Jak to co nejlépe udělat, abych se při spolupráci s externími dodavateli naší firmy vyhnul podezření z (nesmyslně) nelegálního švarcsystému? V případě naší firmy jde skutečně o outsourcing -využíváme externí dodavatele na služby, které nechceme zajišťovat vlastními zaměstnanci, protože se jednak chceme soustředit na vlastní byznys, a jednak by nás to se všemi náklady stálo více, než jasně zaplacené úkoly externistů.
Jak to co nejlépe udělat, abych se při spolupráci s externími dodavateli naší firmy vyhnul podezření z (nesmyslně) nelegálního švarcsystému? V případě naší firmy jde skutečně o outsourcing -využíváme externí dodavatele na služby, které nechceme zajišťovat vlastními zaměstnanci, protože se jednak chceme soustředit na vlastní byznys, a jednak by nás to se všemi náklady stálo více, než jasně zaplacené úkoly externistů.
Úpravu zákazu švarcsystému obsahuje zákon o zaměstnanosti č. 435/ 2004 Sb. Zákon, účinný od podzimu 2004, byl už mnohokrát novelizován (č. 168/2005 Sb., č. 202/2005 Sb., č. 253/2005 Sb., č. 350/2005 Sb., č. 382/2005 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 428/2005 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 495/2005 Sb., č. 109/2006 Sb., č. 115/2006 Sb., č. 161/2006 Sb., č. 165/2006 Sb., č. 264/2006 Sb. a 214/2006 Sb.
Osoba, která pro vás vykonává činnost formou outsourcingu, musí při své činnosti vykazovat potřebné znaky podnikání. Nestačí mít jen živnostenský list. Činnost musí vykonávat samostatně (tato osoba například sama rozhoduje, jak činnost provede a jakými nástroji; vaše pokyny poslouchá pouze jako podnikatel, nikoliv jako podřízený zaměstnanec). V rozporu s tím však není, pokud zakázku vykonává v prostorách vaší firmy (ale s vlastním nářadím a samostatnou pracovní dobou). Zakázku provádí vlastním jménem, nikoliv vaším jménem jako objednavatele. Dalším důležitým znakem je vlastní odpovědnost, tedy vlastní podnikatelské riziko.
Úřady (v praxi především finanční úřady) v tomto případě posuzují podle skutečného obsahu smluvního vztahu, nikoliv podle jeho formy. Tento princip stanoví paragraf 2 odst. 7 zákona o správě daní a poplatků. Podle zákona se nesmí jednat o zastřený pracovněprávní vztah. Nestačí tedy, pokud podepíšete smlouvu o outsourcingu, jestliže v praxi bude činnost vypadat jako běžný pracovněprávní vztah.
V praxi se také přihlíží k tomu, jaký podíl na celkových podnikatelských aktivitách vašeho dodavatele připadá právě na činnost pro vaši firmu. Jestliže živnostník pracuje celý rok a každý den osm hodin pouze pro vaši firmu a nemá žádné zakázky pro jiné subjekty, je to vždy podezřelé. (I když nesmyslnost zákazu švarcystému, respektive faktickou nemožnost rozlišení v praxi, ukazuje skutečnost, že žádný zákon nezakazuje živnostníkovi, aby pracoval pouze pro jediného klienta!).
Úspěšným řešením může být kombinace dobré smlouvy (nevzbuzující pochyby) a skutečně nezávislého výkonu činnosti živnostníkem, který vám dodává služby. Smlouvy by tedy měly být postaveny právě tak, že dodavatel pouze dodává služby (dílo) a uvedeny jsou jen základní parametry tohoto výsledku a termín jeho dodání. Mělo by být patrné, že jde o výsledek, ne o způsoby jeho zajištění, zvláště pokud by se podobaly pracovněprávnímu vztahu.
Tolik teorie. Jak už jsem uvedl, v praxi bývá rozlišení velmi složité až nemožné.
Mgr. Jan Beneš, právník
