Středočeský kraj zahájil druhý pokus o privatizaci zdravotnických zařízení
Zájemci o koupi, případně pronájem Nemocnice Beroun mohou přicházet do 25. září deseti hodin dopoledne s nabídkami. Soutěž vyhlásila Oblastní nemocnice Kladno, jejíž součástí se berounské zařízení loni stalo. Martin Kupka, mluvčí Středočeského kraje, vlastník kladenské nemocniční „akciovky“, uvedl, že se zatím přihlásilo šest zájemců, ale lze předpokládat, že hlavní část nabídek přijde až těsně před vypršením termínu, jak to u takových tendrů bývá.
Zrušený tendr.
Jde o druhý pokus o privatizaci berounské nemocnice. První se konal loni v létě, kdy Středočeský kraj vyhlásil soutěž na prodej (nájem) svých jedenácti zdravotnických zařízení, nepředstavujících prvořadý interes při zabezpečování zdravotní péče v kraji. Záměr vyvolal ostrý politický střet po linii ODS-ČSSD a nakonec byla soutěž zrušena kvůli možné kolizi se zákonem o veřejném zdraví. Do něj levicoví poslanci prosadili blokační paragraf zakazující transformaci zdravotnických zařízení v majetku územních samosprávných celků na obchodní společnosti do té doby, než bude přijat zákon o neziskových nemocnicích.
Dobré místo.
Jedenáct nemocnic, kterých se chtěl kraj zbavit, bylo tehdy dočasně organizačně začleněno do oblastních nemocnic v Kolíně, Příbrami, Kladně a Mladé Boleslavi. S tím, že do tří až šesti měsíců budou znovu nabídnuty k prodeji nebo pronájmu. Ten čas zřejmě s určitým zpožděním nastal. A opět je z toho politický problém. David Rath ještě jako ministr zdravotnictví vyjádřil „vážné obavy, že po prodeji nemocnice dojde k její likvidaci a následnému rozprodání lukrativních pozemků a budov“, protože cena pozemků podle exministra „výrazně převyšuje cenu, za kterou tuto nemocnici hejtman Bendl v současnosti prodává“.
Fakt je, že berounská nemocnice leží na rozsáhlém pozemku v blízkosti dálnice D 5, ale Martin Kupka tvrdí, že kraj má eminentní zájem na dalším využití komplexu pro zdravotnické účely. Jen nemá dostatek prostředků na to, aby každoročně „látal“ díry v hospodaření, a proto hledá schopného soukromníka, který by zde dokázal poskytovat zdravotní péči efektivně a s dlouhodobou perspektivou.
Na pět let.
Jak Martin Kupka dodal, kraj nedisponuje odhadem ceny pozemků a nestanovil v soutěži ani minimální cenu. Má ale k dispozici výpočet účetní hodnoty nemocnice pro účely jejího začlenění do Oblastní nemocnice Kladno. Ten činí zhruba osmdesát milionů korun včetně asi čtyřicetimilionových závazků po lhůtě splatnosti a hodnotící komise k tomu bude přihlížet při posuzování nabídek.
Zájemci o koupi nemocnice jsou podle mluvčího povinni předložit finanční rozvahu počítající s poskytováním zdravotní péče v příštích pěti letech a vystavují se sankci deseti milionů korun za to, když v prvním roce změní charakter zařízení. Na otázku, jak by to bylo, kdyby se charakter zařízení změnil až v dalších letech, Martin Kupka odpověděl, že tuto eventualitu zadávací podmínky neřeší. Už proto, že v delším horizontu prý nelze předjímat výsledky jednání se zdravotními pojišťovnami. Právě neúspěch jednání s pojišťovnami ale umožňuje změnit charakter využití objektu, aniž by to podléhalo postihu. Jinak řečeno, pokud by se příští majitel hodně snažil a na smlouvu se zdravotními pojišťovnami nedosáhl, není už vázán podmínkou využít objekt k poskytování zdravotní péče.
Po pravdě řečeno, berounská nemocnice má šanci na přežití v plném rozsahu hlavně tehdy, najde-li se nějaký velký fanda. Mohlo by to být město, kdyby ovšem mělo dostatek prostředků, jako že je nemá. V případě, kdy jsou obyvatelé Berouna a okolí rychle v Praze, popřípadě v Hořovicích nebo Příbrami, není asi reálné, aby se zde udrželo zdravotnické zařízení ve dnešní podobě. Reálnější je, že zdravotní péči bude sloužit část areálu a další část bude podnikatelsky využita k jiným účelům.
V předtermínu.
Eventualita komerčního využití areálu ale naráží na v dubnu přijatý zákon o neziskových nemocnicích, který nevylučuje, aby byla majitelem soukromá právnická nebo fyzická osoba, ale v nakládání s majetkem ji výrazně omezuje. Na Ústavním soudu sice leží stížnost proti tomuto principu, ale zatím nebyla projednána. Středočeský kraj pokusem privatizace berounské nemocnice sice přímo neporušuje zákon, nicméně riskuje, že v současné době utrží za svůj majetek méně, než kdyby ho dával pryč až v době, kdy Ústavní soud eventuálně rozhodne o tom, že stížnost krajů na omezení při nakládání s majetkem byla oprávněná. V příloze zmíněného zákona, která vyjmenovává budoucí nezisková zdravotnická zařízení, je přitom vedle berounské nemocnice výslovně uvedeno dalších šest nemocnic z celkem jedenácti, které se středočeský kraj rozhodl privatizovat.
