Přijetí státního rozpočtu na příští rok visí ve hvězdách. Problémem je jak výše předpokládaného schodku, tak způsob jeho vyrovnání. Návrh počítá s deficitem 88 miliard korun. Zatímní deficit je ovšem o téměř padesát miliard vyšší. I kdyby se jej podařilo srovnat na zmíněných 88 miliard, stále by byl vyšší než v závěrečném roce právě končící vlády, to znamená letošním.
Tím by zcela zřetelně byly porušeny dohody s Evropskou komisí, konkrétně konvergenční program, který má vést k přijetí eura.
Je třeba si uvědomit, že téměř devadesát miliard byla sekera v roce 2005, tedy v době, kdy se ještě „plně neprojevily důsledky reformy veřejných financí,“ jak nás tehdy ujišťoval ministr Sobotka. Takže po dalších dvou letech, kdy se konečně ony důsledky projevily, jsme zase tam, kde jsme už byli.
Potíž ale bude vůbec s tím, zda se podaří dodržet stanovené příjmy. Ekonomika se zřejmě již dostala na svůj vrchol a v příštím roce by již růst neměl být tak vysoký. Přitom jedinou položkou, která by měla nejenom nahradit případný pokles daňových příjmů, má být zvýšení spotřební daně na cigarety. Tu ale musí zvýšit vláda tak jako tak, otázka ovšem je, jaký konkrétní přínos by to mělo mít. Vládní představu deseti miliard totiž sníží i předzásobení obchodníků.
Stejně problematické fiskální dopady budou mít opatření na straně výdajů. Zákon o státní službě byl přijat již v roce 2001 ještě hlasy tehdejší čtyřkoalice a KSČM. ODS tehdy kontrovala tím, že na jeho realizaci nebudou peníze. To se projevilo již dvakrát v jeho posunu za Špidly a Grosse, a nyní tedy napotřetí. Ještě záhadnější by měl být plánovaný dopad odložení zákona o nemocenském pojištění. Ten byl původně zamýšlen jako součást reformy veřejných financí, s tím, že přinese státu úspory. Pak se mluvilo o tom, že jeho dopady mají být fiskálně neutrální, a nyní se má na jeho odložení ušetřit. To nedává příliš smysl. Jedině snad v tom, že vláda sice nechá proběhnout onu část, která nařídila podnikatelům proplácet prvních čtrnáct dní nemoci, ale nechá odložit tu část, která zrušila stropy pro výplatu nemocenských dávek.
Vládní záměry na snížení deficitu tak budí značné rozpaky. Není totiž jasné, a konkrétní parametry ministři tají, kde dojde ke snížení celé předpokládané částky. Z toho, co zatím víme, se čtyřicet pět miliard neposkládá. Nemluvě o tom, že vláda, byť už je v demisi a její mandát je tedy více než problematický, se zatím brání jakýmkoli předběžným rozhovorům, které by návrh státního rozpočtu na příští rok učinily průchozím i na půdě sněmovny. Přesto, že takovou dohodu slíbil ODS před časem Sobotka, dnes vicepremiér Havel furiantsky tvrdí, že rozpočet je věcí odcházející vlády. Bez předchozí dohody, kde skutečně ušetřit, se však při sněmovních počtech silou prosazovaný rozpočet neprosadí.
