Expremiér nepodepsal vládou schválený seznam sedmnácti velvyslanců
Diplomaté se stali rukojmími nedávných ostrých bojů na české politické scéně. Jeden čas to sice vypadalo, že expremiér Stanislav Gross diplomacii přeje, to když navrhl za svého nástupce velvyslance při Evropské unii Jana Kohouta. Realita byla ale poněkud jiná. V premiérském sejfu totiž po celou dobu krize ležely zablokované návrhy na jmenování sedmnácti nových českých velvyslanců. Celý seznam schválila již na přelomu ledna a února vláda, na dokumentech chyběla jen zdánlivá formalita: premiérův podpis. Gross ale do poslední chvíle váhal a nepodepsal. Návrhy se tak nedostaly na stůl prezidenta republiky, který je při schvalování diplomatů tou poslední instancí. Chod diplomacie mohl být ohrožen. Proč to Gross udělal? Expremiér, zdá se, využil „diplomatickou kartu“ jako jeden z trumfů ve svém nedávno ukončeném zápase o přežití ve funkci ministerského předsedy. Po Grossově odchodu pokračují v boji rebelové z ČSSD Jan Kavan a Vladimír Laštůvka. Vyhrožují, že položí Paroubkovu vládu, pokud lidovci nepřijmou na ministerstvo zahraničí jejich člověka jako prvního náměstka.
Evakuace z Černína.
Ve hře jsou přitom velmi prestižní diplomatické posty, například ve Washingtonu, Londýně, Berlíně nebo Vídni. Právě v době, kdy se jména vládou schválených velvyslanců ocitla v Grossově sejfu, však naplno zuřila politická krize. Nebylo vůbec jisté, zda Stanislav Gross zůstane premiérem a Cyril Svoboda ministrem. Černínský palác, sídlo české diplomacie, mohla klidně ovládnout jiná politická strana, třeba ČSSD, a rozdělování diplomatických postů spřáteleným úředníkům a politikům by velmi pravděpodobně začalo nanovo.
Na takovou situaci se připravoval jak šéf diplomacie Svoboda, tak i jeho podřízení. Ministr hodlal vycestovat do USA a vystřídat v New Yorku současného velvyslance při Organizaci spojených národů Hynka Kmoníčka. Jako vystudovaný právník dokonce mohl mít ambice na místo šéfa právního výboru. „Svoboda si to hodně přál a tvrdě na tom pracoval. Ještě před krizí,“ řekl týdeníku EURO dobře informovaný diplomatický zdroj.
K „evakuaci“ se chystali i Svobodovi nejbližší spolupracovníci - první náměstek Jan Winkler je na seznamu navržen na post ambasadora ve Velké Británii. Má vystřídat Štefana Füleho, který v nejbližší době nastoupí jako velvyslanec při NATO v Bruselu. Winkler má důvod k „útěku“, je totiž znám svými špatnými vztahy s exministrem zahraničí Janem Kavanem a jeho exnáměstkem Hynkem Kmoníčkem. Zřejmě nechtěl riskovat a zůstávat na ministerstvu, když hrozilo, že právě oni díky krizi Černínský palác ovládnou. Navíc se o post v Londýně údajně zajímal i sám Kavan. Ten ale podle všeho nebude riskovat, že by musel projít další bezpečnostní prověrkou. Všichni čeští velvyslanci totiž musí být nově prověřeni na nejtvrdší stupeň „přísně tajně“.
Na seznamu navržených ambasadorů je i další Svobodův náměstek Petr Kolář. Ten by měl v USA vystřídat Martina Palouše, exnáměstka Jana Kavana. Ve hře o výhodný post v cizině je i další Svobodův zástupce Vladimír Müller, kterého na ministerstvo dosadila ČSSD, aby „hlídal“ lidoveckého ministra. Müller na seznamu v Grossově trezoru sice ještě není, podle informací z Černína ale projevil zájem o ambasádu v Itálii. S tím je prý ale trochu problém, protože Svoboda již tento post nabídl státnímu tajemníkovi Vladimíru Zavázalovi a ředitelce jedné z teritoriálních sekcí na ministerstvu Heleně Bambasové.
Diplomatické šachy.
Nervozita se v Černínském paláci zákonitě přesunula z vedení i na „nižší patra“. Někteří lidé si začali hledat teplá místečka v zahraničí, jiní jen chtěli své plánované vyslání do ciziny uspíšit. To není zas takový problém, nižší personál má výhodu v tom, že jeho vyslání do ciziny neschvaluje prezident ani vláda, stačí souhlas ministra. Ve většině případů ale není nutný ani ten, stačí schválení šéfa personální sekce.
