TAJNÉ POŽITKY V TELECOMU

Životní pojištění jako skrytá forma zvyšování příjmů

Členům představenstva SPT Telecom platí firma kapitálové životní pojištění. Vedení společnosti a Fond národního majetku ale z nepochopitelných důvodů tají, zda je poskytováno i státním úředníkům, kteří ve statutárním orgánu zasedají.

Nedostávají ani korunu.

Členové vlády v poslední době veřejnost několikrát ubezpečili, že ministerští úředníci pracují v podnicích bez nároku na odměnu tak, jak to ukládá Zákoník práce. Například vicepremiér a předseda legislativní rady vl ády Pavel Rychetský 25. června na rádiu Frekvence 1 doslova prohlásil: „…jsou tam všichni zadarmo, nesmějí za to dostat ani korunu, včetně vedoucího Úřadu vlády Karla Březiny (je od 18. června členem dozorčí rady SPT Telecom - pozn. red.), na to je zák on. Jenom právě ti, kteří nejsou státními úředníky, to znamená poslanci a lidé zvenčí, za to dostávají odměny, ale státní úředníci to dělají bez nároku na jakoukoliv odměnu… Rychetský toto uvedl bezprostředně po personální smršti v SPT Telec om, Českých radiokomunikacích a Českých aeroliniích.

Čtvrt milionu navíc.

SPT Telecom kromě standardních forem požitků, jakými jsou tantiémy či odměny za zasedání, poskytuje členům představenstva od roku 1997 i kapitálové životní pojištění. V loňském roce na tyto účely věnoval 2,29 milionu korun. Pokud bychom tuto částku vydělili počtem členů představenstva, kterých je devět (z toho tři zastupují zahraniční konsorcium TelSource), dostaneme se k prostému aritmetickému průměru 254 tisíc korun na člena ročně.

Není na tom ovšem nic objevného. Informace tohoto druhu obsahují výroční zprávy Telecomu za rok 1997 i 1998. Podobné pojištění mají i lidé v dalších firmách. Neobvyklé je pouze to, že SPT Telecom za žádnou cenu nechce prozradit, zda pojiš tění je poskytováno i těm členům představenstva, kteří jsou ve státních službách. Tiskový mluvčí Petr Skokan týdeníku EURO tlumočil stanovisko vedení: „Jakékoliv konkrétní údaje spojené s odměňováním členů orgánů společnosti, stejně jako zaměst nanců firmy, považuje firma za informace důvěrného charakteru. Po našem několikadenním naléhání pak Skokan dodal, že společnost státním úředníkům „žádné odměny nevyplácí . Na otázku, zda firma považuje kapitálové životní pojištění za formu odměny, však uvedl, že nepovažuje.

Sociální starostlivost.

Kouzlo kapitálového životního pojištění spočívá v tom, že narozdíl od rizikového, kdy pojišťovna poskytuje plnění jen v případě pojistné události (smrti pojištěnce), u kapitálového je to vždy, a to obvykle ihne d po skončení doby, na níž bylo pojištění sjednáno. Byla -li pojistná smlouva uzavřena na pět let a pojistná částka představuje jeden milion korun, firma, která plní funkci pojistníka, tedy toho, kdo pojištění platí, by v závislosti na věku zaměstnance za něj měla ročně zaplatit od 200 do 250 tisíc k orun. Když dotyčná osoba zemře, dostane jeho rodina okamžitě jeden milion korun a další milion po skončení pojistné doby. Pokud přežije, je po pěti letech „naspořený milion vyplacen, a to včetně zhodnocení, tedy části peněz, které pojišťovna s vým hospodařením vydělala. Uvedený milion dostane klient od pojišťovny v čistém, pouze zhodnocení je zdaňováno patnácti procenty. „Tento typ pojištění je poměrně častý. Je to taková skrytá forma navýšení příjmů špičkových manažerů nebo členů správní ch rad, kteří nemají žádný reálný příjem. Obvykle pod rouškou zvýšení sociálního zabezpečení, uvádí pojišťovací agent jedné významné mezinárodní pojišťovny, který si nepřál být jmenován. Uvedenou formu sociální starostlivosti u nás rozšířily hlavně firmy se zahraniční majetkovou účastí. „I pro pojišťovny je to velmi výhodné, dodává agent. Manažerům, na nichž firmě záleží, je prý obvykle souběžně poskytován celý balík pojištění, v němž je také úrazové pojištění, roční cestovní pojištění a pojištění ušlého výdělku.

