V Indii bude do roku 2050 žít 347 milionů seniorů starších šedesáti let, tedy téměř o 200 milionů více než v roce 2022. To jinými slovy znamená, že podíl starší populace bude větší než podíl tamních dětí, informuje zpráva Populačního fondu OSN (UNFPA). Zároveň upozorňuje, že již v roce 2046 budou starší lidé co do počtu převyšovat obyvatele do 14 let, počet jedinců ve věku 15 až 59 bude naopak klesat. „Do roku 2050 bude každý pátý člověk v Indii starší,“ uvádí UNFPA.
Jihoasijský stát, ve kterém aktuálně žije zhruba 1,4 miliardy lidí, což z něj dělá nelidnatější zemi na světě, momentálně disponuje největší populací mladých – lidí mladších 35 let tam žije na 65 procent. Předpověď agentury OSN říká, že ačkoli se indická populace během následujících 28 let rozroste zhruba o dalších 18 procent, jenom množina seniorů se zvětší o celých 134 procent, v případě obyvatel starších 80 let dokonce o 279 procent.
O něco hůře budou zvyšující se věk snášet ženy na indickém venkově, kde bude problém představovat třeba sociální izolace, nejistota příjmů a zhoršený přístup ke zdravotní péči. „Starší ovdovělé ženy jsou často samy s malou podporou a také zažívají vyšší výskyt nemocí, které jsou funkčně omezující,“ zní ze studie s tím, že nízký, či dokonce nulový příjem bude spolu s rostoucími náklady na zdravotní péči představovat obrovskou zátěž pro Indii jako celek.
Téma globálního charakteru
Nutno podotknout, že Indie není ani zdaleka jedinou zemí, která stárnoucí populaci čelí. Podíl šedesátiletých a starších obyvatel se má do roku 2050 zdvojnásobit také v dalších zemích a globálně má vzrůst na 2,1 miliardy.
„Tento nárůst počtu a podílu starších osob bude patrný ve všech regionech světa,“ uvádí zpráva a zdůrazňuje, že více ohrožené jsou v tomto ohledu méně rozvinuté oblasti.
Starší je i populace v Česku, kde podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v roce 2021 žilo téměř 2,2 milionu lidí nad 65 let. Každoročně se zvyšuje i celkový podíl seniorů v populaci. Ti aktuálně představují jednu pětinu, přičemž tři pětiny z nich jsou ve věku 65 až 74 let.
Větší výdaje pro pojišťovny
Stárnoucí populace s sebou samozřejmě přinese celou řadu sociokulturních a ekonomických výzev. Zvýší se počet lidí, kteří budou závislí na státním důchodu, a přibyde vdov, což je dáno tím, že ženy žijí obecně déle.
„Starších žen ve srovnání s muži bude s rostoucím věkem postupně přibývat. To je skutečnost, na kterou se musejí zaměřit politiky a programy, a to s ohledem na potřeby těchto velmi starých žen,“ uvádí zpráva.
„Stárnutí je přímo spojeno s ekonomickou závislostí vzhledem ke ztrátě příjmu spolu se zvýšenými výdaji na zdravotní péči,“ říká UNFPA. Konkrétně v Česku jde od roku 2017 v průměru 42 procent celkových výdajů zdravotních pojišťoven právě na léčbu seniorů ve věku 65 a více let. Největší část těchto finančních prostředků v roce 2020 putovala na léčbu nemocí oběhové soustavy, a to 28,8 miliardy korun, informuje ČSÚ s tím, že tento obnos představuje 69 procent z celkových výdajů, jež pojišťovny na léčbu těchto onemocnění vynaložily.
