Od září bude mít Chaps povinnost zdarma zveřejňovat podklady k jízdním řádům. Rozbití monopolu si vynutil Seznam
Brněnská společnosti Chaps udělala v červenci 2001 geniální tah. Podepsala s ministerstvem dopravy smlouvu, ve které se zavázala, že zadarmo povede Celostátní informační systém o jízdních řádech (CIS), a za odměnu si vymohla „neomezené oprávnění“ takto získaná data užívat a šířit.
Nenápadně tak vznikl monopol a mnohamilionový byznys, ke kterému přispěl každý, kdo někdy na internetu hledal, jak se vlakem či autobusem dostat z bodu A do bodu B. Od roku 2007 totiž prodává Chaps dopravní data mediálnímu domu Mafra, který provozuje populární internetový vyhledávač spojení Idos.
Nyní po téměř 14 letech se monopol začíná hroutit a vypadá to, že do konce letošního roku z něj mnoho nezůstane. Proti Chapsu se během posledního roku opakovaně postavil jeho dlouholetý spojenec ministerstvo dopravy a stejně důležité je odhodlání jedničky českého internetu, společnosti Seznam.cz – a to i v případě, že Chaps data neposkytne – implementovat do svého mapového portálu Mapy.cz vyhledávání meziměstských autobusových spojení (cestu vlakem tam lze plánovat již od loňského dubna). „Pracujeme na tom, aby se tato služba rozšířila na autobusy v průběhu roku 2015,“ potvrzuje ředitel nových programů Seznamu Michal Feix.
DVĚ VYHLÁŠKY Na papíře to vypadá náramně jednoduše. Už sedm měsíců je na světě vyhláška ministerstva dopravy, která výslovně přikazuje, aby od 1. září 2015 byly autobusové jízdní řády „neprodleně po jejich postoupení do CIS zveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup“. Dlouho se čekalo, jestli analogická vyhláška nařídí to samé také v případě vlakových jízdních řádů. Stalo se tak loni 29. prosince, kdy vyhlášku podepsal nový ministr dopravy Dan Ťok.
Ministerstvo nepochybuje – minimálně ve svých vyjádřeních pro veřejnost –, že Chaps vyhoví a začne sebrané podklady pro jízdní řády v přesně určeném formátu zdarma poskytovat konkurenci. „Zcela určitě, bude potřeba dostát zákonnému znění vyhlášky,“ říká Martin Novák z tiskového odboru ministerstva.
„Předpokládáme, že správcem bude nadále Chaps. Jednání stále probíhají, ale nepředpokládá se, že bychom za to Chapsu platili nějakou odměnu,“ dodává.
Exkluzivita smlouvy Chapsu s Mafrou podle něj „samozřejmě skončí“ a bude prý jen na Chapsu, „aby prokázal obchodní zdatnost“.
(Přímé obchodování s podklady k jízdním řádům je jen vrcholkem ledovce a ze získaných dat lze těžit i jinak – například prodejem softwarových řešení a datových statistik různým dopravním firmám či státním institucím.)
Pokud by Chaps o další spolupráci nestál, bude se s tím muset ministerstvo podle Nováka „nějak vypořádat“ – jinak řečeno, uspořádat konkurz a vybrat nového správce jízdních řádů. Faktem ale je, že smlouva mezi Chapsem a ministerstvem má osmnáctiměsíční výpovědní lhůtu.
Jak se v září Chaps zachová, zůstává otázkou. Jeho jednatel Tomáš Chlebničan se vyjadřuje opatrně a diplomaticky: „Naše činnost se po celou dobu řídí platnými smlouvami, které máme uzavřeny s ministerstvem dopravy a které berou v potaz i případné legislativní změny. Podle nich budeme postupovat i v tomto případě.“ Vyjednávání s ministerstvem připouští, do detailů ale jít nechce a dodává, že „nejde primárně o otázku odměn“.
Na přímou otázku, jak se Chaps dívá na možnost, že by ani od září nedostával za vedení CIS žádnou odměnu, odpovídá slovy: „Pokud se tedy na systému nebudou provádět změny nebo dodatečné modifikace, počítáme i s touto možností.“ VYTISKNOUT A VYLEPIT NA LEDNIČKU Společnost Seznam hledí na reálnou moc obou vyhlášek hodně skepticky. „Šance na to, že by v září data uvolnili zcela a bez komplikací, je méně než padesátiprocentní. Je cítit, že se Chaps nevzdává. Myslím, že budou hledat všechny možné cesty, aby zveřejnili jen část dat,“ odhaduje budoucí vývoj Feix.
Svůj odhad opírá mimo jiné o zkušenosti, které Seznam učinil, když se podklady pro jízdní řády pokoušel z Chapsu dostat obvyklou novinářskou taktikou – pomocí žádostí podle informačního zákona. Žádost podal Seznam (po předchozím neúspěšném vyjednávání) již v listopadu 2011, ovšem Chaps odpověděl, že je komerční firmou a informační zákon se na něj nevztahuje, což schválilo i tehdejší ministerstvo dopravy. Krajský soud v Brně ovšem v červnu 2013 rozhodl, že Chaps – coby správce CIS – vystupuje v roli státního orgánu, a musí proto žádosti vyhovět. A tento právní názor potvrdil o tři měsíce později i Nejvyšší správní soud.