Právníci i berní úřady mají jasno.

Zákon státním úředníkům výslovně zakazuje pobírat odměnu (viz box). Je však tento druh pojištění možno označit za odměnu? Advokát Oldřich Choděra říká, že pojem odměna asi není v žádném právním předpisu defino ván, ale je možno jej odvodit. „Je to jakýkoliv požitek a nezáleží, zda se jedná o finanční plnění či naturální. Odměnou by mělo být vše, co podléhá dani z příjmu. Kapitálové životní pojištění je podle něj „jednoznačně odměnou . Naproti t omu úhrada za používání soukromého auta pro služební účely, cestovné či stravné, odměnou není, je pouze náhradou. Totožný názor zastává i další pražský advokát Stanislav Myslil. „Pokud by státní úředník pobíral odměny v rozporu se zákonem, mělo by to být klasifikováno jako bezdůvodné obohacování, dodává. Nadřízený takového úředníka by podle Myslila z porušení zákona měl vyvodit patřičné důsledky a nařídit mu, aby odměnu firmě vrátil.

Podléhá kapitálové životní pojištění dani z příjmu a měly by se z něj platit daně? Podle Lubomíra Janouška, zástupce ředitele Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu, je tento typ pojištění „zcela jistě odměnou, respektive příjmem. „Je to tedy stejné jako mzda či plat. Veškeré funkční požitky, které dostává pracovník, který je v režimu závislé činnosti, by měly být oceněny na obvyklou cenu a dodaněny. Firma, která pracovníkům pojištění poskytuje, by podle Janouška měla tuto formu odměny přičíst k běžné mzdě a odvést za ní daň. Připomněl, že v budoucnu pravděpodobně bude možné, aby si firmy pojištění zahrnovaly do nákladů, a pokud si je bude platit sám zaměstnanec, aby je mohl odečítat od základu dan ě.

U nás v Kocourkově.

Ani týdeníkem EURO oslovené zdroje, které dobře znají poměry v SPT Telecom, však nemají jasno, zda životní pojistky mají uzavřeny i státní úředníci. Zatímco například jeden říká, že „s největší pravděpodobností ano , dr uhý, že „možná a zároveň dodává, že takovou smlouvu „určitě všichni členové představenstva neměli, protože řada z těch bývalých o něčem takovém vůbec neví . Pokud by úředníci smlouvy měli, vystavuje se jak Telecom, tak zejména oni samotní možnosti obvinění z porušení zákona.

Od roku 1997, kdy životní pojistky podle výročních zpráv byly zavedeny, zasedali v představenstvu SPT Telecom celkem tři zástupci státní správy. Od 19. června do 9. prosince 1998 byl členem bývalý vrchní ředitel úseku telekomunikací ministerstva d opravy a spojů Oldřich Zapletal. Od 9. prosince 1998 je pak členkou náměstkyně ministra dopravy Marcela Gürlichová. Letos 18. června byl do orgánu zvolen náměstek ministra financí Miloslav Hejnák. Ten na otázku týdeníku EURO, zda je mu kapitálové ži votní pojištění poskytováno, odpověděl, že mu firma „neposkytuje žádný typ pojištění . Oldřich Zapletal, který nyní pracuje v pražské telekomunikační firmě Dattel, měl v minulých dnech dovolenou a nebylo možné ho kontaktovat. Náměstkyně Gü rlichová se ani po opakované žádosti nechtěla vyjádřit. „Bohužel, pokud jde o odměňování v SPT Telecom, jistě chápete, že jde o provozní záležitost akciové společnosti. V žádném případě náměstka ministra. Výkon vlastnických práv je pa k věcí FNM, odpověděla elektronickou poštou a dodala, že je třeba dodržovat „určitá etická pravidla a kompetence .

