K JINÉ EKONOMICKÉ KALKULACI PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ MUSÍ OD LETOŠNÍHO KVĚT NA, KDY ČR VSTOUPÍ DO EU, PŘISTOUPIT PODNIKATELÉ V ZEMĚDĚLSTVÍ. ŘADA PODMÍNEK ČERPÁNÍ PODPOR, ZEJMÉNA V PŘÍPADĚ STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ, NENÍ PŘITOM JEŠTĚ JASNÁ.
Česká specifika zmizí až na konci dubna K JINÉ EKONOMICKÉ KALKULACI PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ MUSÍ OD LETOŠNÍHO KVĚT NA, KDY ČR VSTOUPÍ DO EU, PŘISTOUPIT PODNIKATELÉ V ZEMĚDĚLSTVÍ. ŘADA PODMÍNEK ČERPÁNÍ PODPOR, ZEJMÉNA V PŘÍPADĚ STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ, NENÍ PŘITOM JEŠTĚ JASNÁ.
Dotační programy v současné podobě přestanou existovat. „Zemědělci se musí připravit na to, že od příštího roku na jaře nedostanou zálohové platby, protože peníze z Bruselu budou dostávat na konci roku,“ konstatuje Hugo Roldán z tiskového odboru Ministerstva zemědělství ČR (MZe). Již dříve to několikrát avizoval i ministr zemědělství Jaroslav Palas. Letos je ještě v rozpočtu MZe položka „přímé platby EU - předfinancování ze státního rozpočtu“ ve výši přes 5,5 miliardy korun. Ty nahrazují zálohy, z nichž zemědělci nakupují osiva, hnojiva a financují, zejména podnikatelé v rostlinné výrobě, provozní náklady. Tržby za produkci totiž realizují až po sklizni. V novém unijním uspořádání si zemědělci budou muset finance na jaro ušetřit z podzimních dotací EU.
VÝPLATA PENĚZ SE BUDE ŘÍDIT JINÝMI PRINCIPY Systémových problémů je víc. Například letošní dotace na přímé platby z národních zdrojů se nevyplácejí ještě podle bruselských zásad, takže po vstupu do Unie se postup změní. Přestože Česko přistoupilo k principu takzvaných jednoduchých přímých plateb, což je dotační podpora směrovaná na hektar zemědělské půdy, prosadily komoditní lobby komplikovaný systém v rozporu s pravidly EU. Zahrnuje i podporu některých vybraných zemědělských surovin. Důvodem je skutečnost, že podpory jsou do vstupu do EU zcela v kompetenci MZe. Od května letošního roku to již nebude možné. Nedávno zveřejněná koncepce ministerstva počítá s výplatou dotací na principu zjednodušených plateb. „Koncepce zatím předjímá dvě důležitá rozhodnutí, ke kterým ještě nedošlo. Jak bude rozdělováno navýšení přímých plateb z domácích zdrojů, a zejména jak budou rozdělovány přímé platby po roce 2006 na základě evropských modelů,“ podotýká ale ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky (VÚZE) Tomáš Doucha. CLA A EXPORTNÍ PODPORY V POHYBU
Zemědělci, a ještě více zpracovatelé a obchodníci, musí od května počítat i s řadou jiných částek týkajících se obchodu s agropotravinářským zbožím, a tedy i s jinou mírou zisku a tržeb obecně. Jak upozorňuje tajemník českého komitétu Mezinárodní mlékařské federace Oldřich Obermaier, sazby exportních podpor například na mlékárenskou produkci jsou v EU jiné než u nás. Unie podporuje export másla částkou 56,96 koruny na kilogram, ČR sumou 39,80 koruny. Naopak na vývoz sušeného odstředěného mléka přispívá Brusel 18,24 koruny na kilogram, ČR ale 19,90 koruny. Při exportech zboží je třeba skládat kauci ve výši 110 až 115 procent dotace, která se vrací po realizaci 95 procent objemu vyváženého zboží. A tak dále. Cla jsou další kapitolou - v zásadě platí, že komodity vyráběné v EU se mohou po 1. květnu letošního roku dovážet do ČR bez cla, naopak exotické zboží (ovoce, káva, rýže) budou více celně zatíženy, a tedy podraží. Klíčovou změnou prochází od letošního roku Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF). Principem jeho činnosti byla dotace úroků z úvěrů, které si podnikatelé brali na investice a na provoz. Právě podpora provozních úvěrů ale není podle zásad EU možná, čili zemědělci nemohou například jarní období překlenovat za pomoci provozních úvěrů z PGRLF, což dosud často činili. Definitivní pravidla nemá dosud ani způsob podpory výroby bionafty. Tady je jasné pouze to, že dosavadní systém se musí změnit a zemědělský komponent se bude přidávat do veškeré motorové nafty v ČR ze zákona.
DOTACE JE TŘEBA RYCHLE VYČERPAT
Snaha MZe na poslední chvíli vyslechnout zájmové lobby a stanovit pravidla podpor po linii tuzemských specifik se promítá i do tak systémových principů, jako je čerpání zdrojů na projekty rozvoje venkova. Například v rámci programu Leader vznikl projekt Leader ČR, na nějž je vyčleněna částka 70 milionů korun. Projekt ale opět nerespektuje zásady EU, takže příslušné peníze je třeba utratit ještě před vstupem. Úředníci MZe přitom mimo jiné prosazovali, aby jedinou právní formou příjemců podpor Leader ČR byly obecně prospěšné společnosti, což striktně odmítli i francouzští konzultanti (twinneři). „Kritéria pro rozdělení ještě nejsou definitivní. V současné době k nim probíhá připomínkové řízení, podmínky projednáme v nejbližších dnech na operační poradě MZe (OPM). V každém případě budou muset být předloženy projekty investičního charakteru. Předpokládáme, že po schválení materiálu na OPM zveřejníme obsah i s podmínkami a termíny pro podávání žádostí o podporu,“ informoval Roldán.
KRÁTKOZRAKÁ POLITIKA Systém a podmínky dotací jsou v působnosti MZe, které zmíněnými tuzemskými specifiky zemědělcům v harmonizaci se systémy v EU nijak nepomohlo. I na poslední čtyři měsíce před vstupem jsou totiž toky peněz směrovány více v zájmu zemědělské lobby než podle unijních pravidel. Skutečnost, že ministerstvo dočasně stanovilo principy podpor neplatící v EU, je podle odborníků tristní. Zemědělští podnikatelé totiž musí dodržovat doslova několik dní zásady, které od května nebudou platit. Pak si opět musí zvykat na jiné. Podpory agrárního sektoru v letech 2004-2010 (v mld. Kč)**
Zdroje | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 |
Zdroje EU | 15,1 | 17,0 | 18,9 | 20,1 | 22,4 | 24,7 | 27,0 |
Národní zdroje | 13,2 | 13,5 | 13,8 | 12,8 | 12,8 | 12,8 | 12,8 |
Celkem podpory | 28,3 | 30,5 | 32,7 | 33,0 | 35,3 | 37,6 | 39,8 |
Pramen: Koncepce agrární politiky po vstupu ČR do EU, MZe - 2004