Jenže ani poté Seznam relevantní podklady nezískal. Následovaly proto další stížnosti a tzv. žaloby na ochranu proti nečinnosti (myšleno Chapsu). Vyvinul se z toho urputný právní boj, ve kterém se hrálo především o různé formální náležitosti, například o lhůty.
Obě strany měly ve sporu střídavý úspěch – například loni v listopadu Seznam v jedné takové žalobě u Krajského soudu v Brně uspěl, v druhé mu naopak Nejvyšší správní soud nevyhověl. Objevily se i ryze komické prvky – jako například, když se loni v srpnu Chaps hájil tím, že přece na žádost odpověděl a své rozhodnutí poslal na adresu advokátní kanceláře, která Seznam ve sporu zastupovala. Problém byl jen v tom, že rozhodnutí měl, jak konstatoval soud, doručit advokátovi Seznamu do e-mailu či do datové schránky, a nikoli na jeho adresu, zvlášť když se z této adresy advokát již před několika měsíci odstěhoval… Faktický výsledek letitých soudních tahanic byl – tedy kromě různých smluv, které upravovaly vztah ministerstva a Chapsu (a které dnes visí na webu ministerstva dopravy) – pro Seznam takřka nulový. „Díky informačnímu zákonu jsme se dostali ke směšnému cédéčku, na kterém byly jednorázově nahrané excelové tabulky, které se navíc daly stáhnout ze stránek Chapsu,“ vysvětluje Feix.
Právě těmito tabulkami se Chaps již v minulosti opakovaně bránil kritice, že si podklady nechává pro sebe. Podle Feixe (a také podle jiných zájemců o jízdní řády) ale nejsou komerčně využitelné – nejde totiž o původní data, která Chaps sbírá od dopravců, ale o upravené a různě formátované soubory: „Jsou to jízdní řády, které si můžete vytisknout a dát na ledničku. Za to Chapsu děkuji, taky je využívám.“
Případem se také již zhruba rok zabývá antimonopolní úřad, zatím bez verdiktu. Se stejným výsledkem na sebe obě strany podaly také trestní oznámení.
ALTERNATIVA Seznam proto už zhruba dva roky spoléhá na alternativní zdroje. „Je to ve své podstatě obcházení CIS. Sami kontaktujeme jednotlivé dopravce – je to možné, ale komplikované,“ říká Feix. Dalším zdrojem dat je podle něj spolupráce s partnerskými firmami, například s internetovým prodejcem jízdenek Bileto (Chaps v minulosti Bileto obvinil z toho, že nezákonně získalo a využívá jeho data, to však Bileto popírá).
Prostřednictvím portálu Mapy.cz lze zatím vyhledávat meziměstské vlakové spojení (a také jízdní řády MHD v Praze, Brně a Plzni), letos podle Feixe přibude vyhledávání meziměstských autobusů, čímž se nabídka zkompletuje. Feix nicméně připouští, že bez originálních podkladů z CIS nebude jejich systém zcela dokonalý: „Nemyslím, že se touto cestou dá dobrat stoprocentního stavu, ale 100 procentům se to blížit bude. Nejde o to, že nám budou chybět linky a dopravci. Složitější je postihnout všechny změny, které v dopravě nastávají. Problematické jsou také zahraniční spoje, které začínají v České republice a končí v zahraničí.“
Je jasné, že monopol na internetové vyhledávání dopravního spojení končí, ať už firma ministerským vyhláškám v září zcela vyhoví, či ne. V současné době jde již spíš o to, nakolik se Seznamu – případně dalším firmám – podaří v byznysu s jízdními řády uspět a jaké podmínky si Chaps dokáže na ministerstvu dopravy vyhádat.
Šance na to, že by v září data uvolnili zcela a bez komplikací, je méně než padesátiprocentní. Je cítit, že se Chaps nevzdává. Přímé obchodování s podklady k jízdním řádům je jen vrcholkem ledovce a ze získaných dat lze těžit i jinak.
BYZNYS S JÍZDNÍMI ŘÁDY Odhadnout velikost byznysu navázaného na internetové vyhledávání dopravního spojení lze jen stěží. Následující čísla nabízejí alespoň velmi hrubou představu. Podle NetMonitoru loni v listopadu z celkem 5,02 milionu reálných uživatelů všech webů Mafry jich navštívilo 1,76 milionu rovněž Idos. Z digitálu má přitom Mafra podle serveru Mediar.cz zhruba 40 procent inzertních tržeb. Loni v srpnu Mafra oznámila, že za prvních sedm měsíců loňského roku utržila 1,4 miliardy korun.
O autorovi| Václav Drchal, drchal@mf.cz