Fond národního majetku k tomu rovněž odmítl cokoliv sdělit. „My jako akcionář nemůžeme takovéto údaje poskytovat. To může jen samotný Telecom, vzkázal nám místopředseda fondu Karel Zeman, který je i šéfem představenstva SPT Telecom. Managem ent Telecomu nám pak po „kocourkovsku odpověděl, že pokud může někdo hovořit veřejně o odměňování představenstva, tak jedině každý člen za sebe, protože tyto informace jsou chápány jako obchodní tajemství. Přitom týdeník EURO po nikom žádné konkrét ní údaje o výši odměn jednotlivých členů nežádal, požadoval pouze odpověď ano, či ne.

Sdílnější kolegové.

Nechuť a neochota zodpovědět jediný dotaz, navíc pouze obecného rázu, však může snadno vytvořit dojem, že v Telecomu v tomto směru skutečně není vše v pořádku. Navíc velmi kontrastuje se sdělením jiných polostátníc h firem, které se k této záležitosti vyjádřily vcelku velmi vstřícně.

Tiskový mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž nám sdělil, že zaměstnanci státní správy, kteří působí v orgánech firmy, „nepobírají žádné odměny ani další požitky . Nabídka pojišťoven uzavřít kapitálové životní pojištění u nich nebyla využita. P oskytl i informaci o výši měsíčních odměn. Předseda představenstva ČEZ bere 100 tisíc korun, místopředseda 80, členové po 50 tisících. V dozorčí radě předseda 70 tisíc, místopředseda 50 tisíc a členové po 30 tisících. Tantiémy a cílové odměny letos vypláceny nebyly.

Ekonomický ředitel Českých radiokomunikací Jaroslav Straka, uvedl, že i jejich firma nabídky od pojišťoven na uzavření kapitálového životního pojištění dostala, ale nevyužila je. Ve firmě kromě standardních odměn členové představenstva, dozorčí rad y i managementu navíc prý nic nedostávají, ani auta k osobnímu užívání. „Státní úředníci nemají žádné peněžní či naturální požitky, prohlašuje Straka.

Také mluvčí holdingu Unipetrol Tomáš Zikmund říká, že u nich žádné „benefity nejsou. Nové představenstvo se prý dokonce vzdalo odměn, které by mu podle zákona náležely za členství v představenstvech dceřiných firem. Vrcholoví manažeři mohou p oužívat služební automobily pro soukromé účely, ale tento provoz si musí zaplatit. Každý měsíc se jim také jedno procento z pořizovací hodnoty automobilu přičítá k hrubému měsíčnímu příjmu a tento se pak zdaňuje. Členové dozorčí rady doned ávna dostávali odměnu za zasedání (takzvané sedné) v rozmezí od jedenácti do patnácti tisíc korun, nyní se prý chystá určitá změna. Zástupci státu podle Zikmunda nedostávají žádnou formu odměny, tedy ani pojištění. Kromě SPT Telecom byla jedinou fir mou, která se k možnému odměňování státních úředníků formou pojištění odmítla vyjádřit, Komerční banka. „Toto je otázka pro akcionáře, uvedl mluvčí Ivo Polišenský. FNM, který je rozhodujícím vlastníkem banky (48 procent akcií), si však, jak již byl o řečeno, myslí něco jiného. V souvislosti s velkými polostátními bankami je zajímavé vyjádření nejmenovaného právníka: „Jeden bývalý náměstek ministra, který dříve působil v orgánu jedné velké banky, se mi pochlubil, že ústav mu sice nem ůže poskytovat odměnu, ale prý mu peníze ukládá stranou. Dostane je, až členem nebude…

V odměňování úředníků určitě není vše tak jasné a průhledné, jak Pavel Rychetský a jeho kolegové z vlády říkají. Týdeník EURO trvá na tom, aby SPT Telecom a státní orgány otázku, zda kapitálové životní pojištění je, či bylo poskytová no také státním úředníkům, uspokojivě zodpověděly.