Když Ali posílá peníze, které si vydělal jako stavební inženýr v Teheránu, z bankovního účtu na účet své matky do severoíránského Ardabílu, nepozastavuje se nad tím, že mu za uplynulé období nebyl připsán žádný úrok. Írán je jednou ze zemí, v níž všechny banky fungují na principech takzvaného islámského bankovnictví. Nejde o žádný fundamentalistický výmysl, ale o tradiční islámský model zacházení s penězi, kdy je odmítán úrok coby lichva a dlužníkovi je zapovězeno půjčené peníze použít k obchodování s alkoholem, vepřovým masem, k hazardu… Alimu jako zbožnému muslimovi záleží na tom, co se děje s jeho penězi a odmítá v souladu s nařízením Koránu brát od banky více než jí svěřil.
Když banky, tak západní.
První banky v islámských zemích vznikly až v 19. století, přičemž šlo o peněžní ústavy západní, zřízené koloniálními mocnostmi. Absence bank však neznamenala, že by se v islámských zemích neprovozovaly bankovní služby. Peněžní služby poskytovali Židé, křesťané i muslimové. Za poskytnutí půjčky byl odváděn patřičný podíl na zisku, což je princip velké části bankovních nástrojů islámského bankovnictví dodnes. V minulosti byl tento princip využíván i nemuslimy, v islámských zemích i mimo ně. Nicméně by bylo pošetilé domnívat se, že se ve středověku nenašli i přes zákaz lichvy v Koránu muslimští penězoměnci, kteří pracovali s úrokem.
Počínaje 19. stoletím se ve většině islámských zemí prosadilo bankovnictví západního typu, zejména protože to byly evropské banky, které začaly rozvíjet svou činnost na Blízkém východě a také poskytovaly služby především nemuslimským obchodníkům, popřípadě těm klientům z řad muslimů, kterým na přísném dodržování náboženskoprávních předpisů tolik nezáleželo. Ve dvacátých a třicátých letech 20. století byly v zemích Blízkého východu zakládány centrální banky a vznikaly nové banky ve vlastnictví státu.
Většina islámských států v zájmu modernizace a rozvoje hospodářství nekladla až do padesátých let minulého století činnosti západních bank žádné překážky.V tomto období se začíná diskutovat o tom, jak sladit potřeby moderního finančnictví s principy islámu. Při založení Organizace islámské konference patřilo mezi společné cíle, které si vytyčila, i odstranění ribá (lichvy) a vytvoření islámských finančních a ekonomických institucí.
Přijaté principy.
V sedmdesátých letech 20. století přechází islámské bankovnictví od propracované teoretické koncepce k praxi a vstupuje na finanční trhy. V roce 1975 je v Džiddě v Saúdské Arábii založena Islámská rozvojová banka a od té doby poskytuje kapitál a bezúročné půjčky na podporu rozvojových projektů a obchodu. V současnosti se k praxi islámského bankovnictví jako k jedinému způsobu provozování bankovních transakcí hlásí Pákistán, Írán a Súdán. Konvenční model bankovnictví i jeho islámská podoba existují bok po boku v Bangladéši, Malajsii nebo v Turecku. V oblasti Perského zálivu má nejvíce vkladů ve shodě s principy islámského bankovnictví Saúdská Arábie (kolem 45 procent), nejméně Bahrajn a Spojené arabské emiráty (deset až dvacet procent). V jiných zemích se islámský systém dynamicky rozvíjí. První krok k islámskému bankovnictví učinila v roce 2001 Nigérie - banka Habib Nigeria začala vedle konvenčních poskytovat i islámské bankovní služby. Stejným směrem vykročil také Libanon.
Dalším trendem je stále větší snaha západních bank získat vhled do islámského způsobu financování, a tak přilákat kapitál od muslimských klientů. Mezi prvními západními bankami, které otevřely divizi islámského bankovnictví, byla Citibank, která začala spolupracovat s islámskými finančními institucemi již na konci sedmdesátých let 20. století. Islámská pobočka této banky (Citi Islamic Investment Bank) založila v roce 1997 islámský investiční fond. S nabídkou islámských investičních kapitálových fondů přicházejí i Banque Nationale de Paris, Barcleys, Commerzbank a britská společnost Prime Corp. Investment Management. Deutsche Bank navazuje na svůj úspěšný projekt v Malajsii a zahájila marketing svých islámských finančních produktů prostřednictvím svého zastoupení v Bahrajnu. V létě loňského roku byla založena první čistě na principech islámského bankovnictví pracující banka na půdě Velké Británie. Je jí Islamic Bank of Britain, která chce konkurovat všem hlavním bankovním institucím v zemi.
Lukrativní halal služby.
Současný objem trhu islámského bankovnictví se odhaduje na více než 200 miliard dolarů, přičemž meziroční nárůst je vyjádřen ve dvouciferných číslech. Stejně rychlý růst lze zaznamenat i v oblasti kapitálových trhů. Od poloviny devadesátých let vzrůstá zájem o islámské investiční fondy. Většina z nich je otevřená a zaměřená na klienty z hladiny vyšších příjmů. Během devadesátých let zaznamenaly roční nárůst dvanácti až patnácti procent, což vedlo hlavní západní banky k vytvoření a nabídce produktů slučitelných s islámským právem.
Řízení prodeje a nákupu cenných papírů pro bohaté muslimské klienty, kteří hledají halal služby - v souladu s islámským náboženským právem - na mezinárodních kapitálových trzích ve Spojených státech a v Evropě, nabízí lukrativní obchod. A tak již lze na trhu nalézt přední investiční domy, jako jsou Goldman Sachs, JP Morgan, Nomura Securities, Warburg Dillon Read, Dresdner Kleinwort Benson a HSBC Investment Bank. Přes krátkodobou nestálost kapitálových trhů nabízejí v krátkodobém a dlouhodobém hledisku stálé příjmy. Odhaduje se, že ve státech Perského zálivu vlastní 250 000 nejmovitějších klientů (často členů vládnoucích rodin) přes bilion dolarů v likvidních aktivech.
Kromě Aliho tak může bez obav svěřit své finance bankám či investovat do akcií množství jeho souvěrců nejen v tradičních muslimských zemích, ale i další, žijící v západní Evropě a Spojených státech amerických.
