Jak ukládat energii vyrobenou z větrných parků na moři? Umět by to měla betonová koule, která bude uložena v hloubce několik stovek metrů. Nyní byl dokončen test v Bodamském jezeru.
Zásadním problémem energie, která pochází z obnovitelných zdrojů (slunce, vítr), je ukládání energie na dobu, když slunce nesvítí a vítr nefouká. Naplno se to projevuje v zimních měsících v Německu, kdy obnovitelné zdroje do sítě dodávají jen několik procent svého instalovaného výkonu. To také kritizoval šéf německých hornických odborů Michael Vassiliadis.
Zastáncům obnovitelných zdrojů svitla naděje, že vědci problém ukládání energie mohou alespoň částečně vyřešit. Pro dočasně přebytečnou energii z větrných parků na moři (tzv. offshore parky), by mohla pomoci obrovská betonová koule.
Vor #Überlingen wird eine große #Betonkugel versenkt. Warum, das lest ihr hier. (rok) https://t.co/uyzLX0jOEz pic.twitter.com/F4RKkASSXl
— Schwäbische Zeitung (@Schwaebische) 22. ledna 2016
Tu úspěšně vyzkoušeli němečtí vědci na Bodamském jezeře. Projekt financuje Fraunhoferův institut. Projektový manažer Matthias Puchta byl po úspěšném testování u města Überlingen s výsledkem spokojen.
„Byli jsme schopni úspěšně uložit energii. Vše fungovalo přesně tak, jak jsme si představovali,“ řekl Puchta reportérce německého Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Jak se německá energetika vyrovnává se svým „přechodem“? Čtěte:
Konec jádra: Němci musí stavět záložní plynové elektrárny
Betonová koule má v průměru přes tři metry a váží dvacet tun. V listopadu ji výzkumníci z Fraunhoferova institutu pro větrnou energii (IWES) z německého Kasselu potopili do Bodamského jezera. Dvě stě metrů od břehu a v hloubce sto metrů.
Koule byla opakovaně naplněna vodou a zase vyprázdněna. Funguje na principu tlaku vody, která teče do koule a roztáčí turbínu, ta produkuje elektřinu pomocí generátoru. Vyrobený proud zase může z koule pomoci vypumpovat vodu. Vědce zajímalo, zda bude nutné ke kouli přivést také vzduch, aby bylo možné vodu z koule dostat ven. Ukázalo se, že to není třeba.
Potenciál velký. Ale kde a kdy?
„Jedná se o velký potenciál pro využití u mořských systémů, které jsou založeny na přečerpávání vody,“ řekl Jochen Bard, který dlouhodobě studuje možnosti energetiky na volném oceánu. Po uchovávání energie by mohly být tyto betonové koule použity pod větrnými parky na moři. Obecně by se daly použít i v blízkosti jiných zdrojů elektřiny.
„Jisté je, že celý koncept bude mít ekonomický smysl v hloubce 600 až 800 metrů,“ vysvětlil Bard. V tom případě musí mít koule průměr okolo třiceti metrů. Kapacitu může mít 20 megawatthodin.
Was tun mit dem #Strom, der von #Windkraft und Co. produziert, aber nicht sofort benötigt wird? Eine #Betonkugel könnte die Lösung sein... pic.twitter.com/jJdnxBJG6C
— hessenschau (@hessenschau) 9. listopadu 2016
Věc má ale jeden háček. U německého pobřeží je nedostatečná hloubka, nasazení nové technologie je myslitelné u španělského pobřeží s Atlantických oceánem, v Norsku, Japonsku, dodal Bard.
Vědci v současné době hledají investora, který projekt zafinancuje přímo v moři v dostatečné hloubce. Bard odhaduje investici ve výši dvouciferné sumy v milionech eur. Pokud by to bylo na spodní hranici odhadu, tedy deseti milionech eur, znamenalo by to, že projekt bude stát 270 milionů korun.
Výzkumní pracovníci spoléhají alespoň z poloviny na státní dotace, druhou polovinu by měl zajistit soukromý sektor. Pokud jde o samotnou kouli z betonu, spolupracují s firmou Hochtief a chtějí v tom pokračovat.
Více o větrné energetice:
