Menu Zavřít

SVOBODA VERSUS DVD

20. 9. 2001
Autor: Euro.cz

Zábavní průmysl je vystrašen aktivitou mladých programátorů

Technologie DVD - filmy na kompaktních discích. V Česku se tento relativně nový výkřik spotřební elektroniky ještě ani pořádně nezabydlel, a ve Spojených státech se už kvůli němu vedou soudní spory. Za malého zájmu médií se na sklonku prosince v malé soudní síni v kalifornském San Jose shromáždili zástupci několika nejsilnějších světových korporací, které mají jedno společné. Vydělávají na prodeji DVD disků.

Hrátky norského studenta.

Disky DVD mají stejnou výhodu jako kompaktní disky oproti magnetofonovým kazetám. Když je hudební nahrávka kopírována na magnetofonový pásek, ztrácí každá další kopie na kvalitě. Kopie zapsaná digitálně je však nahrávkou zcela věrnou, ať je první nebo miliontá. Skládá se totiž z jedniček a nul. Výrobci se proto pokusili DVD nahrávky ochránit před piráty, aby je nemohli kopírovat na videokazety. Před několika lety se dohodli na standardní metodě šifrování s využit ím tzv. CSS kódu. Aby si zákazníci mohli filmy přehrávat, potřebovali klíč. Ten je zabudován do jejich DVD přehrávačů. Jenže kód CSS je celkem odbytý a bylo jen otázkou času, kdy dojde k jeho rozklíčování.

Letos v říjnu se stalo to, co přijít muselo. Šestnáctiletý norský student Jon Johansen zveřejnil na internetu krátký program nazvaný DeCSS, který umožňuje nahrávku na DVD disku dekódovat, a tím i uložit v jiném formátu, případně nahrá t ve velmi dobré kvalitě na videokazetu. Při pokusu dekódovat klíč CSS použil norský programátor jednoduchou metodu: aby bylo možné zjistit, jak něco funguje, je dobré věc rozebrat, pochopit systém a sestavit vlastní kopii. Výrobci disků DVD sice mo hou programátora obviňovat, že jim kazí podnikání, ale sami se dopustili fatální chyby. DVD disky totiž není možné přehrávat na počítačích poháněných operačním systémem Linux, přičemž uživatelé vybavení systémy Windows a Macintosh žádné podobné prob lémy nemají.

Krádež obchodního tajemství.

Takže uživatelé Linuxu už tedy mohou sledovat filmy ve formátu DVD, zároveň však dosáhli sekundárního efektu. Kopírovat zašifrované DVD soubory z disku na disk bylo možné vždy (což je samozřejmě nelegální, pokud jsou kop ie určeny na prodej), ale nyní si každý může uložený soubor (film) navíc dekódovat. To samozřejmě vyděsilo podniky, které na DVD vydělávají. Paniku vyvolalo především masové šíření programu DeCSS prostřednictvím internetu. Představitelé dotčených společn ostí si okamžitě najali zkušené právníky a zažalovali nejen provozovatele webových stránek, na nichž je uložen dekódovací program, nýbrž i další stránky, které obsahují hyperlinkové odkazy na zmíněný software. Vše označili za krádež „obchodního tajemství .

Aktivisté v obleku.

S celou záležitostí se představitelé DVD průmyslu obrátili na žalovanou stranu až počátkem posledního prosincového týdne, jen několik dní před prvním stáním u soudu, který měl rozhodnout o předběžném opatření zakaz ujícím šíření programu DeCSS. Žalovaní (převážně jednotlivci) tak dostali jen velmi málo času na přípravu. Pokud však zástupci DVD průmyslu očekávali, že šíření programu rychle zastaví, byli na omylu. Podcenili totiž podstatu internetu a ducha jeho příznivců. Hned v úterý 28. prosince, pouhý den před jednáním soudu, se informace o žalobě rozšířily v internetu po celém světě. Bojovně naladění aktivisté dokonce svolali na následující den před budovu soudu v San Jose demonstraci. Ú častníky vyzvali, aby si vzali obleky. Protest se vydařil. Ve středu 29. prosince přivítalo advokáty žalující strany několik desítek programátorů. Jeden z nich dokonce zúčastněným rozdával na disketách uložený program DeCSS, příčinu celého sporu. Na místo se však dostavili i obhájci, které zaplatila společnost Electronic Frontier Foundation, nadace zabývající se ochranou svobody projevu na internetu.

Soud nakonec žádost o vydání předběžného opatření zamítl. Už 14. ledna se však bude konat další kolo procesu, který je ukázkou, jak internet mění lidské nazírání na dosavadní pravidla fungování společnosti. Soud v San Jose může stanovit nová p ravidla svobody projevu a užívání intelektuálního vlastnictví na internetu. Sloupkař deníku San Jose Mercury Dan Gillmor se například domnívá, že případný zákaz šíření informací o DeCSS by byl zásadním porušením prvního dodatku americké ústavy, zaručujícího svobodu projevu.

Za vším hledej Linux.

bitcoin_skoleni

Zajímavé je i to, jak se v tomto případu dávala dohromady obhajoba. Byla to komunita programátorů a internetových aktivistů, která obstarala právníky. To je zase neklamný signál rostoucí síly komunit, kterým dává inte rnet do ruky velice účinný nástroj.

Případ je příznačný i z jiného pohledu. Za rozkódováním šifry DeCSS stojí uživatelé operačního systému Linux. Jeho tvůrce Linus Torvalds dal na rozdíl od Billa Gatese, tvůrce operačního systému Windows, k dispozici zdrojov ý kód svého softwaru, čímž uživatelům umožnil vytváření dalších aplikací. Uživatelé Linuxu jsou proto zvyklí programy modifikovat bez ohledu na „vlastnická práva , která v případě Linuxu na rozdíl od Windows neexistují. Soud v San Jose bude proto nyní řešit zásadní otázku: Upřednostnit práva korporací, nebo dát přednost právům jednotlivce?

  • Našli jste v článku chybu?