Na novinky v oblasti daní se zaměřily dvě konference, které na počátku prosince tradičně uspořádala společnost Rodl & Partner. V Praze se setkání konalo v centru Mánes, v Brně v hotelu Courtyard by Marriott.
Ze změn, které čekají daňový systém v roce 2020, dominovalo jedno téma: Jak se v Česku promítne směrnice DAC 6. Tou chce Evropská unie získat přehled o přeshraničních transakcích, kterými si firmy optimalizují daně. Do českého prostředí požadavky směrnice přenese novela zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní. Ta nyní čeká v Poslanecké sněmovně na schválení.
Na Kypr jen kvůli daním?
Směrnice pochopitelně míří hlavně na podezřelé obchody. Povinnost oznámit transakci prostřednictvím speciálního formuláře finančnímu úřadu ovšem vznikne za určitých okolností i při zcela standardních obchodech. „Řekněme, že podnikatele napadne, že by si mohl optimalizovat daně pořízením firmy na Kypru,“ uvedl na pražské konferenci příklad Karel Šimka, soudce Nejvyššího správního soudu ČR. Podle okolností podnikatel s pomocí daňového poradce vyhodnotí, zda obchod podléhá oznamovací povinnosti.
„Rozhodujícím rysem bude, pokud jediná nebo hlavní výhoda, která firmě vznikne, bude výhoda daňová,“ pokračuje Šimka.
Povinnost nevzniká, pokud by pořízením společnosti na Kypru sledoval podnikatel širší škálu přínosů. Oznámenou transakci správce daně zhodnotí, a pokud shledá, že obchod vykazuje znaky krácení daně, může poslat na firmu kontrolu.
Dva roky v šuplíku
Návrh má ale problematická místa. Neexistuje žádná povinnost, aby finanční úřad na oznámení reagoval. Není možné ani požádat o závazné stanovisko k tomu, zda se na transakci oznamovací povinnost vztahuje. „Hrozí, že oznámení bude ležet někde na úřadě dva roky v šuplíku a pak najednou přijde do firmy kontrola,“ říká advokátka Monika Novotná. „Měla by existovat určitá jistota pro poplatníka, že když oznámení řádně podá a nedostane se mu od finančního úřadu žádné negativní reakce, transakce je v pořádku,“ doplňuje.
Problémem je také určitá retroaktivita zákona, která je přímo uložena směrnicí DAC 6. „Povinnost by měla nabýt účinnosti od 1. července příštího roku. Lhůta pro oznámení bude 30 dní od zahájení transakce.
Ovšem pozor - zpětně se povinnost vztahuje i na transakce, u nichž první krok proběhl už po 25. červnu 2018,“ upozorňuje Monika Novotná.
Nežalovat na klienta
Dalším sporným rysem novinky je obava právníků, aby ohlašovací povinnost neprolomila respekt k profesnímu tajemství, tedy povinnosti mlčenlivosti advokátů nebo daňových poradců. „Bojujeme za to, abychom nemuseli na naše klienty za jejich zády žalovat úřadu,“ vysvětluje advokát Petr Novotný.
V současném návrhu byla naštěstí námitka právníků nakonec zohledněna.
„Díkybohu se podařilo do té směrnice - nemalou měrou i díky vyjednávání českých zástupců - už na úrovni EU zakotvit specifické postavení daňových poradců a advokátů,“říká Karel Šimka. Právník tedy nebude mít povinnost sám informovat úřad. Pouze upozorní svého klienta, pakliže bude obchod podléhat oznamovací povinnosti. Ta ale bude nakonec jen na samotném poplatníkovi.
Strop na paušály bude zase vyšší
Mezi další diskutované novinky pro příští rok v oblasti daně z příjmů patřilo například vyšší zdanění u výher z hazardních her a rezerv pojišťoven. Daňová poradkyně Martina Šotníková dále připomněla, že jistou daňovou úlevu přinese opětovné zvýšení stropu pro odečtení paušálních výdajů u živnostníků a OSVČ až na hranici příjmu ve výši dvou milionů korun. „Finančníspráva zkouší, jestli živnostníci dávají pozor. Ty podmínky pro paušální výdaje se mění opravdu každý rok,“ glosovala Šotníková. Ministerstvo financí v uplynulých letech nejprve limit snížilo na milion korun ročně a omezilo také uplatnění slev na manželku či manžela a zvýhodnění na děti. Tyto výhody nyní vrací. „Přesnějším označením změny tak není zvýšení limitu, ale jeho vrácení na úroveň roku 2015,“ říká Šotníková. Definitivní režim DPH v nedohlednu
Daňová poradkyně Klára Sauerová se zabývala změnami, které Česko příští rok čekají v oblasti DPH. Za nejzásadnější označila to, že pro osvobození od DPH by mělo i nadále být možné využít i jiných důkazních prostředků než těch určených nařízením „quick fixes“ a že režim konsignačních skladů bude stejně jako dosud fungovat jako volitelný.
Klára Sauerová se zmínila také o zavedení plošného reverse-charge režimu pro všechna zdanitelná plnění nad 17 500 eur. „Rada EU jej České republice schválila, ale přesný termín zavedení je stále v diskusi s ohledem na aktuální časové omezení do 30. června 2022.“ Sauerová informovala, že očekávaný definitivní DPH režim je zatím v nedohlednu, a připomněla jednu pozitivnější změnu pro spotřebitele: „Od 1. ledna 2020 klesá sazba DPH na teplo a chlad z 15 na deset procent.“
Berňáky přitvrdily
Advokát Jakub Šotník komentoval rostoucí přísnost finanční správy. „Nejvyšší státní zastupitelství vydalo zajímavou statistiku.
U subjektů s doměrkem na dani přes 50 tisíc korun, což je hranice pro trestný čin, bylo loni podáno trestní oznámení už v 85 procentech případů. Rok předtím dokonce v 90 procentech.“
Daňový poradce Petr Tomeš podotýká, že se zvedla také úroveň kontrol. „V poslední době roste kvalita daňových kontrolorů.
Je znát, že jsou dobře proškoleni.
Zároveň se rozšiřuje okruh transakcí, které berňák dnes již standardně kontroluje,“ uvádí Tomeš.
Petr Novotný poukazuje na to, že daňová zátěž v poslední době vzrostla. Složená daňová kvóta v příštím roce kvůli změnám například u některých spotřebních daní dosáhne až 35,9 procenta, což je nejvyšší úroveň za posledních deset let.
„Vláda deklarovala, že chce ve svém programovém období snižovat daně. Zatím to ale rozhodně nepozorujeme. Naopak roste počet povinností kladených na poplatníka,“ říká Petr Novotný. „Přitom máme stále deficitní rozpočet i v dobách velkého hospodářského růstu. Důvodem jsou vysoké mandatorní výdaje, hlavně na sociální politiku. Bohužel nezatěžujeme jen stávající rozpočet, ale hlavně budoucí rozpočty generací, které přijdou po nás,“ dodává. 9
Bojujeme za to, abychom nemuseli na naše klienty za jejich zády žalovat úřadu.
O autorovi| Tomáš Stingl, stingl@mf.cz