V současnosti nástup vlády velkého bratra akceleruje a každý z nás se pomalu, ale jistě stává z řadového občana sprostým podezřelým
Andrej Babiš běhající po sněmovně s obří tabulí, která měla dokumentovat, kterak ony elektronické online poklady nebudou sloužit ke shromažďování údajů o lidech a firmách, je komediální vsuvkou do hry s občany, při níž skutečně už nějaký čas dochází k silnému omezování individuálních svobod a posilování dohledu státu nad každým občanem. Není to záležitost posledních pár měsíců, lze ale rozhodně konstatovat, že v současnosti nástup vlády velkého bratra akceleruje a každý z nás se pomalu ale jistě stává z řadového občana sprostým podezřelým.
Babiš jen slíbil, že zlepší výběr daní, a dělá to tak, jak jedině umí, tedy s filozofií „všici kradnětě a já s vámi zatočím“. Šedá zóna v ekonomice existuje vždy a vždy existovat bude. Online pokladny na tom nic nezmění, snad jen položí pár drobných živnostníků, kteří nebudou ochotni riskovat a především podnikat v atmosféře, kdy každý hospodský je potenciální zloděj. Data shromážděná na finančních úřadech přitom nebudou až tak nevinná, jak to vypadá z Babišem demonstrovaných účtenek, zejména v kontextu se souběžně zaváděným elektronickým kontrolním hlášením vystavených a přijatých faktur, kde bude naprosto jasné, kdo kolik komu dodává zboží a služeb.
PÁN ČAPÍHO HNÍZDA
Samotné zneužívání shromážděných dat lze jistě omezit silnou kontrolou a je pravdou, že na nediskrétnost finančních úřadů si zatím nikdo moc nestěžoval. Otázkou je, co vše se v tomto ohledu změnilo po Babišem naordinovaných personálních čistkách a dosazení lidí, jejichž hlavní předností je loajalita k mocnému pánu Čapího hnízda.
Horší než zneužitelnost dat je ale společenská atmosféra, která zde vzniká spolu s prostorem pro vyřizování si účtů ať už osobních, nebo konkurenčních. A další posilování pravomocí úředníků a zástupců státu vůči občanům, kteří je ze svých daní platí. Děsivá je třeba bonzácká linka, na níž budou moci „uvědomělí“ občané ověřovat, zda vydaná účtenka byla opravdu zanesena do databáze a zda s ní podnikatel nešvindloval. Každá nahlášená nesrovnalost pak musí být zkontrolována celníky. To je v zemi, kde je v široké veřejnosti zažito heslo „Udávat se nemá, ale hlásit se to musí“, opravdu setba do zkypřené půdy. A také možnost pro konkurenci, jak komukoli hodně znepříjemnit život a zaměstnat ho kontrolami tak, že ho jeho byznys fakt přestane bavit.
Kontrolní hlášení faktur pak dávají pro změnu zase mocný nástroj do rukou úředníků, když na vyjádření k nesrovnalostem nechávají daňovému subjektu pět kalendářních dní. Bez víkendu tři a o Velikonocích, natažených nedávno schváleným Velkým pátkem, dokonce jen den jediný. Sankce jsou pak brutální, až likvidační. O tom, že to nemůže fungovat bez těžkého poškozování podnikatelských subjektů, je jasno od doby, kdy titíž úředníci po nástupu současné vlády a zřejmě na příkaz ministra financí zadrželi vratky DPH v rozsahu třinácti miliard korun neoprávněně a rok je pak dotčeným firmám zpětně hradili. Už dnes navíc funguje praxe, kdy finanční úřady odmítají přihlásit nově vzniklé firmy jako plátce DPH jako potenciální karuselové zločince, přestože je zakládají lidé a firmy se zcela čistou minulostí a dohledatelnou historií.
ŠTĚNICE
Komplikují tak podnikání a ničí obchodní příležitosti zcela bez možnosti dovolání spravedlnosti pod záminkou boje s daňovými úniky, aniž by využili veřejně dostupné databáze, které dnes docela účinně dokážou vyhledávat firmy s rizikovými faktory v minulosti nebo v jejich personálním obsazení.
A nejde zdaleka jen o daně. Zaváděný registr účtů nakonec po těžkém boji ČNB zůstal v méně nebezpečné podobě, kdy se policisté bez vědomí soudu mohou dostat jen k číslům vašich účtů, ale nikoli k zůstatkům. Je ale otázka času, kdy politici frustrovaní neúspěšnou honbou na neexistující zločince prolomí i zde vaše soukromí.
Minulý týden pak bez velkého zájmu proběhla informace o utajeném hackerském programu používaném policií, který dokáže kompletně monitorovat vaši aktivitu na počítači a z vašeho mobilního telefonu udělá všudypřítomnou „štěnici“. Prý je používán výhradně v případech povolených soudcem. Věř, kdo chceš. Zkontrolovat to prakticky nejde.
Jako vodítko pro tuto víru může sloužit skutečnost, že odposlechy od dob, kdy se začala kolem roku 2006 důsledně kontrolovat jejich oprávněnost, každoročně rostou a jsou již o polovinu vyšší než tehdy. Odposlouchávaní nevinní, kteří mají ze zákona právo se o napíchnutí svého telefonu dozvědět, mají smůlu, protože policie velmi účelově zneužívá výjimek zakotvených v zákoně.
A aby toho nebylo málo, tak se vrchní státní žalobkyně nechá slyšet, že by právo každého na rychlé odsouzení mělo mít přednost před právy obviněných, které slouží k údajnému zdržování procesu. Takže, svobodo, sbohem. Možná na shledanou v lepších časech.
O autorovi| PAVEL PÁRAL paralp@mf.cz
