Příjmy ve zdravotnictví porostou, přesto VZP nejspíš nezvládne tvořit zákonné rezervy
Doba, kdy české zdravotnictví bojovalo s poklesem příjmů a nedostatkem financí, se pomalu chýlí ke konci. Alespoň tomu nasvědčují plány největší tuzemské zdravotní pojišťovny pro letošní rok. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) ve své predikci počítá s tím, že její příjmy v roce 2015 vzrostou oproti loňsku o 2,7 procenta.
S obdobným růstem ve svém výhledu pro celý systém zdravotního pojištění počítá i ministerstvo zdravotnictví, podle něj tak bude letos k dispozici o deset miliard korun více, než kolik stála péče v loňském roce. Na zdravotní péči půjde 239 miliard korun. „Ve srovnání s obdobím před rokem a půl je na tom zdravotnictví po ekonomické stránce velmi dobře. Rok 2013 byl pro zdravotnictví ekonomicky jeden z nejhorších,“ prohlásil nedávno ministr
zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). A dodal: „V loňském roce skončila VZP, která byla z pohledu bilance nejslabším článkem, po pěti letech poprvé v černých číslech. Také drtivá většina nemocnic je v černých číslech.“
Výše zmíněná čísla potvrzují, že se po loňské stagnaci situace ve zdravotnictví mění k lepšímu. Na žádné velké oslavy to ale zatím není. Pro VZP je úspěch už jen to, že v roce 2015 splatí půjčku, kterou dostala v krizi od státu, a začne znovu – i když pozvolna – naplňovat zákonný rezervní fond. Všeobecná zdravotní pojišťovna předpokládá, že letošní rok zakončí hospodařením s přebytkem zhruba 300 milionů korun. Částka to není nikterak převratná, když si uvědomíme, že nestačí ani na úhradu jednoho dne péče za všechny pojištěnce VZP.
Černý rok 2013 Údaje o tom, jak se loni dařilo českému zdravotnictví, budou k dispozici až za několik měsíců. Teprve nedávno Ústav zdravotnických informací a statistiky publikoval data, která ukazují, jak tvrdý byl pro české zdravotnictví rok 2013. Celkové výdaje na zdravotnictví byly ve zmíněném období nižší než v roce 2009. Proti roku 2012 klesly výdaje na zdravotnictví jak od zdravotních pojišťoven, tak i ty soukromé.
Navíc se dál snížil podíl soukromých výdajů – na 15,3 procenta.
Více než třetina nemocnic skončila rok 2013 se ztrátou. Tržby nemocnic od zdravotních pojišťoven v roce 2013 meziročně poklesly o 2,2 procenta, v absolutních číslech nemocnice dostaly od zdravotních pojišťoven o 2,3 miliardy korun méně než v předchozím roce.
Jaký měl dopad úbytek financí na pacienty, sice není ve výše uvedené statistice detailně popsáno, lze si jej ale domyslet. Těžko lze totiž pochybovat o tom, že se zdravotní pojišťovny a zařízení snažily šetřit, kde se jen dalo.
Navíc v roce 2013 klesaly i soukromé výdaje na zdravotnictví, a to přestože ještě platily regulační poplatky jak u lékařů a v lékárnách, tak i v nemocnicích.
O šest procent klesly v roce 2013 výdaje za léčiva. Výdaje na léky na předpis se drží pod úrovní roku 2004. I pro rok 2015 přitom ministerstvo zdravotnictví očekává, že zdravotní pojišťovny zaplatí za léky méně, ušetřit na nich mají 600 milionů korun.
Krize končí, bude krize Dobré zprávy, které nasvědčují tomu, že se letos budou pokladny zdravotních pojišťoven plnit o poznání lépe než v předchozím období, přicházejí z více stran, jak z oblasti zaměstnanosti, tak i státních plateb. „V roce 2015 dle predikce ministerstva financí počet nezaměstnaných registrovaných na úřadech práce klesne v průměru až o téměř 40 tisíc osob, VZP ČR predikuje pokles o necelých 20 tisíc osob,“ píše se ve zdravotněpojistném plánu VZP. „V oblasti vývoje mezd, které jsou dalším důležitým parametrem pro výši výběru pojistného, je predikován růst u průměrných mezd pro rok 2015 o 3,8 procenta, respektive o 3,9 procenta u objemu mezd dle ministerstva financí. VZP ČR odhaduje růst průměrných mezd o tři procenta, resp. o 3,2 procenta u objemu mezd,“ dodává největší zdravotní pojišťovna. K všeobecnému optimismu ve zdravotnictví přispívá i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který prohlásil, že je jeho záměrem zvyšovat každý rok platby za státní pojištěnce, tedy důchodce, nezaměstnané a podobně.
