Pracovníci zdravotních pojišťoven potvrzují, že některé firmy při zaměstnávání studentů porušují platné předpisy. Při zaměstnávání studentů totiž musí zaměstnavatel počítat s odlišnostmi týkajícími se zdravotního pojištění.
ilustrační foto: ČTK
Zdravotní pojištění studentských brigád v roce 2004
Pracovníci zdravotních pojišťoven potvrzují, že některé firmy při zaměstnávání studentů porušují platné předpisy. Při zaměstnávání studentů totiž musí zaměstnavatel počítat s odlišnostmi týkajícími se zdravotního pojištění.
Zaměstnávání studentů představuje specifickou problematiku, kdy je zapotřebí ze strany zaměstnavatele důsledně přistupovat ke všem nařízením a povinnostem, zejména pak při plnění oznamovací povinnosti a ve způsobu výpočtu výše pojistného. Proto chceme seznámit zaměstnavatele se všemi dílčími kroky, které je zapotřebí při zaměstnávání brigádníků v roce 2004 vykonat včetně charakteristiky souvisejících tematických okruhů.
OD KDY DO VÝKAZŮ Pojmy „zaměstnání“ a „zaměstnanec“ se výrazně liší podle pracovněprávních předpisů (zákoník práce) a podle zákonů zdravotního pojištění. Osoba v pracovním poměru je ve smyslu zákoníku práce zaměstnancem ode dne uvedeného v pracovní smlouvě. Pro účely zdravotního (i nemocenského) pojištění je však zaměstnancem až dnem zahájení práce, kdy jí vznikne účast na nemocenském pojištění. V souladu s právními normami, platnými ve zdravotním pojištění, se osoba za zaměstnance považuje v období, ve kterém vykonává činnost u zaměstnavatele v pracovněprávním vztahu uzavřeném podle českých nebo cizích právních předpisů a tento vztah zakládá účast na nemocenském pojištění. Za zaměstnance je tedy podle ustanovení § 5 písm. a) zák. č. 48/1997 Sb., v platném znění, považován i student-brigádník, kterému z takové činnosti plyne účast na nemocenském pojištění. Pro úplnost řešené problematiky uvádíme, že pojistné na zdravotní pojištění jako zaměstnanci neplatí osoby, které nejsou zákonem vyjmenovány jako zaměstnanci. Jedná se například o: * zaměstnance vykonávající příležitostné zaměstnání (nejsou účastni nemocenského pojištění), * žáky (středních) odborných učilišť - učně. Ti jsou sice z odměn za produktivní práci v období výuky účastni nemocenského pojištění, nejsou však vyjmenováni jako zaměstnanci - plátci pojistného ve zdravotním pojištění, * členy statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob (s výjimkou členů těchto orgánů ve s. r. o. a v družstvu), * osoby vykonávající činnost na základě vztahu uzavřeného podle občanského zákoníku (např. na základě příkazní smlouvy) apod. KDYŽ PLATÍ STÁT
Za studenta-brigádníka je zpravidla plátcem pojistného na všeobecné zdravotní pojištění i stát. Pokud tedy stát pojistné za tohoto zaměstnance (po celý kalendářní měsíc) platí, je vyměřovacím základem pro placení pojistného částka přesahující 3520 Kč (od 1. 1. 2004). Právě částka 3520 Kč je totiž vyměřovacím základem pro platbu pojistného státem za tyto osoby. Odpočet je možno realizovat u jedné osoby v rámci kalendářního měsíce (rozhodného období) pouze jedenkrát, a to buď v zaměstnání nebo v samostatné výdělečné činnosti. Pro tento účel vystavuje zaměstnaný student zaměstnavateli čestné prohlášení, že zákonný nárok na odpočet od dosaženého příjmu současně neuplatňuje v jiném zaměstnání nebo ve své samostatné výdělečné činnosti. Odečíst částku 3520 Kč od dosaženého příjmu lze například i v situacích, kdy student-brigádník: * pracuje pouze část měsíce, * je část měsíce nemocen, * má sjednán pracovní poměr na nepravidelný výkon práce (tzv. nepravidelná výpomoc) atd. Poskytne-li zaměstnavatel studentovi-brigádníkovi pracovní volno bez náhrady příjmu, pojistné se z tohoto neplaceného volna neplatí. Pokud hodlá zaměstnavatel u zaměstnaného studenta-brigádníka uplatňovat nárok na odpočet, musí mít jednoznačně potvrzeno, že za tuto osobu je stát plátcem pojistného po celý kalendářní měsíc. U studentů to obvykle znamená posoudit, zda je jim méně než 26 let a jedná se o studium na škole, která je zařazena do sítě škol poskytujících přípravu na budoucí povolání (seznamy škol jsou k dispozici kupříkladu na internetových stránkách ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR www.msmt.cz, na zdravotních pojišťovnách apod.) s potřebou doložit potvrzení o studiu. Studenti, kteří po prázdninách pokračují ve studiu na střední nebo vysoké škole, zůstávají nezaopatřenými dětmi po celou dobu prázdnin bez ohledu na skutečnost, zda vykonávají výdělečnou činnost, či nikoli. Naopak studenti, kteří po prázdninách již nebudou pokračovat ve studiu na střední škole, jsou nezaopatřenými dětmi v měsících červenci a srpnu za předpokladu, že zaměstnání (zakládající účast na nemocenském pojištění) nebo výkon samostatné výdělečné činnosti netrvají po celý kalendářní měsíc a ani nepobírají hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání.
JAKÉ KÓDY POUŽÍT
Kromě odvodu pojistného je zaměstnavatel povinen přihlásit se k platbě pojistného za zaměstnaného brigádníka ke zdravotní pojišťovně, u které je tento student pojištěn. Přihlášení provede prostřednictvím Hromadného oznámení zaměstnavatele (kódem „P“) s datem prvního dne účasti na nemocenském pojištění, po ukončení brigády se zaměstnavatel odhlásí od placení pojistného za tohoto brigádníka (kódem „O“) s datem posledního dne účasti na nemocenském pojištění. Bude-li se jednat o osobu, za kterou je plátcem pojistného i stát (což bude většina případů), oznamuje zaměstnavatel i tuto skutečnost. Použitím kódu „G“ se oznamuje nástup nezaopatřeného dítěte, tj. učně, studenta střední nebo vysoké školy do zaměstnání (na brigádu, do pracovního poměru) v průběhu studia, a to vždy společně s kódem „P“. Kód „G“ se rovněž použije i v případě přiznání nezaopatřenosti dítěte v průběhu zaměstnání, zejména v souvislosti s počátkem studia na střední nebo vysoké škole. Do vyměřovacího základu zaměstnaného brigádníka se zahrnují stejné položky příjmu, jako u kteréhokoli jiného zaměstnance. To tedy znamená, že se zúčtovávají jak položky související s výkonem zaměstnání, tak plnění související pouze se zaměstnáním. V příslušném měsíci taktéž zaměstnavatel uvádí tohoto brigádníka i v počtu zaměstnanců včetně započtení jeho příjmu do úhrnné částky vyměřovacího základu a částky pojistného. Tyto údaje sděluje zaměstnavatel příslušné zdravotní pojišťovně každý měsíc nejpozději v den výplaty v P řehledu o platbě pojistného.
