Do Evropy a USA propašoval v 70. a 80. letech stovky tun marihuany. Odseděl si sedm let, přišel o peníze a napsal knihu. Zemřel jako oslavovaný hrdina
Trh s drogami je dnes plný násilí, stěžoval si Howard Marks v parlamentu v roce 1997, „ale to je vina prohibice, která trh věnovala gangsterům“. A vzala milým lidem, jako jsem já, chtěl nejspíš dodat chlapík, jehož autobiografická kniha Mr. Nice (Pan Hodný) se toho roku stala bestsellerem. Marks v ní popsal, jak se zapletl s IRA, kolumbijskými mafiány i MI6.
HAŠIŠ V ZESILOVAČI
Dennis Howard Marks (13. srpna 1945 až 10. dubna 2016) se narodil ve velšské vesnici Kenfig Hill do rodiny kapitána obchodního loďstva a učitelky na základní škole.
Do pěti let mluvil Howard pouze velšsky. Vystudoval fyziku a později historii na Oxfordu. Tam také na konci 60. let objevil marihuanu. „Kouřil jsem hašiš každý den po příštích 22 let,“ napsal v autobiografi i.
Počátkem 70. let začal distribuovat hašiš v Londýně: „Vozil jsem sto kilo týdně, což bylo v té době dost. Jako velkododavatel jsem přišel do styku se spoustou pašeráků, tak jsem se stal jedním z nich.“ Marks vozil hašiš přes evropské hranice autem. Brzy přišel na nápad zrekrutovat člena IRA Jamese McCanna, aby dopravil hašiš z Kábulu do Irské republiky, kde jej se společníky přebíral Marks a vozil do Anglie.
V roce 1973 jej zverbovala MI6, která se tak chtěla dostat na kobylku IRA. Marks ovšem varoval IRA, takže britská rozvědka spolupráci rychle ukončila. V té době už importoval hašiš do Ameriky ve velkém – prostřednictvím hostujících rockových kapel. „Muzikanti o ničem nevěděli. Objednal jsem speciální kryty na zesilovače s tajnými přihrádkami. Pak mi došlo, že nepotřebuju skutečné kapely, takže jsem jen vymýšlel jména skupin a organizoval převoz sám,“ řekl o tom.
Na konci roku 1973 byl Marks zatčen v Amsterdamu a poslán do Británie. Byl propuštěn na kauci, vypěstoval si knír a na falešný pas odjel do Itálie, kde několik měsíců žil v obytném karavanu. O rok později již opět organizoval leteckou přepravu hašiše z Nepálu do New Yorku, sám létal concordem a bydlel v hotelu Plaza. V Londýně obýval byt v Knightsbridge a snídal omeletu s kaviárem.
JOGÍN
V roce 1980 jej Britové opět zatkli a opět propustili s podmínkou, neboť soudu úspěšně namluvil, že je agentem MI6. Marks bydlel na Mallorce a překonával se – jedna zásilka hašiše z Thajska do USA prý vážila rekordních 30 tun. Používal asi třicet falešných jmen, z nichž jedno znělo na Donald Nice.
Národnímu úřadu pro kontrolu obchodu s drogami v USA došla trpělivost na podzim 1988, kdy byl Marks zatčen a vydán do USA, kde jej odsoudili k 25 letům vězení.
Vzhledem k rozsahu trestné činnosti je pozoruhodné, že byl již v roce 1995 propuštěn – za vzorné chování. Marks ve vězení četl klasickou literaturu a cvičil jógu. V roce 1997 se přihlásil o místo protidrogového poradce čerstvě zvoleného premiéra Tonyho Blaira. Přišla mu odpověď v tomto znění: „Vážený pane Marksi, děkujeme za Váš zájem o inzerovanou pozici. Výběrová komise Vaši žádost pečlivě zvážila spolu s ostatními. Je nám líto, že Vás nemůžeme zařadit mezi kandidáty přizvané k přijímacímu pohovoru. Doufáme, že Vám zklamání nezabrání hlásit se též na další pozice, jež vypíšeme v budoucnu.“
V posledních letech se Marks věnoval přednáškové činnosti a psaní článků o legalizaci marihuany. Jiných drog se prý nikdy nedotkl. Vydělával si na živobytí až do smrti, neboť miliony z obchodu s hašišem mu soudy zabavily a neměl nárok na důchod. Zůstaly po něm čtyři děti ze dvou manželství. ?
O autorovi| LUBOŠ HEGER heger@mf.cz