DAŇOVÉ SYSTÉMY ZEMÍ EUDalší díl seriálu, ve kterém postupně mapujeme daňové a všeobecně hospodářské poměry v členských zemích EU, je zaměřen na Švédsko.
DAŇOVÉ SYSTÉMY ZEMÍ EU Další díl seriálu, ve kterém postupně mapujeme daňové a všeobecně hospodářské poměry v členských zemích EU, je zaměřen na Švédsko. Charakteristika Švédska zní: Země blahobytu, s velkou mírou přerozdělování rozpočtových zdrojů a jednou z nejvyšších daňových zátěží fyzických osob. Švédsko vede v Evropské unii daňovou ligu, vybírá daně ve výšce třiapadesáti procent hrubého domácího produktu. Na jedné straně odvádějí občané státu vysoké daně, na straně druhé je ve Švédsku vynikající a bezplatné vzdělání či kvalitní a dostupná lékařská péče. Daňová struktura ve Švédsku je velmi komplikovaná. Státní aparát má odpovědnost za značné množství služeb od výchovy dětí, přes pracovní trh a průmyslovou politiku, péči o nemocné a důchodce, sociální zabezpečení až po ochranu životního prostředí. PŘÍMÉ A NEPŘÍMÉ DANÉ Švédskou daňovou soustavu tvoří množství přímých a nepřímých daní a poplatků. Nejdůležitější jsou národní a místní dané z příjmů a národní daň z kapitálu. Významné jsou rovněž dědické daně a daně z darů. Vedle daní je ve Švédsku značně rozsáhlý systém zaměstnaneckých příspěvků. Tyto poplatky sociálního zabezpečení pokrývají penze, zdravotní dávky a jiné typy sociálního pojištění. Z nepřímých daní do státního rozpočtu nejvíce plynou finanční prostředky z daně z přidané hodnoty a spotřební daně vybraných komodit. Ve Švédsku jsou národní a státní daně, které určuje parlament. V okresech mají místní úřady volnou ruku při rozhodování o výši daně z příjmu. Obecní správa je financována z daní z příjmu. Stabilním zdrojem státního rozpočtu jsou také daně z nemovitostí, naproti tomu má Švédsko problémy se zdaněním cigaret a alkoholu. Většinou se jedná o pašované zboží, neboť toto zboží je ve Švédsku velmi drahé. DANĚ Z PŘÍJMŮ Švédové odvádí z příjmu daně současně do samosprávního a státního rozpočtu. Větší část peněz proudí do samosprávní pokladny. Sazby se vjednotlivých samosprávních celcích liší. Nejvyšší zdanění je v Gullsplangu (33,1.7 %) a v Ragundě (33,12 %). Nejnižší je zdanění v Danderydu (27,15 %) a ve Vellinge (27,50 %). V hlavním městě Švédska, ve Stockholmu, je zdanění příjmu ve výši 28,10 %. Při průměrné mzdě ve Švédsku se pohybuje celkové zdanění z příjmů okolo 57 %. U bohatších a lépe placených lidí dosahuje celkové zdanění až 85 %. Lineární daň z příjmů právnických osob činí ve Švédsku 28 %. Daňové odpisy jsou možné z fixního kapitálu a přijatých odměn vedoucím pracovníkům, a to buďjako lineární odpis ve výši 20 %, nebo metodou degresivní-ho odpisu ve výši 30 %. Odměny pracovníkům musí být odepsány pro účetní (nikoliv daňové) účely. DPH A POJIŠTĚNÍ**
* Základní sazba DPH 25 % (nejvyšší v celé Evropské unii) a snížená 6 %,
* příjmy z kapitálových výnosů jsou zdaňovány ve výši 30 %,
* daň z nemovitostí činí 1,7 % ze zdanitelné hodnoty (tj. 75 % tržní hodnoty),
* daň z kapitálu činí 1,5 % z částky nad 900 000 SEK (do této výše nedaněn),
* daň z bohatství se vybírá ve výši 1,5% nad příjem 2 000 000 SEK.
Mandatorní poplatky na sociální pojištění, které platí zaměstnavatel jako náhradu zaměstnancům, jsou odváděny ve výši 33 %. Dalších 7 % platí samotný zaměstnanec podle kategorií rozpětí. Zaměstnavatelé platí dále z penzijních prémií, a to ve výši cca 24 %. Švédská reforma v roce 2000 vytvořila povinný plně fondově financovaný a příspěvkově definovaný systém.
Jeho rozsah je relativně malý, činí 2,5 % z odvodu pojistného. Základem je průběžné financování důchodů, které zaručuje nezbytně nutný minimální důchod. Tento systém má k dispozici v minulosti naplněné rezervní fondy.
