V Česku se schyluje k málo vídanému jevu, který by navíc mohl být inspirací i pro další země světa. Skoro vždy, když se stát pustil do záchrany národního leteckého dopravce, dopadlo to bídně. Seznam obětí je dlouhý – maďarský Malév, belgická Sabena, švýcarský Swissair a můžeme k nim zařadit i italskou Alitalii, která pomalu, ale jistě umírá.
Seznam výjimek naopak dlouhý není. Zachránit se díky strategickému partnerství s bohatou aerolinkou Etihad podařilo například srbský JAT. A zdá se, že z nebe nezmizí ani letadla ČSA. O opaku se sice mluvilo jen potichu, nicméně hrozba to byla reálná.
Na oblíbeném diskuzním fóru internetových stránek Airways.cz zaměstnanci ČSA v nejkritičtějším roce 2009 anonymně odhadovali zánik firmy během dvou let. Někteří i takový výhled považovali za optimistický. ČSA měly smůlu na nejapná rozhodnutí managementu dosazeného politiky.
Zatímco v polovině devadesátých let se vypracovaly v respektovaného dopravce, s náznakem prvních problémů, které sektoru způsobilo 11. září 2001, se naplno odhalila nezkušenost a neschopnost „státního“ vedení aerolinek.
Smrtící koktejl v podobě předimenzované flotily, špatné personální politiky, pochybných výběrových řízení a rozprodeje majetku vedl ke ztrátě 3,5 miliardy korun v roce 2009.
Ani následné prozření, že ČSA skutečně balancují na hraně existence, však kýžený efekt nepřineslo. Vlády navíc promeškaly všechny vhodné příležitosti k privatizaci. To, že národní dopravce vydržel až do letošního roku, kdy do něj vstoupily Korean Airlines, je malým zázrakem na nekonkurenceschopném evropském nebi.
Vstup firmy Travel Service je na první pohled překvapivý, ale už na druhý dává smysl. Korejci pomohli ČSA vrátit se na dálkové lety, ale problémy, které aerolinky skutečně trápí, to neřeší. Travel Service Jiřího Šimáněho naproti tomu může pomoci s palčivým problémem, kterým jsou vysoké provozní náklady. O řadu služeb se nově budou moci obě společnosti podělit. Mimo jiné o servis letadel, IT služby či výkup paliva.
Šimáněho charterový dopravce má pro ČSA cenné zkušenosti i s pronájmem nepotřebných letadel mimo hlavní sezonu. Situace, kdy na pražském letišti postávají nevyužitá, ale stále drahá letadla, by se tedy nemusela opakovat. Korejci mohou otevřít zajímavé „dálkové“ destinace nejen pro ČSA, ale i pro Travel Service. Jejich aerolinky totiž těží z lepšího přístupu do Evropy a na ruský trh. Jde tak o klasickou situaci „win-win“ (v tomto případě dokonce spíše „win-winwin“), na níž by neměla tratit ani jedna strana.
Pro českého občana je každopádně pozitivní, že stát definitivně ztrácí v ČSA rozhodující moc. To znamená nejen finanční úsporu, ale zejména naději na prosperitu. Protože ta může být jen tam, kam dlouhé prsty státních úřadů nedosáhnou.
Autor je zástupcem šéfredaktora týdeníku Euro
Čtěte také:
Jan Šindelář: Válečná sekyra na letišti je zakopána
