Nespokojený restituent hrozí, že během hokejového šampionátu zablokuje tankem rušnou ostravskou křižovatku. Vzpomínáte na ty květnové palcové titulky? Magistrát města Ostravy kvapně slíbil nápravu, jenže hokejisté dohráli a ticho po pěšině. Kauza svérázného podnikatele Maxmiliána Šimka (42) se nepohnula ani o milimetr. Šimek, rozčarovaný z tuzemského podnikatelského prostředí, zvažuje pomoc právní kanceláře Mariána Čalfy (vadí mu jen vstupní částka 125 000 korun) a na jeho nemovitostech dál visí billboardy varující zahraniční investory před investicemi v Česku. „Naštěstí mám ještě tohle,“ říká s úlevou Šimek a vytahuje z kapsy kanadský pas. V Kanadě strávil patnáct úspěšných let jako podnikatel v nemovitostech a v nejhorším se tam prý vrátí. „Tuta republika, to bude Kolumbie nebo Brazílie. Naši politikové čím víc peněz do kasy, tím víc jich rozdrbat - to je nekonečné,“ děsí se Šimek typickým ostravským dialektem rostoucího státního zadlužení.
Křižovatka jako samopal.
Šimek je bojovník tělem i duší. Když se v roce 1995 vrátil z emigrace natrvalo do Ostravy, učinil centrem svých bohatých aktivit (restaurace, hotel, stavební firma, nemovitosti) střelnici Corrado v centru města. O čtyři roky později před ní za zvýšeného zájmu úřadů nainstaloval nefunkční filmařský tank Tiger. Právě tím chtěl letos v květnu zablokovat nedalekou křižovatku U Kotase, ležící zčásti na pozemku bez věcného břemene (!), který loni koupil za deset milionů korun od majitele sousedního pivovaru Ostravar. „To byl můj husarský kousek. Koupil jsem ji jen proto, že sporných kauz s městem mám více,“ pyšní se Šimek pro týdeník EURO.
Nejen kvůli slibům magistrátu tank nakonec do křižovatky nevjel. Jízdy po vlastní ose se Šimek obával, aby mu radnice nedělala potíže kvůli poškození vozovky, převoz na tahači zase nechtěla žádná z transportních firem uskutečnit. „Nezlobte se, nemůžeme,“ řekly prý Šimkovi, který v tom dodnes vidí strach z úřadů. Přesto během hokejového mistrovství tank pilně hlídali dva policisté a když na střelnici náklaďák přivezl objednaný štěrk, policie poslala Šimkovi SMS s dotazem, co to znamená a jestli ještě mají čas vypít si kávu. Na křižovatku vzápětí preventivně dorazilo osm policejních aut.
Hotel U severní dráhy.
Předmětem sporu je 2762 metrů čtverečních pozemků, které se nacházejí před železniční stanicí Ostrava - Svinov. Šimkův pradědeček tam za starého Rakouska zřídil výstavný Hotel U severní dráhy se zahradou, který jeho synovi (obviněnému ze špionáže a rehabilitovaného posmrtně v roce 1991) zabavili komunisté. Rodina tam ale bydlela dál, devatenáctiletý Šimek odtud čtrnáct dní po maturitě na hotelové škole v roce 1981 prchal do Kanady. Jenže jednopatrový objekt v roce 1985 ustoupil monstrózní betonové stavbě takzvaného Plata, které mělo spojit tramvajovou zastávku na nedalekých svinovských mostech s vlakovým a autobusovým nádražím. Nespojilo, zůstalo torzo. Po revoluci Šimkovi požádali České dráhy a městskou část Ostrava - Svinov o vydání 4.799 metrů lukrativních pozemků u Plata. Zatímco ČD „svou“ část pozemku předalo, Svinov vrátil jen čtvrtinu. Na těchto dvou plochách dnes Šimek provozuje provizorní restauraci a tržnici. Sporný zbytek převzalo město Ostrava, jehož úředníci dnes Šimkovy urgence ignorují, eventuálně odmítají s tím, že na magistrát přišla restituční žádost až po uplynutí zákonné lhůty. Přesto radnice vnímá kauzu Šimek jako choulostivou záležitost, tajemník ostravského primátora Lumír Palyza týdeníku EURO řekl, že k věci se chce vyjadřovat výhradně jeho nadřízený. Primátor Aleš Zedník (ČSSD) tvrdí, že město není pro vydání povinnou osobou.
Komplexní řešení.
Co s rozparcelovanou plochou před svinovským nádražím, se neví. Stavět cokoli separátně na svém úřady Šimkovi nedovolí, ani město si ale zatím netroufá do jednostranné akce, byť hledá investora. Také Šimek jedná s italským investorem. Architekti stále preferují komplexní řešení, to je však v nedohlednu. „Je to hrozné. Mám před sebou tak dvacet aktivních let, vlastně všechno dělám až pro budoucí generace. Ale radši na těch pozemcích budu zeleninu sázet, než abych je nechal městu,“ říká důrazně Šimek. „Musím chránit dědictví předků, ten pozemek živil tři generace a bude živit i další,“ dodal.
I když prý politika Šimka nezajímá, bude letos kandidovat do Senátu za Stranu práce, založenou v březnu. „Slíbil jsem to kamarádovi, tak musím. Moje šance jsou ale minimální,“ odhaduje. Mrzí ho, že ne každý občan má dost materiálních prostředků čelit zvůli městských úředníků jako on. Ostravským politikům jde podle něj jen o osobní zisk. Jemu prý naopak radnice hází klacky pod nohy. „Na hlavním náměstí mám dům a město mi těsně před ním postavilo vysokou ohradu pro staveniště kolektorů. Nájemci v přízemí trpí,“ popisuje další z mnoha sporů a doufá, že po vítězství se k němu přidají i okolní developeři.
Maxmilián Šimek je svobodný, má dvě malé dcery. Rád navštěvuje panenskou přírodu na Bruntálsku a v Oderských vrších.