Jenže společně s pozitivními výhledy sílí i tlak na další růst výdajů v oboru. Nejsou to jen zdravotníci, kteří očekávají další růst platů i po slíbených pěti procentech v letošním roce. Čím dál hlasitěji se ozývají také zástupci farmaceutického průmyslu, kteří tvrdí, že nelze donekonečna udržet tak silný tlak na cenu léčiv a zároveň zachovat současnou pestrost nabídky medikamentů na českém trhu.
Tak i když po letech VZP předkládá vyrovnaný plán hospodaření pro další rok, snaží se alespoň trochu mírnit narůstající očekávání.
„Optimistická makroekonomická predikce je zatížena mnoha riziky vnějšího i vnitřního prostředí. Kromě válečných konfliktů a krizí je to i otázka hospodářského růstu evropských zemí,“ upozorňuje. Pokud se VZP podaří držet plánu a poslat předpokládané splátky státní půjčky, začne plnit svůj rezervní fond. Ze zákona by v něm měla mít 1,5 procenta z celkových ročních výdajů. To by vycházelo zhruba na 2,2 miliardy korun. Tak vysoko ambice VZP nesahají. Chce do rezervního fondu poslat příští rok necelou půlku toho, co jí ukládá zákon.
Na konci roku 2008, před vypuknutím recese, měla VZP ČR na bankovním účtu základního fondu téměř 11 miliard korun a necelé dvě miliardy korun na rezervním fondu. Po třech letech byly tyto rezervy kvůli recesi vyčerpané. „Plánovaný převod finančních prostředků do rezervního fondu ve výši necelé jedné miliardy korun v roce 2015 je tedy nutné brát jako začátek tvorby rezerv,“ plánuje VZP. Koneckonců v pojišťovně ještě pracují i lidé, kteří pamatují, jak byly zdravotní pojišťovny v letech hojnosti kritizovány za to, že nevydávají v daném období veškeré prostředky, které mají k dispozici, ale „syslí“ si je na účtech. Teď se dá říct, že zdravotní pojištění prošlo díky finančnímu polštáři, který pojišťovny měly, poslední krizí jen s menší výpomocí ze státního rozpočtu.
Kdo dostane přidáno Po představení úhradové vyhlášky na příští rok, která rozděluje prostředky na zdravotní péči, optimismus největší zdravotní pojišťovny trochu zchladl. Ministerstvo zdravotnictví se totiž rozhodlo přidat nemocnicím více, než pojišťovna očekávala. Co z toho plyne, to VZP ještě detailně počítá. „Lze proto očekávat, že nebude možné naplnit rezervní fond pojišťovny tak, jak bylo avizováno ve zdravotněpojistném plánu,“ uvedl mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Nejen v krizi, ale i dnes je podstatné, jakým způsobem se prostředky ve zdravotnictví rozdělí. Ministerstvo zdravotnictví mělo jasné dvě priority, které mohlo díky nárůstu finančních prostředků zafinancovat – kompenzace zrušených regulačních poplatků a nárůst platů ve zdravotnictví. Jenže kvůli navýšení tabulkových platů souhlasilo s principem, že by kvůli němu měly dostat přidáno prakticky všechny nemocnice. I ty, které měly v minulosti nadmíru vysoké úhrady za péči.
Úhradová vyhláška, která rozděluje proti předchozím letům více prostředků, sklidila kritiku i od bývalého ministra Leoše Hegera (TOP 09). Poslanec nesouhlasí zejména s tím, že nemocnice dostávají přidáno plošně bez snahy napravit historické nespravedlnosti v úhradách. „Podmínky úhradové vyhlášky pro rok 2015 byly nevídaně pozitivní,“ říká Heger. Exministr zdravotnictví navíc tvrdí: „Ani čisté navýšení rozpočtu zdravotnictví o pět miliard korun ale nebylo využito k nápravě způsobu, jakým jsou peníze rozdělovány zdravotnickým zařízením. Je to škoda, protože způsob, který byl zvolen, tedy přidaní rovnoměrně všem, aby si všichni mohli zvýšit platy, je sice krátkodobě líbivý, ale dlouhodobě povede ke stagnaci nápravných kroků, které měly úhrady učinit spravedlivými.“
Vyšší příjmy (v mld. Kč)
Snížení rezervních fondů zdravotních pojišťoven, snížení provozních fondů a další 1
Platba ze státního rozpočtu za nezaměstnané, důchodce atd. 1,7
Pojistné zaměstnanců a OSVČ 7,3
Celkem 10 mld. Kč
Vyšší výdaje (v mld. Kč)
Samostatné ambulance 1,6
Specializovaná centra 0,5
Kompenzace zrušených regulačních poplatků 4,2
Nemocnice a léčebny (včetně kompenzace na vyšší platy) 3,8
Celkem 10,1 mld. Kč
O autorovi| Adéla Čabanová, cabanova@mf.cz
