Byla to historická chvíle, americký Kongres si poprvé na kobereček předvolal zástupce největších technologických společností (Facebooku, Amazonu, Googlu a Applu), aby je konfrontoval s otázkami ohledně jejich chování na trhu nebo přístupu k osobním údajům. Vyšetřování amerických firem provozující internetové služby, bez kterých si většina z nás neumí představit běžný život, je pomyslným vyvrcholením debat kolem pozice technologických firem. Společnosti jako Facebook, Google nebo Amazon jsou jak ve Spojených státech, tak i v Evropské unii, v poslední době obviňováni z porušování pravidel hospodářské soutěže, přílišného monopolu či zneužívání osobních dat jejich uživatelů.
Nedůvěra k chování Facebooku a spol. naplno propukla v roce 2016 po dvou velkých politických událostech – Brexitu a zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Obě volební klání byla značně ovlivněna v online prostředí, kritika dopadla hlavně na sociální síť Facebook a její nakládání s osobními daty. Ale pozornost se obrátila i k ostatním obřím technologickým korporacím, které sice na volby vliv neměly, ale v obchodním prostředí jejich chování vždy také nebylo v souladu s dosavadními pravidly.
Nedůvěra v chování technologických hráčů vyústila v debaty, zda by neměly vlády po celém světě sáhnout po větší regulaci. Zkrátka jestli moc největší sociální sítě nebo největšího světového vyhledávače na internetu není jednoduše příliš velká na to, aby neohrozila státní monopol. Druhou věcí samozřejmě je, že by vlády jednotlivých států musely ke regulatorním krokům zřejmě přistoupit společně, neb většina z dotyčných firem jsou v současnosti globální hráči s rozpočtem na úrovni středně velké země.
S tím, že technologické společnosti mají až příliš moci ve svých rukou, souhlasí dle výzkumu Pew Research Center 72 procent amerických občanů. Podle stejné studie 47 procent dotázaných se také domnívá, že by vláda měla firmy provozující sociální média více regulovat. Politici se tak snaží vyslyšet volání veřejnosti a více si posvítit na aktivity internetových platforem.
Právě sociální média byla na pranýři nejvíce, i když se většina z nich snaží o postupnou (a příliš pomalou) seberegulaci. Provozovatelé Facebooku zavádějí factcheckingové týmy, vedení Twitteru se zase v poslední době nebálo zasáhnout proti americkému prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho šíření zavádějících či přímo nepravdivých informací.
Ještě horší je situace co se týče důvěry amerických obyvatel v technologické firmy při nakládání s jejich osobními údaji. Podle průzkumu Ponemo Institutu až 86 procent Američanů má velké obavy z toho, jak s jejich osobními údaji nakládá Facebook a Google. Podle stejné studie si 74 procent dotázaných myslí, že nad svými osobními údaji mají jen velmi malou kontrolu. Nejmenší důvěru mají sociální sítě (61 procent) a prodejní platformy (52 procent), naopak nejméně obav mají uživatelé při používání online bankovních a hudebních služeb – 12 procent dotázaných.
A že to je pro obyvatele, a tím pádem i voliče, velké téma dokazuje jiný průzkum od auditorské společnosti KPMG, který uvádí, že až 87 procent lidí považuje ochranu osobních údajů za lidské právo. Stejná studie tvrdí, že by si 57 procent účastníků výzkumu přálo, aby mělo nad svými osobními údaji větší kontrolu. Podobně jako ve studie uvedené výše, i zde se potvrdilo, že většina Američanů nevěří, že by technologické společnosti s jejich osobními údaji nakládaly eticky správně.
Měly by být sociální sítě více regulovány ze strany státu?
A poptávka po změně fungování Facebooku není jen u obyvatel, ale také přímo u zaměstnanců internetových platforem nebo u zástupců byznysu – ti v posledních dnech vyslyšeli výzvu lidskoprávních organizací a přestali využívat inzerci na Facebooku, dokud sociální síť nepřikročí ke změnám ve fungování algoritmů, které podněcují nenávist a rasismus. K bojkotu se přidali významné značky jako North Face nebo síť kaváren Starbucks.
Jaká byla reakce Facebooku? Mark
Zuckerberg věří, že bojkot většiny společností je jen dočasný a že se brzy
k inzerci na největší sociální síti na světe opět vrátí. Reklamní
odborníci zase předpokládají, že inzertní bojkot nebude mít žádný účinek, neb
Facebook má příjmy z reklamy diverzifikované po celém světě a ke stopnutí inzerce
přistoupily povětšinou jen americké společnosti. Což kruh zase uzavírá:
technologické firmy jsou příliš mocné, než aby bylo možné pouhým veřejným
tlakem změnit jejich fungování.