Suverénní fondy spravují finanční prostředky a investice států. Největší je Abu Dhabi Investment Authority. Je zároveň i nejméně průhledný. Suverénní fondy investují podle strategie vlád. Jaké hrozby mohou být s nimi spojené? A které země na fondy nejvíce sázejí?
Autor: ec.europa.eu
Poslanecká sněmovna schválila rozpočet na rok 2010 se schodkem 163 miliard korun. Deficit činí 5,7 % HDP, skutečný schodek může být však ještě vyšší. Na jednoho obyvatele České republiky tedy připadá dluh vyšší než 100 000 korun. Na samotných úrocích z tohoto dluhu je třeba tento rok vynaložit 65 miliard korun.
Nezanedbatelným rizikem zvyšování tempa zadlužování je i to, že České republice může být v budoucnu snížen rating, což by znamenalo nutnost půjčovat si za vyšší úrok a další zdražení obsluhy dluhu.
Celkový dluh překročil hranici 30 % HDP a do dvou let se předpokládá jeho zvýšení až k 40 % HDP. V některých zemích dokonce překračuje státní dluh 100 % HDP. Přesto má celá řada zemí dlouhodobě přebytkové rozpočty, díky čemuž může národní bohatství shromažďovat v tzv. suverénních fondech. O zřízení vlastních suverénních fondů ovšem paradoxně uvažují i značně zadlužené země jako třeba Japonsko. Stejnou potřebu na úrovni Evropské unie vyjádřil i francouzský prezident Sarkozy.
Proč se suverénní fondy jmenují suverénní? Každý např. otevřený podílový fond, který nabízejí finanční instituce pod dohledem centrální banky, podléhá přísné regulaci. Ta se týká povinnosti zveřejňovat všechny důležité informace o činnosti a výkonnosti fondu. Portfolio manager má daná jasná pravidla, do čeho smí a nesmí spravované finanční prostředky investovat a jak má reagovat v případě změn na trhu. Naproti tomu suverénní fondy nepodléhají v tomto směru regulaci vůbec žádné (přestože některé z nich se zmiňovanými pravidly řídí). Jejich činnost je závislá pouze na přáních vlády nebo jiného rozhodujícího orgánu. Mohly by třeba zaútočit na českou korunu a Česká národní banka by neměla velkou šanci se svými dostupnými rezervami tomuto útoku čelit. Na druhou stranu mohou tyto fondy působit i jako vítaný zdroj investic.
Zdroje pro suverénní fondy lze rozdělit do dvou hlavních typů. Prvním jsou finanční prostředky získané z vývozu nerostných surovin. Příkladem mohou být Spojené arabské emiráty, Norsko nebo Rusko. Dominantní úlohu hrají ropa a zemní plyn, ovšem některé země bohatnou i na vývozu jiných surovin. Chile získává tyto prostředky díky vývozu mědi a např. Kiribati, ostrovní stát v Tichém oceánu, svůj fond naplnilo díky vývozu fosfátů.
Druhým typem zdrojů jsou devizové rezervy zemí, které realizují obchodní přebytky jiným způsobem, než je vývoz nerostných surovin. Příkladem je Čína nebo Singapur.
Více na Investujeme.cz.
