i další fondy z Perského zálivu. Setser odhaduje, že fond společnosti Kuwait Investment Authority přišel přibližně o 30 procent ze svých 250 miliard dolarů zásob, přestože získal 50 miliard dolarů nových peněz z ropy. Možné ztráty fondu s majetkem 60 miliard dolarů, který kontroluje společnost Qatar Investment Authority (QIA), se vypočítávají obtížněji, protože o svých aktivitách málo informuje. Z celé skupiny je však pravděpodobně nejagresivnější a v posledních měsících napumpoval zhruba pět miliard dolarů do britské banky Barclays – i poté, co jiné fondy utrpěly debakl v investicích do bank, jako jsou Citigroup a Merrill Lynch. Třebaže podíly QIA v bance Barclays jsou do jisté míry chráněny proti ztrátě, hodnota akcií banky poklesla od uzavření obchodu o dvacet procent. Významnými vítězi jsou možná Saúdové. Dlouho byli terčem posměchu, že podporují americký rozpočtový deficit výměnou za nízké výnosy, ale teď vypadají chytře. Pro suverénní fond bylo sice vyčleněno jen šest miliard dolarů, ale centrální banka má rezervy v přibližné výši 440 miliard dolarů. Zdá se, že se do značné míry vyhnula rizikovým investicím kvůli bezpečnosti amerických státních dluhopisů. Mnoho fondů usilovalo o vliv ve finančních kruzích nákupem podílů na burzách. Ukázalo se, že to nebyly dobré tipy. Fondu QIA patří patnáct procent Londýnské burzy (LSE) a fondu Dubaje dvacet procent. Akcie LSE ztratily téměř dvě třetiny hodnoty od chvíle, kdy je fondy před rokem a čtvrt koupily. Dubaj zároveň zaplatil 3,1 miliardy dolarů za dvacet procent burzovní společnosti Nasdaq OMX Group, jejíž hodnota od té doby spadla o 35 procent. Je příliš brzy mluvit o tom, zda fondy výrazně změní způsob podnikání. Některé z nich pozorují ohrožená aktiva na Západě i jinde. A jejich investiční horizont se normálně měří v desetiletích, nikoli v rocích, proto mají spoustu času, aby zmírnily současné ztráty. Přesto však budou možná muset odprodat akciové podíly. I kdyby jen proto, že ceny ropy a cenné papíry mají tendenci ubírat se stejnou cestou, tedy stoupat v dobrých časech a propadat se, když se ekonomika otřásá. „Potřebují mít více aktiv,“ říká Setser, „která si udržují hodnotu, když ropa klesá.“

FIN25

Copyrighted 2009 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek

Překlad: Jiří Kasl

  • Našli jste v článku chybu?