Čím dál více tuzemských měst a obcí přechází na koncept takzvaného smart city. To znamená, že ke svému každodennímu fungování používají moderní, chytrá a technologicky vyspělá řešení, která jim pomáhají efektivně vytěžovat veškerou jejich infrastrukturu a snižovat množství spotřebované energie.
Ona řešení se mohou týkat prakticky čehokoliv – od komunikace s občany prostřednictvím mobilních aplikací přes vyřizování úředních listin a placení městských poplatků skrze výdejní boxy až po řízení dopravy na hlavních tazích ve snaze zabránit zde vzniku kolon a dopřát lidem bydlícím poblíž čistší vzduch.
Aby mohly být všechny tyto vymoženosti plnohodnotně využity a dostály tomu, co si od nich slibujeme, je zapotřebí je v první řadě takzvaně nakrmit daty. A právě na to se v případě posledně uvedené oblasti specializuje platforma DataFromSky, s níž do světa prorazila česká společnost RCE Systems.
Podobných firem zabývajících se problematikou dopravní analýzy existuje dozajista vícero, v jednom ohledu jsou však DataFromSky přeci jen unikátní. Jedná se konkrétně o samotný způsob sběru dat, kteroužto práci svěřili zakladatelé firmy dálkově řízeným dronům vybaveným sofistikovanými kamerami, jež poletují několik desítek metrů nad vozovkou.
„Dříve se dopravní situace analyzovala tak, že se na inkriminovaný úsek vyslal nějaký vysokoškolský student, který se ,posadil za krajnici‘ a vše počítal ručně. My jsme přišli s tím, že je načase k tomu začít využívat technologii jednadvacátého století,“ řekl redakci Euro.cz Tomáš Šárocký, jenž má ve firmě na starosti obchod a marketing.
Drony, respektive jejich kamery podle něj umožňují získat daleko větší objem dat, než si kdokoliv v minulosti dokázal představit. Jsou schopny spočítat, kolik aut daným úsekem za určitou dobu projede, jakou rychlostí zde řidiči obvykle jezdí, i to, o jaké konkrétní vozy se jedná. Platí to samozřejmě i pro chodce, cyklisty a další účastníky silničního provozu – i ty umí kamery celkem spolehlivě rozeznat. Jak toho v DataFromSky docílili?
„Na začátku všeho musíme software naučit, jak jednotlivé objekty vlastně vypadají. Musíme mít tedy k dispozici nějaký zdroj dat. Ten obvykle tvoří hodiny a hodiny videí – kolikrát se dostáváme až do řádů tisíců. Díky tomu jsme následně schopni naučit algoritmus, že takto vypadá auto, takto vypadá chodec, takto pro změnu cyklista.“
„Rozpoznávání samozřejmě není zcela stoprocentní, k nějakým chybám tu a tam dojde. Většinou nastávají v případě nějakých vizuálně podobných objektů – program například někdy zamění e-koloběžku s kolem, v žádném případě se ale nestane, aby si spletl kolo s autobusem a tak podobně,“ ujistil Šárocký.
Hodí při plánování silniční sítě, na křižovatky i parkoviště
Služby, které platforma DataFromSky svým zákazníkům nabízí, se dají rozdělit do dvou hlavních částí. Ta první, jež byla popsána výše, poslouží stavebním inženýrům zejména při návrhu nových silnic a na nich navázaných objektů typu kruhových objezdů, přechodů či parkovišť – právě na nich se s obrazovou detekcí od brněnské firmy může člověk setkat nejčastěji, alespoň tedy v rámci Česka. „Jedno takové se nachází například v Písku. Další pak v Sušicích nebo třeba v Hranicích,“ vyjmenoval.
Druhou stěžejní službou je poskytování informací o stavu dopravy na konkrétním místě v reálném čase. To umožňuje městům a obcím efektivně řídit silniční provoz přesně v duchu konceptu smart city.
V tomto případě jdou již drony stranou, získávání obrazu, a tím pádem i samotných dat, je obstaráno kamerami, jež jsou obvykle připevněny na semaforech či sloupech podél komunikace. Umělá inteligence obraz pomocí počítačového vidění vmžiku zanalyzuje a vyšle dotčenému zařízení konkrétní příkaz. Na jeho základě se pak na semaforu rozsvítí zelená, LED panel na parkovišti v obchodním domě změní počet volných míst nebo dojde k úpravě údajů o stavu vozovky na informačních tabulích nad dálnicí.
Vývoj, který jen tak neskončí
Vývojem tohoto chytrého řešení se v DataFromSky, respektive její mateřské společnosti RCE Systems zabývají již od roku 2014 - tedy od chvíle, kdy zakladatelé firmy David Herman a Aleš Marvan dokončovali na Fakultě informačních technologií brněnského VUT svá doktorská studia. Ani po sedmi letech není nicméně jejich práce zcela u konce, ba naopak. „Jelikož se jedná o umělou inteligenci, která funguje na bázi neuronových sítí, je to vlastně takový neustále se zdokonalující proces. Pořád jej obohacujeme o nová videa a data, díky čemuž se software kontinuálně učí novým věcem,“ podotkl Šárocký.
