„Světová finanční krize již přerůstá v krizi hospodářskou, a protože podle očekávání způsobí růst nezaměstnanosti, bude i krizí sociální,“ varují čeští i světoví ekonomové.
Než bude líp, bude ještě hůř, krize ještě nenašla dno. „Snižte daně a podpořte financování firem,“ doporučují.
Světová ekonomika je teprve v prvním poločase hospodářské krize. Na finančním fóru Zlatá koruna, které se uskutečnilo minulý týden, to prohlásil ekonom a profesor Michiganské univerzity Jan Švejnar (na snímku). „Bude ještě hůř, než bude líp,“ dodal s tím, že trvání krize odhaduje ještě na jeden až dva roky. Nyní trhem začnou podle něj hýbat především hedgeové fondy, které mají poněkud jinou investiční strategii než ty běžné a mají v současné době pod kotrolou velké balíky peněz.
Vládou navržená opatření na boj s krizí nebudou mít podle Švejnara příliš velký účinek. „Česká ekonomika je příliš otevřená na to, aby zabrala opatření mající podpořit exportující firmy, spíš je zapotřebí snižovat daně, a to firmám i lidem,“ upozornil. Reagoval tím na vládní návrh posílit roli České exportní banky, EGAP a ČMZRB a zvýšit čerpání dotací z evropských fondů. Upozornil i na to, že v době krize oslabují účinky měnové politiky centrální banky, takže snižování úrokových sazeb nepřinese tak velké efekty, jako by tomu bylo při konjunktuře.
Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Míla se nynější finanční krize postupně přesouvá do krize hospodářské, přičemž bude nezbytné udělat vše pro to, aby se nepřeměnila v krizi sociální se společenskými a politickými dopady. „Tato krize je příležitostí k realizaci řady opatření, ke kterým nebyla odvaha či na které nebyl čas,“ říká prezident Svazu průmyslu s dopravy.
Jako lék proti krizi doporučuje Jaroslav Míl zavést euro co nejrychleji, snížit odvody na zdravotní a sociální pojištění, a to jak pro právnické, tak pro fyzické osoby, a pomoci zajistit provozní financování pro malé a střední firmy.
Míl současně varoval před možnými negativními dopady nadměrné regulace ekonomik pod heslem boje s krizí. „Je skutečně státem řízené hospodářství lepší než tržní ekonomika? Není náhodou právě umožnění volného trhu tou cestou, jak omezit dopady hospodářského poklesu?“ ptal se Míl. V této souvislosti připomněl výrok liberálního ekonoma Miltona Friedmana – Když dáte jakékoli vládě do péče saharskou poušť, tak tam do pěti let bude nedostatek písku.
Naopak zastáncem regulace je bývalý premiér Miloš Zeman. A to spíš u nebankovního financování, kde podle něho toxičnost produktů roste. Zeman na fóru také varoval před jakýmkoliv dalším sanováním tuzemských bank. Odmítl rovněž investiční pobídky pro firmy, neboť už jich prý bylo na pomoc podnikům poskytnuto dost. „Firmy mají silný sací reflex,“ upozornil.
Nečekal se tak velký kolaps
Za hlavní příčinu vzniku světové finanční krize označil Švejnar uvolněnou monetární politiku americké vlády po roce 2000, tedy politiku příliš levných peněz dodávaných lidem i firmám. S tím souvisel i obrovský boom na trhu realit a takzvaných sub-prime hypoték. Tedy nepříliš kvalitních úvěrů masivně dodávaných i takovým lidem, u kterých nebylo jasné, zda a jak budou schopni je splácet. Ten podpořila i nesmírná vynalézavost finančníků, kteří vytvářeli stále nové finanční produkty postavené na těchto nekvalitních úvěrech, a na příliš velkém riziku. Takový boom umožnily podle Švejnara i ratingové agentury, které leckdy vydávaly chybná ocenění, z nichž pak finanční sektor vycházel. „Nečekal se tak velký kolaps,“ řekl Švejnar. Hloubce krize napomohly i externí faktory, a sice vývoj cen ropy a potravin.
Jaké lze očekávat dopady světové krize? V USA bude recese hlubší a s horšími bezprostředními dopady na život obyvatel, avšak kratší a s dynamičtějším nástupem ekonomického zotavení než v Evropě. Zde bude recese méně hluboká – v některých zemích možná dojde i jen k výraznějšímu zpomalení ekonomiky, ale zotavení bude nastupovat výrazně pomaleji. Hlavní příčinou těchto rozdílů je především odlišná flexibilita trhů práce.
A jak tomu bude v Asii? Čína stále vykazuje rychlý ekonomický růst, ale současně má řadu vlastních problémů – v posledních dvou letech zaznamenaly prudký růst ceny nemovitostí. Přitom podle Švejnara nejistotu zvyšuje i nespolehlivost oficiálních statistik o realitních trzích. Japonsko se sice vyhnulo přímým problémům s hypotékami, ale došlo zde k poklesu hrubého domácího produktu.
Nepřímo, ale citelně
Výhledy České republiky se zdají o něco jasnější. Za pozitivní považuje Švejnar to, že domácí instituce nebyly členy těch finančních skupin, které byly zasaženy krizí nejvíce. Současně nedrží problémová aktiva, která způsobila pád velkých světových bank. Banky působící na českém trhu se podle něho zaměřují hodně na retailové bankovnictví a poskytované úvěry financují ve velké míře z primárních vkladů klientů. Díky přísnější regulaci podmínek pro poskytování úvěrů mají zatím i nízký podíl nesplácených úvěrů.
Světová krize proto dopadne na českou ekonomiku spíš nepřímo, vlivem hospodářské recese. Citelně podle Švejnara na exportéry, a to přes pokles poptávky a silnou korunu z první poloviny letošního roku. Zasažen bude rovněž cestovní ruch, a to jak silnou korunou, tak poklesem spotřebních výdajů domácností. Banky budou ostražité v poskytování úvěrů.
Patrně dojde i k omezení přílivu zahraničních investic do Česka, a to z několika důvodů: tím hlavním jsou problémy investorů na svých domácích trzích a obavy z nestability a dalšího posilování koruny.
