Švýcarské město Zug začne jako první na světě přijímat platby kybernetickou měnou bitcoin za služby místních úřadů. V rámci pilotního projektu, který začne v červenci, bude možné úřadům platit bitcoiny až do výše 200 švýcarských franků (asi 4874 korun).
Městská rada o projektu, který na zkoušku poběží do konce letošního roku, rozhodla začátkem května, prý proto, aby šla příkladem v regionu, kde se řada firem zabývá poskytováním služeb souvisejících s kybernetickou měnou. Na konci roku asi třicetitisícové město platbu bitcoiny vyhodnotí a rozhodne, zda v ní pokračovat.
Bitcoin byl vytvořen v roce 2009. Měna je navržena tak, aby ji nikdo nemohl jakkoli ovlivňovat, tedy ani vlády a centrální banky. Kybernetické mince „razí“ síť počítačů se specializovaným softwarem. Ten je naprogramován tak, aby uvolňoval nové mince stabilním tempem, které se ale postupně zpomaluje. Počet mincí v oběhu bude konečný, celkem jich má být vytvořeno 21 milionů. V roce 2033 jich má být v oběhu 99 procent a poslední se mají dostat do oběhu kolem roku 2140.
V současnosti je bitcoin přijímán k placení za širokou škálu zboží a služeb na různých místech. V oběhu je nyní kolem 15,5 milionu bitcoinů. Hodnota jednoho je nyní zhruba 449 dolarů, tedy 10600 korun. Předpokládá se, že tvůrce měny nashromáždil asi jeden milion bitcoinů, při současném kurzu tedy zhruba 450 milionů dolarů.
| Přečtěte si o domnělém tvůrci bitcoinu: Tvůrce bitcoinu odhalen. Pochází z Austrálie  |