Nic z toho každopádně nezabránilo platformě v tom, aby se z našich zeměpisných šířek rozšířila i do ostatních částí světa. Technologii DataFromSky využívají například v sousedním Německu, o něco vzdálenějším Nizozemsku i Dánsku. „Tam nás v minulosti klient požádal o vytvoření analýzy dopravní situace poblíž jedné z místních škol. V ranních hodinách tudy projíždí velké množství aut, to vše navíc jen chvíli před tím, než začíná výuka. Prostoru ke kolizím a konfliktním situacím je zde tedy mnoho,“ nechal se slyšet Šárocký.
O slovo se proto přihlásily drony: „Náš partner létal nad touto školou během ranní špičky. Následně vytvořil analýzu, z níž vzešel návrh na úpravu toku dopravy v jejím okolí i areálu školy jako takovém - došlo mimo jiné ke změně způsobu parkování. Když pak po čase provedl celou analýzu znovu, zjistil, že potenciálních konfliktů je daleko méně a celá oblast je o poznání bezpečnější.“
Pandemie rozlet přibrzdila
Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že vytvoření každé takové studie musí být pro města a obce finančně velice náročné, není tomu tak. Jedná-li se o jednorázovou analýzu, k níž nejsou zapotřebí údaje v reálném čase, pohybují se náklady v řádu stovek eur. V opačném případě je to o něco málo víc.
„Platí každopádně, že záleží na počtu použitých kamer i samotném způsobu analyzování dat – ten může probíhat v prostředí edge computingu, tedy přímo u té konkrétní kamery, nebo na serveru. Tento faktor rovněž hraje podstatnou roli, zejména z pohledu potřebného hardwaru. Všeobecně vzato však platí, že cena za jednu kameru se pohybuje řádově kolem tisícovky eur,“ vyčíslil Šárocký s tím, že kamery jsou preferovanějším prostředkem ke sběru dat mimo jiné i proto, že baterie dronů vydrží zpravidla jen přibližně půl hodiny.
Nakonec je ale jedno, jakým způsobem k samotnému sbírání údajů dochází. Většina lidí, kterým vedení DataFromSky svou technologii představí, je z ní doslova nadšená. „Dost možná to vychází z toho, že segment silniční dopravy je z jistého úhlu pohledu lehce konzervativní a zastaralý. Když se tedy objeví na trhu někdo, kdo přijde s umělou inteligencí a systémy na detekci obrazu, lidé jen kroutí hlavou a nevěří svým očím,“ podotkl.
Že má technologie brněnské společnosti skutečný potenciál, dokládají i čísla. Předloni vykázala čistý zisk po zdanění ve výši takřka 11,5 milionu korun, její obrat se pak vyšplhal až na částku 53,8 milionu. Definitivní údaje za loňský rok vedení RCE Systems ještě k dispozici nemá, počítá však s tím, že budou do jisté míry ovlivněny pokračující pandemií.
„Priority měst se ze dne na den změnily. Najednou musela řešit daleko podstatnější problémy než dopravu. Paradoxní je, že dopady covidu naše firma pocítila ani ne tak v prvním roce jako spíš v tom minulém. Je to způsobeno tím, že v roce 2020 se ještě některé, dříve rozjednané projekty dokončovaly. Loňský rok byl však v tomto ohledu o dost náročnější – městům se moc nechtělo pouštět se do nějakých nových projektů, protože se stále nevědělo, jak to celé nakonec dopadne,“ doplnil Šárocký s tím, že i tak by se obrat společnosti měl pohybovat v řádech milionů eur.
Špehování nehrozí
V RCE Systems věří, že to nejhorší období mají s nástupem roku 2022 již za sebou. Už nyní proto vymýšlí, jakým směrem by se jejich platforma mohla vyvíjet dále: „Co se týče našich plánů, určitě bychom chtěli expandovat na další zahraniční trhy, kde v tuto chvíli ještě nepůsobíme. To proto, že fenomén dopravní analytiky je tam daleko rozšířenější než u nás.“
Existuje nicméně jedna oblast, do níž v žádném případě zabrušovat nechtějí. Navzdory několika žádostem ze strany zákazníků budou jejich kamery sloužit vždy a za všech okolností výhradně k vyhodnocování dat týkajících se samotné dopravy, nikoliv ke ,špehování‘.
„V minulosti jsme dostali několik dotazů, zda bychom mohli náš algoritmus naučit rozpoznávat tváře a dokázali tak identifikovat, kdo přesně auto řídí a tak podobně. Touto cestou se však vydávat rozhodně nechceme. Jediné, co v rámci dopravní analytiky v tomto ohledu provádíme, je detekce registrační značky vozidla. Jinými slovy, pokud by se před naše kamery postavili dva lidé, systém je vyhodnotí jako chodce, ale to je tak asi všechno. Že jsou v jejich podobě rozdíly, už schopný poznat není,“ ujistil na závěr Šárocký.