Registr shromažďující data o fondech funguje přesně rok. Za posledního půl roku jich přibylo 86 procent a na konci roku se číslo zastavilo na 1369 fondech.
Fičák v registru
„Rozhodně jde o překvapivý vývoj. Tak výrazný zájem o svěřenské fondy čekal málokdo,“ komentuje Filip Soukup, jednatel společnosti Norfolk Asset Management, která vypracovala podrobnou analýzu fondů v Česku.
Trend bude i nadále rostoucí. „Vzhledem k tomu, že jsou lidé čím dál více obeznámeni s touto institucí a možnostmi jejího využití, odhadujeme, že reálný počet fondů bude na konci roku 2019 zhruba pět tisíc,“doplňuje James Turnbull z Asociace pro podporu a rozvoj svěřenských fondů. Stále jde podle něj o poměrně nízké číslo ve srovnání s potenciální velikostí trhu, která - i s ohledem na jiné státy, kde svěřenské fondy fungují po mnoho let - odpovídá 750 tisícům až 800 tisícům fondů.
Ještě než přijde na řadu analýza Norfolku, je důležité říci, co ta čísla vlastně všechno říkají. Do značné míry jde o zprávu o stavu doby. V tuto chvíli první generace podnikatelů končí a předává firmu následující generaci nebo ji nechává spravovat manažery vjejí prospěch.
Zároveň končí období konjunktury a řada lidí hledá ochranu svého nashromážděného majetku, aby ho ušetřila před následky horších časů. A také odchází první porevoluční bohatá generace a přicházejí první noví dědici.
Že nejde jen o dojmy lobby specializující se na zřízení fondů, dokládají čísla z druhé strany. V roce 2017 Finanční správa zaznamenala rekordní sumu nahlášených nezdanitelných příjmů. Hned 3116 lidí nahlásilo příjmy osvobozené od daně ve výši téměř 114 miliard korun. To je za dobu fungování ohlašovací povinnosti nejvyšší číslo. Jde typicky o peníze získané z dědictví, prodeje firem a podílů v nich, prodeje akcií či výher v loterii.
Fondů jako máku
Zjednodušeně řečeno o rodinné příjmy, které budou potřebovat správu - ideální příležitost pro využití svěřenských fondů.
„Lze očekávat, že se celkový objem nahlášených osvobozených příjmů postupně bude zvětšovat díky tomu, že vzroste objem příjmů z prodejů firem, podílů či akcií. Vstupujeme do období velké generační výměny,“ říká Soukup.
Fond pro strýčka Skrblíka
Institut svěřenských fondů byl v Česku historicky běžným, jeho počátky se dají vysledovat už ve středověku. Svěřenství zmizelo definitivně z českého práva v roce 1964 novelou občanského zákoníku, který mimochodem platil až donedávna.
Fondy je znovu možné zakládat od roku 2014, vzorem pro Česko se v jejich tvorbě stal občanský zákoník kanadské provincie Quebec, kde fondy bez problémů fungují od roku 1994. O fondech vzniklých mezi lety 2014 a 2017 není mnoho informací, protože chyběl jejich registr. Spolu s tím se zvyšovaly obavy o jejich kontrolu a možné praní špinavých peněz. Registr funguje rok. Má veřejnou a širší neveřejnou část určenou policii či Finanční správě, kde jsou obsažena data včetně jmen konečných vlastníků. Fondy, které se nezapsaly do registru do loňského 30. července, automaticky zanikly. Analýza Norfolku říká, že jich může být zhruba tři sta.
Z dalších dat vyplývá, že v prvních šesti měsících loňského roku bylo registrováno 518 svěřenských fondů. V drtivé většině šlo o fondy, které musely splnit podmínku dodatečného zápisu. Od konce června do konce listopadu přibylo dalších 776 fondů. V prosinci už v Česku bylo 1369 fondů. „Ve všech případech jde už nově založené fondy,“ dodává Soukup.
Přečtěte si:
Politika dotací skosila třetinu evropských rodinných farem. Peníze shrábl Agrofert a spol.
Obchodní zákoník vyžaduje, aby označení fondu zahrnovalo i jeho účel, takže často lze vysledovat záměry, s jakými byly fondy založeny. Narazit tak lze na netradiční názvy, jako jsou svěřenský fond ve prospěch strýčka Skrblíka, skotačivého staříka, koťátka Dejny, fond založený na podporu kávové kultury, cestu kolem světa nebo na vesmírnou raketu či rotoped.
V téměř 500 případech svěřenský fond nese v názvu jméno a příjmení konkrétních osob, v jejichž prospěch byl zřízen.
To vyvrací některé obavy, že fondy budou podezřelým nástrojem sloužícím zejména kvyřešení střetu zájmů anebo zakrytí vlastnictví nějakého majetku nebo jeho části. „Svěřenské fondy začínají být zajímavé i mezi běžnými lidmi, například v rámci rodinného majetkového uspořádání,“upozorňuje Soukup.
Nájemní správci
Většina svěřenských fondů disponuje jediným správcem. Nicméně u téměř 200 fondů Norfolk dohledal více než jednu osobu zodpovědnou za správcovství.
Objevují se i případy, kdy jeden fond má čtyři svěřenské správce. Zakladatelé obvykle svěřují majetek blízké důvěryhodné osobě - příbuzným nebo rodinnému příteli. Řada zakladatelů zvolí za správce fondu sebe samotného. Jde o lidi, kteří nechtějí majetek vložený do fondu svěřit někomu jinému.
Vzniká také nová příležitost v podobě specializovaného poradenského byznysu. Zakladatelé totiž stále ve více případech volí i variantu jmenování dodatečného profesionálního správce anebo protektora, který činnost správce kontroluje a funguje také jako konzultant. To ostatně potvrzuje i další skutečnost, kterou analýza zjistila. „Z evidence svěřenských fondů vyplývá, že roste počet osob, které vykonávají funkci správce v několika různých svěřenských fondech. Přes 50 osob vykonává funkci svěřenského správce vpěti a více fondech najednou, přes 20 správců je zapsáno paralelně ve více než v deseti fondech,“ prozradil Soukup. Rekordmanem je pak prý správce, který měl ke konci listopadu „na starost“ už okolo 50 fondů.
Fondy podle odborníků nyní nejčastěji slouží jako nástroj k úpravě dědictví. Má to výhodu například v tom, že může být prospěch z fondu vázán podmínkou, například dobročinností či plozením potomků, a dokonce i v jejich prospěch, aniž by byli naživu, může fond vzniknout.
Ještě se ale vraťme k rodinným firmám a jejich předávání, tedy fenoménu posledních let. Podle průzkumu Asociace malých a středních podnikatelů zaměřeného na rodinné firmy z května 2018 má nějaký plán na předání rodinného podniku pouze pět procent z nich. Generační výměna v rámci rodinné firmy je přitom spojena s řadou rizik, problémů a bohužel také konfliktů mezi zakladateli a nástupníky.
Alarmujícím zjištěním, které by měli lidé - již plánují svou firmu předat dál v rámci rodiny - brát v potaz, je fakt, že pouze okolo 12 procent těchto společností dojde až do třetí generace, přičemž až 90 procent majetku je nehospodárně utraceno prostřední generací, která si za práci svých rodičů užívá luxusní život, aniž by mysleli na budoucnost. A to je možná největší motivace otců zakladatelů ať při vyřizování dědictví, či převodu firmy - vychovávat i po smrti.
Dále čtěte:
Babišův střet zájmů: auditoři EU zkoumají dokumenty ve Státním zemědělském fondu
