Stát by mohl zaplatit církvím z dluhopisů uložených v zahraničí
Státní dluhopisy uložené v zahraničí, například ve Švýcarsku. I takovou podobu by v budoucnu mohlo mít majetkové narovnání mezi státem a církvemi, o němž se v těchto dnech začíná znovu jednat. Jednou z forem má být totiž padesáti až stomiliardové finanční odškodnění, vyplácené po jedné až dvou miliardách korun ročně. Jenže církve jsou nedůvěřivé. Co když některá z příštích vlád závazek neuzná a tok peněz zastaví? „Do Švýcarska by nedosáhla. Část deponovaných dluhopisů by byla každý rok splatná. Nejlépe pro každou církev zvlášť,“ řekl týdeníku EURO zdroj blízký České biskupské konferenci (ČBK). Ekonom pražské diecéze Karel Šticha tvrdí, že při oficiálních jednáních o majetkovém narovnání v minulých letech se k takovým podrobnostem nikdy nedospělo, ale při mezicírkevních konzultacích se prý probíraly různé varianty zajištění. „Mezi státem a církvemi by mělo jít o dlouhodobý smluvní vztah na vysoké právní úrovni, jednostranně nezměnitelný. Ale ještě je předčasné to rozebírat,“ zdůraznil.
Žádný výčtový zákon.
Dialog Topolánkovy vlády s církvemi je teprve na začátku. Sedmého února se sešli předsedové koaličních stran (šéflidovce Jiřího Čunka, který se musel v Senátu hájit ve své korupční kauze, zastoupil ministr financí Miroslav Kalousek) se zástupci církví a bez udání termínu se dohodli na vzniku smíšené vládní komise expertů. Například KDU-ČSL, jak uvedl její mluvčí Martin Horálek, už pověřila řešením církevní problematiky Jiřího Čunka, Miroslava Kalouska, Cyrila Svobodu, ministra kultury Václava Jehličku a jeho náměstka Jaromíra Talíře. ODS a zelení své zástupce zatím vybírají.
Církve mají předložit svou představu, kompromis se však už podle zdrojů z ČBK rýsuje. Řády a kongregace by mohly na základě restitučního zákona požádat o vrácení majetku, zbytek katolické církve a ostatní církve nekatolické by dostaly finanční náhradu. Zmíněná forma dluhopisů je údajně reálná. Výše částky by se neodvíjela od hodnoty majetku zabaveného po roce 1948, ale byla by stanovena politickou dohodou. Finanční řešení by prý mělo následovat až asi rok po restitučním zákonu, kdy už by bylo jasné, kolik majetku se reálně vrátilo. Pak by byla umožněna i manipulace s dosud zablokovanou nevydanou církevní půdou a lesy. Ačkoli prý část politiků z ODS a ČSSD stále počítá s výčtovým zákonem, podle ekonoma Štichy je takové řešení technicky vyloučeno. „Je to názor nejen můj, ale i předsedy Českého úřadu katastrálního a zeměměřičského nebo šéfa Pozemkového fondu ČR,“ tvrdí Šticha.
Stát koupil a nezaplatil.
Stejně nereálná je představa, že kdyby zákony vyplývající z dohody státu a církví neměly ve sněmovně jistou podporu, šlo by se „nouzovou“ cestou pouhých vládních nařízení. Zdroj z ČBK však míní, že k tomu vládní politici nemají odvahu. „Tak by se daly řešit jen majetkové jednotlivosti, třeba kvůli odblokování rozvoje některých obcí,“ podotkl. Konstrukce finančního narovnání se podle Štichy opírá o skutečnost, že stát vzal církvi majetek prostřednictvím zákonů postavených na principu pozemkové reformy, zavádějící režim nuceného výkupu. „Stát majetek formálně vykoupil, ale nikdy nezaplatil. Takže teď buď majetek vrátí, nebo zaplatí,“ říká Šticha. Nejisté zatím je, zda církve uspějí i se svým požadavkem takzvaného vícezdrojového financování. To má totiž zahrnovat nejen státní příspěvky na památky, na charitu nebo na školství či možnost daňových asignací, ale i pokračování státních dotací na vlastní provoz církví. Byť asi ne v takové výši jako dosud.
Vlk, Graubner a Duka.
Právě kvůli míře odluky církve od státu minulé úterý podle informací týdeníku EURO překvapivě zajiskřilo mezi kardinálem Miloslavem Vlkem a šéfem vládní legislativy, lidoveckým ministrem Cyrilem Svobodou. Ten totiž Vlkovi navrhl nejen společnou státní a církevní správu katedrály sv. Víta, což kardinál razantně odmítl, ale postavil se prý i proti pokračování státních dotací. Nejnovější dění kolem soudního sporu o katedrálu i kolem chystaného odchodu arcibiskupa Vlka do důchodu letos na jaře může jednání o církevním majetku výrazně ovlivnit. Zaprvé premiér Mirek Topolánek minulé úterý při návštěvě ve Varšavě připustil, že si umí církev představit jako vlastníka katedrály (prezident Václav Klaus naopak varoval před kategorickými požadavky na fyzické navrácení církevního majetku). A zadruhé horkými kandidáty na pražský arcibiskupský stolec jsou královéhradecký biskup Dominik Duka a olomoucký arcibiskup Jan Graubner, s nimiž se některé špičky ODS v minulosti domlouvaly snadněji než s kardinálem. Ačkoli Graubner počátkem letošního února pro týdeník EURO tento názor odmítl s tím, že jde jen o snahu rozdělit biskupský sbor, někteří místopředsedové ODS se v kuloárech netají přáním, aby Vlka jednou vystřídal právě Graubner nebo Duka, protože by to prý odblokovalo dialog.