Na výjezd do Austrálie se například chystá současný Svobodův mluvčí a bývalý televizní redaktor Vít Kolář. Měl by se stát českým generálním konzulem v Sydney. Jeho odjezd ale ještě ministr nepodepsal.
Do New Yorku zřejmě za nějaký čas vycestuje současná vedoucí personálního odboru ministerstva Halka Kaiserová. Nejprve ale povýší, stane se z ní vedoucí personálně-organizační sekce. Vystřídá Ivanu Hlavsovou, která má zastupovat Česko ve Slovinsku. Kaiserová následně odletí do Ameriky a stane se generální konzulkou v New Yorku. Nahradí Aleše Pospíšila, bývalého televizního reportéra a mluvčího ministra Kavana. I Kaiserová ještě potřebuje získat podpis ministra.
Podobné personální „šachy“ jsou na ministerstvu zahraničí celkem běžné. Každoročně do ciziny vyjíždějí desítky lidí. Jak prohlásil na nedávné náborové přednášce pro studenty Fakulty sociálních věd ředitel Odboru analýz a plánování ministerstva Petr Kypr: „Používáme model 4-2-4 nebo 3-3-2.“ To znamená, že kariérní diplomat stráví čtyři roky v zahraničí, dva v na ústředí v Praze, čtyři v zahraničí a tak dále. Nebo tři roky na „horší“ ambasádě, třeba v Africe, tři na „lepší“, třeba v USA, a dva na ústředí. Kolečko se pak opakuje. Práce na pražském ústředí je přitom velmi špatně placená, alespoň v porovnání s ambasádou. Jak vysvětlil Kypr studentům: „První dva tři roky budete mít nízký plat, tak osm devět tisíc hrubého, pak ale vyjedete ven a zahojíte se.“
Běžní úředníci z ministerstva jsou považováni za kariérní diplomaty, občas ale jimi zavedený systém naruší tlak zvenčí a ministerstvo musí na zahraniční misi vyslat někoho s „politickou tlačenkou“. Kariérní plány řadových úředníků mohou pokazit i změny politické konstelace a nástup lidí z jiné politické strany do vedení úřadu.
Co s ním?
Politická krize je téměř u konce a Cyril Svoboda se jako by zázrakem udržel v postu ministra zahraničí. Klid na ministerstvu ale nenastal. Nervózní situace využili dva staří rebelové v ČSSD, exministr zahraničí Jan Kavan a šéf poslaneckého zahraničního výboru Vladimír Laštůvka. Postavili si hlavu a prohlásili, že novou Paroubkovu vládu podpoří pouze v případě, když se prvním náměstkem Cyrila Svobody stane již zmiňovaný Hynek Kmoníček.
Kmoníček okamžitě prohlásil, že by to bral. Je to poměrně logické - letos na podzim má totiž po čtyřech letech skončit v OSN a vrátit se do Prahy. Zatím ale nebyl navržen na žádný další diplomatický post. Ambasádu v Haagu mu „vyfoukl“ bývalý vicepremiér za Unii svobody Petr Mareš (další jméno ze seznamu z Grossova trezoru).
S příchodem Kmoníčka do Černína ale Svoboda zásadně nesouhlasí. Diplomatické zdroje se však shodují na tom, že pokud by měl ministr jistý Kmoníčkův post v New Yorku, možná že by se začal chovat „méně zásadově“.
Do celé záležitosti již minulé úterý večer zasáhl i nový premiér Jiří Paroubek. Při jednání Laštůvka-Kavan-Svoboda se Kmoníčka nijak nezastával, což se Kavana evidentně nemile dotklo. „Řekl, že to přece nebudeme napínat kvůli jednomu jménu,“ popsal průběh jednání zdroj týdeníku EURO.
Momentálně se tedy zdá, že lidovci pošlou náměstka Müllera na ambasádu do Říma a na jeho místo nastoupí někdo jiný za ČSSD. Z řadového náměstka by se navíc mohl stát náměstek první, protože tento post uvolní odcházející Winkler. Kmoníček to ale pravděpodobně nebude.
Vedení ministerstva zahraničí je kromě toho kvůli uklidnění situace údajně připraveno splnit přání poslance Laštůvky a navrhnout ho za příštího velvyslance v Moskvě. Vystřídal by tam exministra Jaroslava Baštu, který už v Rusku výrazně přesluhuje.